Pojištění odpovědnosti a ukládání sankcí ze strany ČKP

V poslední době se to v Právní poradně hemžilo dotazy nad tím, jestli Česká kancelář pojistitelů (ČKP) je oprávněna vymáhat sankce za nezaplacené povinné ručení i v případě, kdy příslušné vozidlo vůbec není provozováno na pozemních komunikacích a je např. zavřené v garáži, aniž by vlastník vozidlo vyřadil z registru vozidel a odevzdal registrační značky.

Jak jsem v odpovědích psal, jednoznačné stanovisko dát nelze a výsledek budou muset dát až soudy. Pojďme se ale společně podívat na jednotlivá ustanovení a argumenty z nich plynoucí.

Základem je ust. §1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., které stanoví:
„Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“Toto ustanovení se jeví dost jednoznačně, a to i při výkladu, přičemž by se z něj mělo dát a contrario dovodit, že není-li vozidlo umístěno na shora uvedených pozemních komunikacích, pak povinnost jej mít pojištěno nevzniká. Nahrává tomu i např. rozlišení účelových komunikacích na veřejně přístupné a na ty ostatní.

Tomu by odpovídala i dikce §38 odst. 1, písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., který stanoví:

„Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.“

U tohoto ustanovení je odkaz na poznámku pod čarou směřující zpět do zákona č. 168/1999 Sb., tj. primárně k výše uvedenému ustanovení §1 odst. 2 tohoto zákona; jinými slovy k témuž závěru, že se povinnost vztahuje pouze k provozu na pozemních komunikacích a ještě k tomu jen k těm veřejným.

Až potud vypadá argumentace ve prospěch vlastníků vozidel dobře, pojďme se ale podívat dál. Předem upozorním, že mi není známé nějaké rozhodnutí soudů, které by danou věc již řešilo a ani neznám protiargumentaci ČKP, nicméně pokud by se snažili nějaké argumenty vydolovat, napadají mne tyto:

Z kusých informací, které mám k dispozici, odhaduji, že se ČKP snaží svou argumentaci postavit na tom, že registrované vozidlo = provozované vozidlo a že dokud vozidlo není vyřazeno (ať už dočasně nebo trvale) z registru, je toto vozidlo provozované a tudíž má být pojištěno. Pokud jsem se danými argumenty zabýval, postavit by to šlo maximálně na následujícím:Zákon č. 56/2001 Sb. ve svém §6 odst. 1 stanoví toto:

„(1) Každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území České republiky netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce, (dále jen „žadatel“).“

Toto ustanovení obsahuje generální klauzuli o tom, co je podmínkou provozu vozidel na území ČR (všimněte si, že zde není omezení na pozemní komunikace jako u shora uvedených ustanovení) a uvádí, že takovou podmínkou je registrace vozidla. Netřeba asi příliš doplňovat, že podmínkou registrace je sjednání pojištění.

ČKP se tedy možná může pustit touto cestou a argumentovat, že k provozu na celém území ČR je nutná registrace a k registraci je nutné sjednání pojištění. Argumentovat tedy může tímto ustanovením, což ale nijak nevysvětluje, jak se vypořádá s ustanoveními uvedenými shora a jejich vzájemným rozporem.Další argumenty souvisí s pravidly pro výmaz z registru motorových vozidel v §13, jehož odstavec 1 stanoví:

„(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud

b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se téhož vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru)…“

ČKP se může pokusit argumentovat tím, že z tohoto ustanovení vyplývá další souvislost mezi registrací a pojištěním, kdy zánikem pojištění má dojít i k zániku registrace v registru vozidel a tedy že to zákonodárce myslel tak, že registrováno = má být pojištěno.

Tím ovšem výčet argumentů ve prospěch ČKP končí. Právní úprava, jak patrno, není zcela jednotná a systematicky má ke konzistentnosti daleko. Můj osobní názor ale je ten, že argumenty proti pozici ČKP jsou lepší než v její prospěch. Jak se ale k tomu postaví soudy, nelze dopředu odhadnout.​Závěrem bych chtěl ještě uvést dvě věci:
1) ČKP má ze zákona oznamovací povinnost vůči registru vozidel a má oznamovat, že došlo k zániku povinného ručení a do 14 dnů nebylo sjednáno nové (§15 zákona č. 168/1999 Sb.). Registr vozidel by pak měl z úřední povinnosti zahájit řízení o trvalém vyřazení vozidla z registru vozidel (samotný vlastník by to měl nicméně také iniciovat). Pokud by proto úřady řádně plnily své povinnosti, nikdy by se nemělo stát, aby někde bylo roky registrované a nepojištěné vozidlo, které je pak zlatým dolem pro ČKP, protože z něho má jistý příjem.

2) V Právní poradně padla otázka, za jak dlouho se promlčí právo ČKP požadovat sankci za neuhrazené pojistné. K tomu lze uvést, že obecně se právo na úhradu takové částky promlčí ve třech letech od její splatnosti. Pojišťovny si to tenkrát ale hezky prolobovaly a daly si tam ustanovení, že ta částka je splatná až do 30 dnů od doručení písemné výzvy. Právo učinit takovou výzvu se také promlčuje v třech letech, takže dohromady se to promlčuje až téměř v šesti letech.

JUDr. Tomáš Beran