Policejní auta a měření rychlosti

Před nějakou dobu médii prošla zajímavá prezentace, ve které bylo podrobně podiskutováno o policejních Passátech, uveden kompletní seznam aut, jejich barev a autor jednoznačně argumentačně mířil na to, že toto provedení aut ve skutečnosti nedovoluje měřit platně rychlost. Na jednotlivé argumenty se podíváme podrobně.

1) Překračování rychlosti policejními vozidly

Už to v diskusích a článcích párkrát zaznělo a jde tedy jen o potvrzení, že řidič policejního vozidla nesmí porušovat pravidla silničního provozu, pokud nemá zapnutá výstražná modrá světla, případně doplněná o výstražné zvukové znamení (§41 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.). Řidič takového vozidla se při překročení nejvyšší dovolené rychlosti (pokud modrá světla nezapne) dopouští porušení zákona o silničním provozu, nicméně toto jeho porušení není přestupkem, ale je projednáváno kázeňsky. Sankce nicméně hrozí stejné.

2) Neoznačená auta a možnost vybavit je modrými výstražnými světly

Zde poslouží citace z právních předpisů:

§41 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.

„Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy mohou být vybavena vozidla Ministerstva vnitra používaná policií a označená podle zvláštního právního předpisu.“

Zde autor dovozuje, že vzhledem k tomu, že vozidla nejsou označená nijak, nejedná se o vozidla označená ve smyslu shora uvedeného ustanovení a tudíž modrý maják používat nesmí. Upřímně, je to velmi odvážná konstrukce, ale nejsem si jist, že nutně obstojí. Dovedu si představit argumentaci, podle které se označením rozumí i možnost vozidla vůbec neoznačovat (i když to zní poněkud absurdně), neboť právní předpis dovoluje považovat za policejní vozidla i vozidla neoznačená. Je nicméně pravda, že vyhl. č. 460/2008 Sb. neříká, že se vozidlo bez označení považuje za vozidlo označené, pouze uvádí, že se jedná o policejní vozidlo.

Je to velmi zajímavá konstrukce, ale její šance nejsou tak jednoznačné. Jako opravdu nouzový argument se to může dát použít ve správním řízení. Při „ochotě“ úředníků jít do argumentačního sporu by to mohlo zapůsobit, ale spoléhat na to lze jen omezeně.

3) Technické podmínky vyhl. 341/2002 Sb. vylučují umístění majáků dovnitř auta

Zde autor argumentuje tím, že ve smyslu ust. §24 vyhlášky č. 341/2002 Sb. nesmí být majáky vevnitř auta a musí splňovat řadu dalších technických požadavků. Argument na první pohled dobrý, na druhý pohled se ale zapomíná na to, že ta auta mohou mít od Ministerstva dopravy schválenou výjimku z technické způsobilosti a tím by ten argument padl. Nicméně proč to v konkrétním případě neprověřit, že?

4) Prokazování samotného překročení rychlosti

Závěrem autor uvádí, že získané důkazy ve skutečnosti nic neříkají o rychlosti měřeného vozidla, ale pouze o rychlosti měřícího vozidla. Na to nelze zareagovat, dokud nebudou veřejnosti dostupné přesné informace, jak měření technicky probíhá a jak je takový systém průkazný ohledně skutečnosti, že rychlost překročil řidič měřeného vozidla. Pokud by takové informace někdo měl, tj. přesné vysvětlení, jak je průkaznost takového měření technicky doložitelná, tzn. jak je záznamové a měřící zařízení „propojeno“, určitě by to pomohlo leccos vysvětlit.

JUDr. Tomáš Beran