Plaštiak: Honba za litrovým výkonem

Kdysi jsem vedl debatu s kolegou. Nešlo o nic divokého, jen další tuctový střet skalního fanouška BMW (kolega) s příznivcem Mercedesu a milovníkem malých aut s velkými motory v jedné osobě (já). Řešili jsme BMW M3 a Mercedes-Benz C 63 AMG, nebo spíš jejich pohonné jednotky. Jak bývá obvyklé, nedospěli jsme k žádnému kloudnému závěru. Jenže minulý týden jsem si kdovíproč (kvůli BMW 1 M?) vzpomněl. Rychlý průzkum temných zákoutí internetu mě trochu překvapil.

Možná bych měl nejdřív říct, o co šlo. Bavili jsme se o litrovém výkonu obou aut. O tom, že litrový výkon cosi vypovídá o schopnostech konstruktérů atmosfé motorů. Tedy to tvrdil kolega. Můj názor není zcela opačný, jen nerad vidím svět jako příliš jednoduché místo. Nejprve se musíme oprostit od každodenního ježdění – tam totiž dává jasnou odpověď spolehlivá a populární Octavia 1.9 SDI s 36 koni na litr.Odteď se tedy bavíme jen o rychlých autech a litrový výkon nás začíná zajímat. Koně jsou důležití a pokud jich vmáčknete velkou spoustu na malý prostor – do co nejmenšího bloku – nemůže to být špatně. Menší zdvihový objem znamená menší rozměry bloku a nižší hmotnost, že? Takové zjednodušení se přímo nabízí, jenže je silně zavádějící. Většina z nás ho přijímá jako samožrejmost a dochází zcela samozřejmě k mylným závěrům. Jak málo souvisí malý objem s nízkou hmotností, ukáže několik čísel.

Začněme u BMW. Příběh, který nás zajímá, odstartoval s M5 o deseti válcích a výkonu 507 koní. „Motor s kořeny ve formuli 1“ váží velmi slušných 240 kilogramů a má přes 101 koní na litr. Možná by bylo lepší podržet se této jednotky – z důvodů které pochopíme za chvíli – ale nahlédněme ještě pod kapotu M3. Její motor má osm válců a 420 koňských sil, tedy 105 koní na litr. Jde vlastně o zmenšenou verzi desetiválce z M5, která při downsizingu shodila 38 kilogramů. S 202 kily je o patnáct kilogramů lehčí než litinový šestiválec minulé generace M3. To je velký úspěch lidské tvořivosti.Nyní se přesueme do Affalterbachu, kde v dílně s písmeny AMG na vývěsním štítu pracují nejlepší z motorářů Mercedesu. Nedávná historie pamatuje celé zástupy modelů vyzbrojených jejich velkoryse střiženým osmiválcem M156. Smějí se mu všichni fanoušci litrového výkonu. V C 63 AMG dává M156 slušných 457 koní, jenže po vydělení americkými 6,2 litry objemu dostaneme 74 koní na litr. Dvoulitrové TDI má víc, ale je tu pár ale. U Mercedesu používají řadu verzí motoru s výkony až 525 koní, tedy 85 koní na litr. S pomocí několika větších úprav dostali ze svého osmiválce dokonce 571 koní, tedy 92 koní na litr – proto ono srovnání s M5. Jenže, očima mého kolegy, u BMW jsou stále o čtrnáct procent lepší.

