Pojišťovny nehodnotí auto, ale riziko. A to se u každého řidiče liší. Když si sjednáváte povinné ručení na auto, systém vás během chvíle proklepne podle celé řady kritérií: od věku přes bydliště až po to, jak dlouho jezdíte bez nehody. Výsledná cena je vlastně matematickým odhadem pravděpodobnosti, že způsobíte škodu. Odborně se tomu říká segmentace a právě ta vysvětluje, proč dva majitelé stejného vozu dostanou úplně jiné nabídky.

Nejtvrdší dopad na cenu má věk. Ukázkový příklad z kalkulace jedné pojišťovny: osmnáctiletý řidič z Prahy bez bonusu zaplatil za pojištění Škody Fabie 14 732 Kč ročně, jeho padesátiletý otec s plným bonusem jen 3 247 Kč. Stejné auto, stejná adresa, a přesto propastný rozdíl.

Logika je jednoduchá. Mladí řidiči podle statistik bourají výrazně častěji než zkušení čtyřicátníci, a tak celá věková skupina dostane vyšší sazbu. Nepomůže ani vzorná jízda, systém vás zkrátka hodí do jednoho pytle s vrstevníky. Ven z něj vede jediná cesta: přibývající roky za volantem a čistý štít bez nehod. Nejvýhodnější sazby mívají řidiči středního věku, u seniorů pak cena zase mírně stoupá, tentokrát kvůli zdravotním rizikům.