Peugeot 3008 1.6 HDi (2014)

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 7

• X-Factor 7

• Celkové hodnocení 7.8

RADOSTI
styl, motor, spotřeba

STAROSTI
rázy do podvozku, menší citlivost v řízení

Peugeot 3008 pro mne znamenal od začátku jedno velké překvapení. Příjemné překvapení, abych byl přesný… Pár negativ jsem samozřejmě také objevil, ale navzdory očekávání, že bude tohle auto mdlé, nudné a (řidičsky) fádní byla skutečnost zcela jiná. Nejprve pár čísel pro upřesnění specifikace, Peugeot 3008, který jsem měl k dispozici, byl s naftovou šestnáctistovkou, čtyřválec nabízel výkon 115 koní a točivý moment 270 Nm, což by podle tabulek mělo ústit ve zrychlení z nuly na stokilometrovou rychlost za 12,2 sekundy a maximálku 183 km/h. Na papíře žádné terno, v reálu mnohem lepší.

Ale o tom až za chvíli. Nebo ne, ne za chvíli, ale teď. Nemá smysl dlouze popisovat model 3008, který není na trhu novinkou a tak pojďme rovnou na silnici. I když „papírové“ hodnoty vozu nevypadají nijak sebejistě, neměl jsem pocit, že bych s autem byl na silnici pomalý. Naopak. Schopnost jet svižně podtrhovala fantastická přilnavost, bylo až opojné vrhat se s autem do zatáček, s autem, u kterého jsem čekal rodinnou otupělost a hru na praktičnost spíše než radost z jízdy. Zmíním se o spotřebě, ta podle tabulek by měla být pod pěti litry, já jsem jezdil na necelých šest. Za mne dobré, velmi, velmi dobré.

Dlouhodobý test Peugeot 508 SW: První kontakt

Dlouhodobý test | vydáno 16. 11. 2012

Zpět ale za volant, řadící páka měla příjemně tuhý chod, sedačky slušně vedly, byly pohodlné. Pohodlí mi narušoval jen masivní středový panel, který na můj vkus zabíral v kabině zbytečně moc místa. Ale i ten působil solidním, robustním dojmem. A pokud řeším prostornost, tak se dotknu i zavazadelníku, ten byl tak akorát (tedy seriozním vyjádřením nabízel místo k přepravě 432 litrů zavazadel), navíc byl uzavírán praktickým dvoukřídlým systémem dveří, takovým, jaký jsem měl rád u Mitsubishi Outlander předchozí generace. Sednout si pod sjezdovkou při přezouvání lyžařských bot je vždy příjemné, příjemnější než balancovat na jedné noze. Abych úvahu o prostornosti interiéru dokončil, tak ještě řeknu, že auto bylo milé pro cestování, ale extrémně praktické zase ne.

Tím příjemným cestováním může být například detail typu nepropustné clony na skleněném střešním okně. Není nic horšího než nemoct se schovat před sluncem pod perforovanou clonou, u Peugeotu 3008 to, že by vám slunce pálilo do hlavy (nebo třeba do dítěte na zadní sedačce) nehrozí. Nenašel jsem zapínání vyhřívání sedaček. Nevím, jestli jsme hledal špatně anebo vyhřívání nebylo, ale v zimě sedat na promrzlé sezení – umím si představit ráno lepší uvedení do stavu bdělosti než ochlazení půlek a beder. Na silnici jsem si liboval příjemného nastavení podvozku, na velkých nerovnostech byly přenášené rázy do podvozku značné, škoda, jinak ale cestovat s 3008 bylo velmi osvěžující, příjemné. Řazení bylo tuhé, svým způsobem přesné, i když ne právě citlivé.

Verdikt
Přenesu-li se přes subjektivní poznámku, že v červené barvě se mi Peugeot 3008 vizuálně líbil, přejdu k tomu, že mne zcela nadchly jízdní vlastnosti. Podvozek by mohl být tolerantnější k velkým nerovnostem, ale jinak jsem kvitoval s povděkem přilnavost. A dále cenu a spotřebu.

Chyběl mi pohon všech kol, ano, je to tak, chyběl, a to ne že bych postrádal trakci jako takovou, ale jízdně mne Peugeot 3008 tak zaujal, že jsem si dokázal představit, že se bavím tím, že zadní kola záměrně trhám do zatáček, že zadní kola pomáhají těm předním a tlačí auto do zatáčky, baví mne řízeným smykem.

Tak jako tak, Peugeot 3008 s naftovou šestnáctistovkou je zajímavá alternativa pro rodinu s jedním dítětem, která nebazíruje na transportu objemných nákladů. Možnost, jak za slušné peníze mohou spolujezdci nerušeně cestovat, zatímco se řidič za volantem vcelku příjemně baví.

Citroën Berlingo 2,0 HDi

Ojetá auta | vydáno 13. 7. 2006

Měření a technické údaje