autoweb.cz > Peugeot > Peugeot Traveller > Peugeot Traveller 2.0 BlueHDI 180: Co se nám (ne)líbí
Peugeot Traveller 2.0 BlueHDI 180: Co se nám (ne)líbí
S „naším“ dlouhodobě testovaným Peugeotem Traveller žijeme už několik měsíců. Soužití je to naprosto bezproblémové, nejen kvůli tomu, že nenaskytla jediná chyba (ostatně je to úplně nové auto), ale hlavně nám příjemně padl do ruky, a to všem členům redakce.
Právě po delší době si však všimnete několika drobností, které se během klasického týdenního testu neprojeví, nebo je pár dnů snesete, ale v dlouhodobém horizontu vás začnou štvát. Nebo je naopak doceníte až po delší době.
S Travellerem žijeme už natolik dlouhou dobu, aby se projevilo několik geniálních detailů, které se nám opravdu líbí, ale také drobností, které nám úplně nevyhovují. Které to jsou? Začneme nejdříve pozitivně.
Designový volič automatu
Otočný ovladač automatické převodovky je v záplavě tradičních pák nebo digitálních joysticků opravdu hodně zajímavá záležitost. Sice to není nic nového pod sluncem, jelikož podobně vyvedený volič mají i nové Land Rovery nebo Jaguary, navíc vskutku překrásné, ale tohle je snad poprvé, navíc u obyčejného užitkového auta, co volič převodovky není obyčejná páka, se kterou hýbete dopředu a dozadu. Tenhle sice při startování nevyjíždí jako v případě britských prémiových značek z hlubin středového tunelu, ale i tak vypadá pěkně. Je to příjemné ozvláštnění, navíc v „obyčejném“ užitkáči.
Masážní přední sedačky
Nebývá časté, aby auta za milion korun byla vybavená masážní funkcí předních sedadel, to je záležitost většinou dražších modelů střední třídy. U peugeotu je to ovšem trochu jinak, tady dostanete masážní sedačky klidně i v dodávce. Sice nemají nepřeberné množství programů a počet nafukovacích polštářků uvnitř je nižší, takže patří k těm levnějším systémům, přesto je to hlavně na dlouhých cestách příjemný způsob, jak svým unaveným zádům alespoň trochu ulevit.
Luxusní čalounění sedaček
Kožené čalounění je záležitostí spíš luxusních dodávek typu Mercedes třídy V než užitkáče francouzské provenience. Přesto si můžete dopřát kousek přepychu v podobě kožených sedaček, pochopitelně všech osmi, i na palubě Travelleru. Navíc už od pohledu to není žádná lacinka, ale příjemná a kvalitní kůže, pěkně vyvedená, která dává pocit, že skutečně nevyjde levně.
Fyzická tlačítka klimatizace
Jestli je na nových peugeotech něco skutečně k vzteku, potom jednoznačně čistě dotykové ovládání klimatizace. Naštěstí se to zlepšuje a každý nový model francouzské značky má klimatizaci vyvedenou trochu lépe než dřív. Traveller tím, že je v jádru dodávkou, u které se hodně hledí na ekonomiku výroby, dostal už od počátku do vínku fyzická tlačítka. Na nějaké módní dotykáče tu není příliš prostoru, a je to jedině dobře.
Logický a přehledný infotainment
S tím úzce souvisí i ovládání multimediálního systému, další bolístky peugeotů posledních let. Opět platí, že čím levnější a jednodušší model, tím lépe pro řidiče z uživatelského hlediska. Infotainment Travelleru je jednoduchý a nehýří žádnými výstřelky, přesto se nemusí za nic stydět. Grafika je pěkná, navigace funguje obstojně, rychlost odezvy je normální a fyzická tlačítka po stranách, která odkazují na hlavní funkce, jsou nenahraditelná stejně jako kolečko na ovládání hlasitosti muziky.