Asi tušíte kam mířím. Hmotnost osmiválce AMG činí zajímavých 205 kilogramů (C 63 stejně jako SLS). Motor ze Stuttgartu je o tři kilogramy těžší než jeho nejlehčí konkurent. Tedy pokud vás zajímá srovnání M3 a třídy C. Jste-li fanoušky větších sedanů, BMW 35 kilogramů ztrácí. Osmiválec C 63 AMG má 2,23 koně na kilogram, v E 63 AMG 2,56 koně na kilogram a pro srovnání si vypočtěme také hodnotu pro SLS AMG, které má 2,79 k/kg. BMW M3 kontruje 2,08 k/kg (M3), případně 2,11 k/kg (M5). Nemusím asi psát, že pokud bychom pro srovnání použili točivý moment, Mnichov dopadne hůř.Pro zajímavost můžeme uvést ještě pár extrémnějších příkladů. Porsche Carrera GT má desetiválec o objemu 5,733 litru s 612 koni. Váží kolem 205 kilogramů, což mu dává skoro tři koně na kilogram. Tak vypadá hi-tech počátku třetího tisíciletí. A co takový předpotopní americký osmiválec? Nepodařilo se mi zjistit přesnou hmotnost motoru LS3 z obyčejné Corvette, ale LS7 ze Z06 váží něco pod 210 kilogramů (LS3 na tom bude podobně). Při 505 koňských silách to znamená 2,40 koně na kilogram. Špičková technika dob dávno minulých s rozvody OHV si nevede špatně.

Co z toho vyplývá? Na to si musíme ujasnit, zda má objem motoru nějaký přímý vliv na výkony auta. Jistě ovlivňuje spotřebu a BMW M3 se právem chlubí titulem nejúspornějšího auta své třídy a generace (novější motory jsou úspornější). Objem má vliv také na hmotnost motoru, o tom nikdo nepochybuje. Jenže hmotnost ovlivňuje celá řada věcí, například složitost pohonné jednotky – která s litrovým výkonem obvykle roste, alespoň u silničních aut. Žádný přímý vliv objem nemá. Neslouží sám o sobě k ničemu ani když je malý, ani když je velký.Pokud dokážete dosáhnout stejné hmotnosti při větším objemu, může být lepší zvolit větší objem. Když vás zajímá rychlost, nehodnoťe způsob, kterým byla dosažena. Jestli je u sportovního auta důležitá hmotnost a výkon, hodnoťte je. Budiž pak lepší ten, kdo dosáhne lepšího poměru výkonu k hmotnosti. Pokud si sáhnete levou rukou do pravé kapsy, je to skvělé. Máte ohebnou ruku. Jenže pravou vám to stejně půjde lépe.

Tolik ke vztahu litrového výkonu a technické vyspělosti. Neberte předchozí řádky jako útok na BMW. V Mnichově zvažovali mnohem víc faktorů než jen objem, litrový výkon nebo hmotnost. Chtěli vysokootáčkový motor, takže jim nezbylo než držet se při zemi s velikostí. Nevěřte ale tvrzení, že menší objem vypovídá cokoli o schopnostech konstruktérů BMW. Pokud se totiž budeme bavit jen o výkonu – a mnozí lidé to dělají – lepší konstruktéři nade vší pochybnost rostou v Affalterbachu.Co víc, ti Mnichově podle všeho nemají ani na General Motors a třetí generaci small blocků se šoupátkovými rozvody. Že vám to nesedí? Nesedí, samozřejmě. Nedokazuje to však, že je má argumentace špatná. Jestliže jsem já ukázal – nebo chtěl ukázat, že je špatné soudit motor podle litrového výkonu, zdánlivý spor, který z argumentace plyne, říká víc. Ukazuje, že soudit motory podle jediného parametru může být ošidné. Nezatracujte Mercedes proto, že se nebojí velkých objemů.

Martin Plaštiak

Poznámka:
Všechny hmotnosti v článku berte s rezervou. Výrobci se tímto číslem obvykle nechlubí a když, jsou málokdy schopni správně napsat, zda jde o hmotnost s převodovkou, bez ní, případně zda zahrnuje provozní náplně. Čísla pro Mercedes M156 jsou přesná – 196 kg suché, 205 kg provozní hmotnosti. 202 kg osmiválce z M3 je „podle standardů BMW“, což může znamenat cokoli. Počítal jsem ji jako provozní. U Corvette a Carrery GT byla práce těžší, ale tato čísla nejsou až tak důležitá a pokud by se od skutečnosti lišila o deset kilogramů, na argumentaci by to nic nezměnilo.