Peugeot Traveller 2.0 BlueHDI 180: Rozlučka s velkým „kombíkem“

Na Traveller se dá nahlížet dvojí optikou. Na jednu stranu spolu se svou čistě užitkovou variantou Expert plní v nabídce francouzské značky roli střední dodávky, zároveň se ale na něj dá nahlížet i jako na největší osobní auto, které Peugeot nabízí. Možná se teď trochu divíte, co to zase plácám, Traveller stojí ale hned v několika směrech na pomezí mezi tím, co je ještě osobák a co už je čistokrevná dodávka.

Jako správná dodávka dokáže nabídnout dostatečný prostor pro osm dospělých cestujících i se slušnou bagáží, přitom se však vzhledem k rozumným rozměrům vleze téměř všude. V provedení Standard se s délkou vejde těsně pod pět metrů a díky velmi slušnému rejdu se s ním i celkem dobře manévruje.

Tomu samozřejmě velmi dopomáhají obrovská zpětná zrcátka, ale i zpětná kamera se simulací ptačího pohledu. S výškou 1,9 metru navíc není sebemenší problém zaparkovat v podzemních garážích.

Již jsem nakousl výbavu, kterou se Traveller skutečně blíží osobním vozům. Kromě couvací kamery dokáže nabídnout třeba i vyhřívané sedačky s masážní funkcí, třízónovou klimatizaci, HUD nebo infotainment s podporou protokolů Android Auto a Apple CarPlay. Třešničkou na dortu je pak klasická 230voltová zásuvka pod sedadlem spolujezdce.

Zdroj: Archiv

Chybí ale například systém udržení v jízdním pruhu a trochu nepochopitelný je pro nás adaptivní tempomat, který neumí vůz zabrzdit do zastavení – pokud auto před vámi zpomalí příliš, tempomat svou funkci vzdá, pípne a předá řízení nazpět řidiči, přičemž může vzniknout potenciálně velmi nebezpečná situace. Vůz totiž v tu chvíli přestane dobrzďovat.

S přeplňovaným naftovým motorem 2.0 BlueHDI o výkonu 177 koní v kombinaci s osmistupňovým automatem dokáže navíc nabídnout i vcelku slušnou dynamiku, která se může s mnoha osobními vozy poměřovat.

Sprint na stovku zvládne Traveller za velmi přijatelných 8,8 sekundy – rozhodně tedy nejde o žádnou brzdu provozu. Spotřeba se přitom stále drží na dohled osobním vozům. S dostatkem sebekázně se dá jezdit od 6,5 do sedmi litrů, a naopak při jejím naprostém nedostatku se dá jen těžko dostat nad 8,5 l /100 km, což je také konečný průměr za celou dobu testování.

Zdroj: Archiv

Zároveň jsou velmi přijatelné i jízdní vlastnosti. Podvozek je sice houpavý a auto se v zatáčkách docela dost naklání, na druhou stranu na cestě velmi slušně drží a dostat se vlastní vinou do závažnějších problémů by od řidiče vyžadovalo opravdu pořádnou dávku ignoranství a hlouposti.

I přes rozumné rozměry dokáže nabídnout opravdu obrovskou přepravní kapacitu. Nejmenší možná velikost zavazadelníku je 603 litrů, vyjmutím dvou zadních řad sedaček lze dosáhnout obřích 4 200 litrů. Ve většině případů to ale ani nebude potřeba.

Nová postel z IKEA? Stačí sklopit prostřední sedadla v druhé a třetí řadě a stále auto uveze 6 osob. Postarší ušák? Jen amatéři by vyndávali z auta sedačky – prostě ho otočíte vzhůru nohama a posadíte na prostřední lavici.

Zdroj: Archiv

Fotografická pozadí o délce 2,75 metru? Dobře tohle už je trochu výzva – je potřeba sklopit prostřední sedadla v druhé a třetí řadě a smířit se s tím, že trochu hůře dosáhnete na volič převodovky. Asi bych s Travellerem nechtěl stěhovat celý byt včetně složeného nábytku, ale na pár „drobností“ dostačuje s přehledem.

I přes pár drobných nedostatků Traveller prostě funguje a dokážeme pochopit i ty, kteří si jej pořídí namísto klasického osobního vozu – obzvláště pokud máte větší a vesměs dospělou rodinu, drobně podnikáte a občas potřebujete něco většího převést či rádi vyrážíte na delší dovolené a vůz si dovybavíte cestovní zástavbou.

Ač nejsme v redakci příznivci větších aut a třeba za volanty SUV se většinou necítíme dobře, Traveller si nás všechny celkem získal. Už jen tím, že si na nic nehraje, je skutečně praktický a zároveň se s ním i překvapivě dobře jezdí. Není vozem pro každého a ne všichni jej využijí na maximum, svou cílovku si ale najde. A troufnu si tvrdit, že své příznivce nezklame. Nám bude opravdu hodně chybět.