Pádla pod volantem
Pamatujete na ten humbuk okolo Ferrari F355 F1 se sekvenčním řazením pod volantem? Vždyť je to docela nedávno. No dobře, už je to přes 20 let, ale jako by to bylo včera, ne? A už jste někdy viděli pádla řazení pod volantem v dodávce? Prvek, který byl ještě před několika málo lety doménou jen supersportů s robotickou nebo dvouspojkovou převodovkou, si našel cestu i do moderního užitkáče. Možná je to trochu zbytečné, protože automat řadí sám od sebe velmi dobře, takže se vyskytne jenom málo příležitostí řadit manuálně, ale přesto je pěkné mít tu možnost. V dodávce…
Zásuvka na 220 voltů
Co by to bylo za užitkáč, kdyby neskrýval alespoň jednu pořádnou 220voltovou zásuvku. Rychlovarnou konvici ani vysavač pro úklid během kempování si do ní nepřipojíte, ale notebook nebo jiné na odběr proudu nenáročné elektronické zařízení bez problémů „utáhne“. A to přijde vhod, pokud cestujete s dětmi na dlouhou vzdálenost a chcete je zabavit nebo jenom potřebujete na chvilku proměnit Travellera v pojízdnou kancelář.
Manipulace se sedadly
Většina dodávek nabízí možnost zcela vyjmout všechny zadní sedačky. Výjimkou není ani Traveller, který se ovšem oproti své konkurenci pyšní skvělým, nebojím se říct, že snad nejlepším systémem manipulace se sedaly. Posuv je snadný jako všude jinde, stačí jenom zatáhnout buď klasicky za páčku pod sedadlem, nebo za červenou šňůrkou zezadu sedačky. Výjimečně chytré a snadné je vyjmutí sedaček. Stejnou červenou šňůrkou totiž stačí zatáhnout, sedačku trochu přizvednout nejprve vzadu, potom vpředu a snadno vyklouzne ze svých kolejnic. Navíc jsou sedačky zaměnitelné, takže nemusíte řešit, která kam patří, a snadno se posouvají po celé délce kolejnic. Samostatnou sedačku vyndá i zandá jeden člověk, dvojsedačka už vyžaduje kvůli vyšší hmotnosti dvě osoby, ale jenom na vyjmutí pátými dveřmi. Manipulaci v kolejnicích zvládnete i sami.
Podíváme se také na tři maličkosti, které nám po celou dobu řízení nového Travelleru dělají největší vrásky na čele.
Ovládání palubního počítače
Je to vyloženě prkotina, ale bystřejší jedince zaujme a nepřestane iritovat. Palubní počítač můžete ovládat dvěma způsoby – buďto tlačítkem na hraně páčky stěračů, kterým přepínáte mezi dvěma tripy a aktuální spotřebou, nebo válečkem na volantu, kterým rolujete nabídkou. Problém je právě v onom válečku, resp. logice jeho pohybu. Pokud točíte směrem dolů, nabídka roluje nahoru a naopak. Je to matoucí a pokaždé nad tím musím přemýšlet, co dělám špatně, když se mi nepodaří dostat se na požadovanou nabídku. Aha, točím naopak…
Dvířka úložné schránky
Interiér ukrývá spoustu chytrých úložných prostor. Schránka před spolujezdcem je na peugeoty typicky hluboká, držáky nápojů jsou umístěné na vrchu palubní desky v rozích a středový panel s voličem automatu zabírá jenom minimum místa, takže si můžete pohodlně roztáhnout nohy. Trápí mě ovšem kvalita úložné schránky uprostřed palubní desky, resp. její nepříliš kvalitní dovírání, které prostě ne a ne zacvaknout. Můžete s dvířky třískat, můžete se je snažit jemně zacvaknout, ale stejně je zavřete až na několikátý pokus. Snad je to jenom chyba našeho kusu.
(Ne)sklápění prostředních sedaček
Výhodou užitkových vozidel je plnohodnotná třetí řada sedadel, na které se pohodlně převezou dva, tři cestující klidně přes půl Evropy. Problémem je přístup na ně, který si nezadá s lecjakým sedmimístným SUV, ve kterých je přístup úplně dozadu zpravidla problematický. Prostředním sedadlům totiž chybí systém na rychlé odklopení opěradla a posunutí sedáku vpřed, takže dozadu se budete buďto krkolomně soukat, nebo musíte udělat dva pohyby – nejprve sedačku posunout dopředu a druhou páčkou sklopit opěradlo.
A příště se v našem dlouhodobém putování Peugeotem Traveller podrobněji zaměříme na spotřebu paliva.