Podvádí Ferrari v redakčních testech?

Konkurenční boj hoří s různou intenzitou na všech frontách automobilového trhu. Někde se počítá design, jinde slyší zákazníci na spotřebu a v dalších třídách se hraje o desetinky sekundy. Jak moc jsou automobilky ochotny udělat, aby jejich auto vypadalo lépe? Nejde teď o stroje, které si můžete koupit – kdyby automobilka namontovala lepší díly do motoru nám všem, bylo by to skvělé, ale drahé. O kolik lepší jsou ta novinářská, která se týden co týden střídají na parkovišti před redakcí a která srovnáváme jedno s druhým, abychom vám doporučili to nejvhodnější?

Asi se shodneme, že montáž hezkých kol a umytí auta před zápůjčkou jsou účinné metody útoku na estetické cítění čtenářů, ale za nijak zákeřné je považovat nelze. Vzhled aut mohou výrobci vylepšovat různě, ale kdyby nám Octavii RS osadili na test karoserií Audi TT, asi bychom to poznali. S plechy lze udělat málo. O to snáz se švindluje pod nimi.Příklad se Škodou a Audi jsem nezvolil náhodou, když totiž britský magazín Autocar v roce 2001 poprvé testoval Octavii RS, rozjela se na stovku za 6,6 sekundy. Pokud má paměť nelže, žádné oficiální vyšetřování neproběhlo, ale britští novináři se svému zastoupení Škody dodnes smějí. Stejně rychle totiž ke stovce dosprintuje Audi TT 1.8T. To nejsilnější, s 225 koni. V Mladé Boleslavi zřejmě dělníkům upadlo do testovacího RS špatné turbo. Nebo dorazila s Györu zásilka krabic, určených původně Audi. Říká se, že upravených aut bylo víc – nejméně všechna na mezinárodní prezentaci. Kde byste měli tyto atraktivní ojetiny shánět o deset let později bohužel nevíme.

Hitem letošního léta a inspirací tomuto článku však jsou praktiky jiné značky. Znáte Chrise Harrise? Renomovaný britský novinář a sloupkař na jaře ztratil trpělivost s italskou automobilkou Ferrari. Svému znechucení dal průchod na serveru Jalopnik.com. „Myslím, že to začalo v roce 2007, když jsem zaslechl, že Ferrari chce vědět, kde budeme testovat 599 GTB,“ napsal v článku z 15. února Harris. „I když hniloba se začala šířit mnohem dřív.“

Ptal se samozřejmě, proč by Ferrari chtělo něco takového vědět. „Protože továrna vyšle testovací tým, který auto nastaví tak, aby ze sebe vydalo to nejlepší,“ zněla vyčerpávající odpověď. A tak se i stalo, vzpomíná Chris Harris: „Jeli na naši trať, testovali celý den, nabourali, vrátili se do továrny opravit auto, pak přijeli zpět, zase testovali, a pak nám konečně dovolili ‚sériové‘ 599 GTB také vyzkoušet. Museli se bavit.“Není divu, že o čtyři roky později má skvělý britský novinář Ferrari dost: „Vymklo se to kontrole, dosáhlo takové úrovně, že brzy bude nesmysl věřit čemukoli, co se o italských supersportech dozvíte obvyklými kanály, protože tyto informace budou získány jen podle pravidel automobilky. Jako každý, kdo má alespoň polovinu mozku, jsem byl ochoten Ferrari mnoho odpustit, protože je to, no, Ferrari – výrobce nejslavnějších rychlých aut na světě, aut, o nichž chtějí všichni všechno vědět. Dejte na YouTube drift s Jaguarem XKR a pustí si vás sedmnáct lidí. Udělejte stejnou věc ve 430 Scuderia a sledovanost přeleze půl milionu. Každého novináře takové počty přirozeně svádí k vršení mohyl ze lží, ale já končím.“

Jak špatné to tedy může být? „Upřímně – nevím kde začít,“ píše Harris. „Třeba tou novinářskou Modenou, která vystřelila na sto šedesát o dvě sekundy rychleji než auto jednoho zákazníka, které se nám dostalo do rukou později. Čerstvá auta z továrny bývají rychlejší, ale tohle létalo po ploše směšným tempem a znělo spíš jako víkendové náčiní Michaela Schumachera než stroj homologovaný pro provoz na silnicích. Ferrari nikdy nepřipustí, že jeho novinářská auta jsou upravená, ale má tu drzost jezdit na každoroční srovnávací testy velkých evropských časopisů se dvěma auty. Jedno se používá na testy zrychlení, druhé na jízdu po  okruhu. Protože přesně tak to přeci dělají, když si koupíte 458: Pošlou vám dvě. Celé to smrdí. Pamatujete si úžasné Ferrari 430 Scuderia? Jeden britský magazín mávl nad hrátkami Italů rukou, protože auta se zdála být poměrně reprezentativní. Jenže při měření na brzdě se ‚standardní‘ pneumatiky přilepily k válcům.Harrisův článek pokračuje úvahami o pověsti Ferrari a o tom, jestli automobilka, která sama sebe prohlašuje za špičku oboru, podobné praktiky potřebuje. Nejen, že je podvodné jednání zbytečné, ale v době internetové je podle Harrise i kontraproduktivní. „Když jsme použili zákaznickou Scuderii, protože Ferrari nám nechtělo půjčit novinářskou, zrychlením ji na hlavu porazilo Porsche 911 GT2 RS i Lamborghini Gallardo LP560-4, přestože podle všech starších měření je rychlejší než Halleyova kometa,“ vzpomíná Harris. „Na fórech to začalo vřít a několik majitelů scuderií se právem ptalo, jestli nedostali horší auta, než ta, o nichž tolik četli.“Dobře, u nás se něco takového nemůže stát z mnoha důvodů. Ale jisté poselství Harrisův článek má i pro nás. Říká, že automobilky dokáží podvádět šikovně. Tak, že to běžný novinář – natož čtenář – těžko pozná. Nejde tu o Ferrari, to je jen rudě zářící špičkou ledovce. Ford přišel v roce 2001 kvůli ladění o titul Evropské auto roku. Porotci našli na podvozku testovacího Mondea díly označené COTY – zkratka anglického Car of the Year, Auto roku. Ford se nařčení bránil, ale titul vyhrála Alfa Romeo 147. Jaguar E-Type vystavený v roce 1961 v Ženevě zase vesele jezdil přes 240 kilometrů v hodině, přestože nikdo ze zákazníků toto číslo na rychloměru nikdy neviděl. Historik Jaguaru a současný majitel auta Philip Porter našel pod jeho kapotou hlavu ze závodního D-Typu.

Mě samotnému přijdou některá auta nepřiměřeně rychlá a jiná se zase po roce na trhu umí s obměnou testovací flotily podezřele zhoršit, přestože mají pod kapotou stále stejný motor. Těžko něco dokazovat. Pes navíc nemusí být zakopán jen v novinářském autě. Také při měření oficiálních čísel používají výrobci všech čistých i špinavých triků. Řidiči jsou co nejlehčí, pneumatiky tvrdé, nebo měkké podle potřeby, podmínky ideální. Samozřejmě. Ale existuje jistá hranice a my bychom si ji měli hlídat. Měření s V-Boxem nejsou pouhá ztráta času, stejně jako občasný výlet na brzdu. Zatím jsme nic zjevně nekalého neobjevili, ale nepolevujeme.

autoweb.cz