Pohledem ženy: Čím víc „bavoráků“ si projedeš, tolikrát si člověkem
Pohodová projížďka s BMW iX xDrive40
Když už začít pořádnou vymazlenou elektrikou, tak jedině „iXem“. S touhle myšlenkou jsem se vrhla s veškerou dravostí mé 163cm postavy na slovinské silnice. Protože jsem opravdu ustřelená na čistý design, vybrala jsem si variantu černé karoserie se zlatým dekorem a červeným interiérem. Musím říct, že tato kombinace ve mně zanechala hluboký otisk, stejně tak jako dvojice propojených displejů s minimem klasických tlačítek. A to nemluvím o propojení dřevěných prvků s křišťálem. Tohle auto je z interiérového hlediska tak futuristické, že zaujme opravdu každého.
Co se týká řízení, tak iX xDrive40 nabízí skvělou dynamiku na otevřených delších silnicích a čistou poddajnost ve městě. Je plynulé, reakční doba pro elektromobil skoro neexistuje, a prostě cítíte, že jízda ve vás vzbuzuje čistou radost pocitu létání na obláčku. Pohodlí je pak doplněno neskonalým tichem, které ale můžete „rozbít“ aktivací zvuku, který pro BMW zkomponoval Hans Zimmer (pozn. jeden z nejznámější autorů filmové hudby). Prostě jak říkám, tohle auto je daleko za vaší představivostí.
Zdroj: Simona SvátkováBMW X5 xDrive45e aneb Když se pořád cítíte jako v klasické „ixpětce“
Hotel Bohinj znamenal výměnu aut. Tentokrát jsem si opět vybrala eleganci – v podobě černé X5. Fakt, že se zvětšily ledvinky na přední masce, mně osobně vůbec nevadí, ba naopak. Mám z designu komplexní pocit růstu a propojení s budoucností. Vnitřku pak vévodila oranžová kůže a provzdušněný interiér, ve kterém se tkvěl kompletně digitální přístrojový štít.
I přes svou vyšší hmotnost si tahle plug-in hybridní X5 zachovala mrštnost a na slovinských silnicích byla neskutečně živá, přesto si krásně udržela stopu a já byla s jejím výkonem spokojená. Ukrojily jsme tak společně pár desítek kilometrů, abych při parkování mohla zmínit, že si X5 zanechala pořád své aspekty výjimečnosti, a to i s hybridním ústrojím.
Zdroj: Simona SvátkováZ kopce dolů a nahorů s Mini Cooper Countryman
Sníh. Změna lokace – slovinská biatlonová arena Pokluka. Konečně ta pravá zábava. Pro tuhle jízdu jsem si vybrala Cooperovského Countrymana, přeci jen je malý, mrštný a zábavný, takže ostřejší jízda slovinskými serpentinami, jak dolů, tak nahoru, byla dosti velká zábava. A tenhle týpek měl co nabídnout. Už při prvním sešlápnutí plynu jsem cítila, že půjde ochotně tam, kam budu chtít a můžu si s ním dovolit přeci o něco více, než mí kolegové sedící v xkových Bavorácích.
Cesta z kopce byla tak spíš oťukávací, kdy jsem si vyzkoušela, co tohle vozítko s náramně dobře vyladěnými brzdami umí. Nahoru to už byla jiná pohádka. Prudké zrychlení s ostrým výjezdem do zatáček podržel sportovně tuhý podvozek naprosto ideálně, a já si vychutnala udržení stopy s jedním ulítnutím „zadku“ (výjimka), až do konce.
Zdroj: BMWSlovinskou malebnou krajinou s BMW 220i Active Tourer
Po dravější jízdě následovala pohodová vyjížďka s krásnými výhledy na slovinské hory v nových Active Tourerech. Od předchozí generace tenhle model řádně zmohutněl a dostalo se mu více prostoru v zavazadlovém prostoru. I vnitřek prošel modernizací, a propojil displej infotainmentu s přístrojovým štítem, a vše tak působí uhlazeně a kompaktně.
Jízda s tímhle MPV modelem byla pak více než radostná. To se ukázalo především na „bumpy road“, kde jsme byli pošťouchnuti vyzkoušet limity podvozku. Musím se přiznat, že jsem v některých okamžicích měla pocit, že to musím rozbít, i kdybych nechtěla. Opak byl pravdou. Auto bylo stále dobře zvladatelné, tlumilo nárazy až neskutečným způsobem a ani jednou mi cesta nevytrhla volant z ruky. Proto jsem musela zhodnotit vyladění podvozku, které balancuje mezi komfortem a sportem, jako povedené.
Zdroj: BMWZávěr v podobě minisprintů a driftu s BMW i4 M50 a BMW M4 Cabrio
To nejlepší nakonec, říká se. Usedla jsem tak za volant BMW i4 M50 na letních pneumatikách (ano, čtete správně) a do BMW M4 Cabrio na zimních pneumatikách. Podstata této myšlenky byla jednoduchá – vyzkoušet si rozdílnou brzdnou dráhu a pocítit sílu při aktivaci nouzového brždění.
M50 vystřelila naprosto brutálně dopředu, a na předepsaných 50 km/h byla v cukuletu. Zvenku nikdy ten pocit nedokážete navnímat, ale za volantem cítíte, jak kdyby vás nakopla raketa a vy letíte nekontrolovatelně vpřed s nejistým výsledkem v podobě zastavení. Do toho přidejte letní pneumatiky a máte na světě brutální stroj biblických rozměrů.
Zdroj: BMWOproti tomu v M4 Cabriu bylo jak zrychlení, tak brždění jako procházka růžovým sadem. Na zimních pneumatikách jsem měla pocit, že se mi nemůže nic stát a auto bylo celkově mnohem lépe pod kontrolou. To, že má o pár set kilo méně, hrálo samozřejmě svou úlohu, ale stejně. V M4 Cabriech jsme si na závěr zkusili i pár minut driftování, a tím jsme zakončili už tak úspěšný den.
BMW byla, je a bude vždy značkou, pro kterou mám slabost, a u které cítím, že její potenciál ještě poroste. Dokáže zaujmout každého v každém věku, ale samozřejmě už ne každou peněženku. Pořád si ale zachovává punc elegance a dravosti, stejně tak, jako dokáže nabídnout komfort a bezpečí. Tohle není adorace značky, ale pocit. Pocit, na který se jen tak nezapomíná.
Zdroj: BMW
