Peugeot zkoumá možnosti, jak udělat ekologické motory i z více než desetiletých dieselů. Ušetřilo by to 400 milionů tun CO2

Uměle vyrobená paliva mnozí odsuzují, ale před finálním odhlasováním zákazu spalovacích motorů od roku 2035 se nakonec přece jen podařilo prosadit výjimku, která bude umožňovat prodej nových aut s tradičními motory. Podmínka je ale jasná. Výrobce musí zajistit, že dané auto nebude možné provozovat na běžná fosilní paliva. V tomto kontextu se mluvilo především o automobilce Porsche, která už má v provozu jeden výrobní závod, jenže syntetická paliva mají mnohem větší potenciál především vzhledem ke starým automobilům. A právě na to se aktuálně zaměřuje koncern Stellantis. Ten testuje chování již vyrobených motorů při provozu na syntetická paliva.

Syntetická paliva v autech vyrobených už v roce 2014? Nic nemožného

Konkrétně jde o benzinové i naftové jednotky plnící normu Euro 6. Fakticky se tak bavíme o motorech vyrobených od roku 2014. Koncern Stellantis při testech sledoval různé aspekty, jako třeba výfukové emise, výkon motorů nebo ředění oleje, a to u 28 rodin motorů značek Peugeot, Citroën, Opel nebo Jeep. Co přesně tyto testy přinesly, to zatím výrobce nekomentoval.

Ačkoliv je dnes syntetické palivo velmi drahé, jeho větší rozšíření má obrovský potenciál právě v kontextu starších automobilů. U nich by bylo tímto způsobem možné dosáhnout výrazného snížení emisí bez toho, aby si lidé, zejména ti méně movití, museli pořizovat drahé elektromobily. Stellantis vyčíslil potenciální přínos na 400 milionů tun emisí CO₂. Počítá se s tím, že by umělá paliva mohlo využívat na 28 milionů automobilů provozovaných mezi lety 2025 až 2050.

Stellantis se sice zavázal, že bude od roku 2030 prodávat už jen čistě elektrické vozy, ale zároveň chce rozšířit možnosti v boji proti globálnímu oteplování. „Tím, že se snažíme zajistit, aby naše motory bylo možné provozovat na syntetická paliva, chceme zákazníkům poskytnout další nástroj v boji proti globálnímu oteplování, který může mít téměř okamžitý dopad,“ řekl šéf koncernu Carlos Tavares. Na skutečnost, že syntetická paliva mohou pomoci se snižováním emisí u vyrobených aut, poukazovalo v minulosti i Porsche.

Je výroba takových paliv drahá? A má vůbec smysl?

Zarytí zastánci elektromobility syntetická paliva označují za neperspektivní a mají k tomu celkem pochopitelné důvody. Dnešní technologie výroby je totiž energeticky náročná a složitá. Na počátku je nutné vyrobit z obnovitelných zdrojů elektrickou energii, pomocí elektrolýzy následně vyrobit vodík, z ovzduší odsát oxid uhličitý a ten pak zkombinovat s vodíkem. Až zde vzniká syntetické palivo. Efektivnější by tedy bylo vyrobenou elektřinu rovnou použít pro provoz elektromobilů a když ne přímo elektřinu, pak můžeme použít pro provoz aut a jiných dopravních prostředků případně i vodík. Syntetické palivo si žádá ještě jeden krok navíc. Aby bylo takové palivo vůbec konkurenceschopné, byla by potřeba také nějaká státní podpora, jenže to ekologické organizace hlasitě odmítají a všechny síly chtějí směřovat výhradně na elektromobilitu.

Zůstaly by čerpací stanice tak, jak jsou

Pro syntetická paliva ale hovoří kromě možnosti šmahem udělat ekologickými i staré ojetiny také fakt, že by jejich výroba mohla probíhat v odlehlých místech planety, kde hodně fouká a kde není poptávka po přímé spotřebě elektřiny. Proto má Porsche továrnu v Chile. Dalším zajímavým aspektem je možnost v podstatě bez dalších velkých investic využívat stávající infrastrukturu čerpacích stanic a distribuce pohonných hmot namísto budování drahých nabíjecích stanic, a ještě násobně dražších stanic vodíkových. A konečně se před časem objevila potenciální možnost přímé těžby vodíku, což by dost zásadně změnilo celý pohled na věc. Navíc stále existuje i jakési částečné řešení, kdy by se syntetické palivo přimíchávalo do klasického benzinu. Často se také zapomíná na fakt, že ne každý dopravní prostředek je možné přestavět na elektrický pohon.

Kam až nakonec technologie výroby syntetických paliv postoupí, to se teprve uvidí. Každopádně je dobré tuto alternativu vyvíjet, připravovat na ní stávající motory a nespoléhat se výhradně na jednu jedinou technologii, navíc dost závislou na Číně. Ostatně, právě tohle byl jeden z argumentů, kvůli kterému bylo nakonec syntetické palivo evropskými úřady povoleno také u nových vozů.