Peugeot 4007 2.2 HDi

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Testovat tohle SUV byl pěkně nevděčný úkol. Vlastně ne, samotné testování bylo docela v pohodě, zato teď trochu bojuji s tímhle článkem. Totiž, jen před několika týdny jsme tu měli Citroën C-Crosser, který si vysloužil velký test i videoreportáž. A tohle auto je prakticky naprosto identické.

Má stejný motor, stejný podvozek, stejný interiér (až na pár znáčků stylizovaného lva), stejné jízdní vlastnoti… Jediné, čím se výrazně liší, je design přídi. Oba mají původ v Mitsubishi Outlander, ale dá se poměrně bezpečně prohlásit, že jsou o něco lepší volbou. Podvozek francouzkých dvojčat byl přeladěn pro evropské podmínky, takže jízda je až překvapivě plavná, řízení precizní a dobře vyvážené a to ještě nejsme u největší přednosti.

Pochopitelně mluvím o motoru. Zatímco Mitsubishi si v naftové verzi muselo až donedávna vystačit s dvoulitrem od koncernu VW, který měl na docela velké auto slabý výkon a byl nadměrně hlučný, Peugeot i Citroën mají velmi dobrý čtyřválec 2,2 HDi z koncernu PSA. Je všestranně lepší a dokáže ospravedlnit i vyšší cenu francouzských vozů oproti Mitsubishi. Má docela široký rozsah použitelných otáček a pokud si zvyknete na místy trochu neochotnou šestistupňovou manuální převodovku, můžete jezdit i slušně svižným tempem.

Přestože byste to možná neřekli, tohle není první „teréňák“ se znakem lva na kapotě. Záměrně neříkám „který Peugeot vyrobil“, protože i předchozí off-road nebyl tak úplně z francouzského rýsovacího prkna. A navíc ani nebyl určený pro veřejnost: v osmdesátých letech minulého století Peugeot zásobil francouzskou armádu terénními Mercedesy třídy G, které se ovšem místo trojcípé hvězdy honosily logem Peugeotu.

Géčko je ovšem plnokrevný off-road, zatímco 4007 je typickým zástupcem kategorie SUV. Pohon kol si ale zaslouží podrobnější zmínku – na mnoha místech ho totiž označili za klasický „pohon typu Haldex“, což není přesné. Zatímco v Haldexu se zadní náprava připojuje až když se přední kola začnou protáčet a kapalina ve středové viskózní spojce se zahřeje, tady je spojka elektromagnetická. Řídící jednotka má program na rozpoznání rizikových situací (například prudký rozjezd), ve kterých preventivně posílá točivý moment dozadu, přestože přední kola ještě neprokluzují.

Interiér je docela povedený a je v něm spousta prostoru. Dokonce i pocit z materiálů je velmi dobrý, tohle je na každodenní soužití opravdu příjemné auto. Tentokrát jsem se ovšem rozhodl otestovat jeho praktičnost jak nejlépe to umím. Ze „čtyřtisícsedmičky“ se na víkend stal jeden z dopravních prostředků amatérského divadelního souboru. Nejdřív jsem ujel cestu Praha-Polička s jedním spolucestujícím a zbytkem vozu do posledního místa vyplněným kostýmy a kulisami. V tu chvíli se osvědčila vyklápěcí spodní část pátých dveří a jednoduché skládání druhé řady sedadel – stačí na boku zavazadlového prostoru stisknout tlačítko a je složeno.

V Poličce jsem pak sloužil jako autobusák a ke slovu přišla třetí řada sedadel. Řeknu to asi takhle: použít se dá, ale na jakoukoli cestu delší než 10 kilometrů výhradně v případě, že někoho hodně nesnášíte. Nastupování i vystupování vyžaduje akrobatickou průpravu, nebo alespoň asistenci dalších lidí a i když se sedačky druhé řady posunou maximálně dopředu, lidé na zadních místech jsou nuceni sedět s koleny pod bradou. Ale pokud opravdu chtějí odvézt, nějakou dobu to vydrží.

Před Peugeotem 4007 stojí dva problémy. Zaprvé není zrovna nejlevnější. V pětimístné verzi ho dostanete za 900 tisíc, i když v ceníku najdete i benzínový motor 2,4 l 170 koní (pouze v základní výbavě) za 790 tisíc. Vyšší výbavy stojí 929 tisíc, resp. 1 029 000 Kč, tedy naprosto stejně, jako Citroën. Za takové peníze už můžete uvažovat o spoustě jiných velmi povedených SUVčkách (namátkou Honza CR-V či Hyundai Santa-Fe).

Druhým problémem je přímé srovnání s C-Crosserem, jehož příď působí na mě (a na všechny, kterých jsem se na to ptal) výrazně elegantněji a subtilněji, než groteskně rozšklebená maska velkého Peugeotu. Pokaždé, když jsem k autu šel, říkal jsem si, že ho měli použít do nového filmu o Batmanovi jako „služební“ auto pro padoucha Jokera… V téhle kategorii design prodává, to se nedá nic dělat. Nezbývá, než Peugeotu držet palce, aby měl dostatek loajálních zákazníků, kteří si zrovna řekli, že by jim slušelo SUV.

Honza Koubek

Měření a technické údaje