autoweb.cz > Testy automobilů > Velký test > Peugeot 208 GT je francouzská drobotina, která ukazuje, že malá auta to nebalí
Peugeot 208 GT je francouzská drobotina, která ukazuje, že malá auta to nebalí
Na trhu s malými vozy už není výběr tak pestrý, jako třeba před dvaceti lety. Mnoho modelů zmizelo a mizet bude, ale ty co zůstávají, povětšinou stojí za to. Stejně to má Peugeot 208, evropské auto roku 2020, které se směje do tváře všem těm co tvrdí, že malá auta se neprodávají.
V základu levný, ale umí se prodražit
V tomto kalendářním roce je totiž v Česku hned za typem 2008 nejžádanějším modelem značky a není důvod se divit, protože když se podíváme na stránky automobilky, tak zjistíme, že úplně tu nejzákladnější variantu seženeme v akční ceně za 369 tisíc Kč. A pojďme mluvit narovinu, zase tolik nových aut za podobnou částku už se v této době koupit nedá.
Moje poslední setkání s 208 se datuje do roku 2021 a od té doby potkalo francouzského „cvrčka“ několik menších změn, hlavně tedy v interiéru. Navenek zůstává téměř stejný a ve vrcholné verzi GT PureTech 130, která dorazila do testu, nutno říct, že i celkem fešný.
A co takový Peugeot 408?
Tady ale hlavně ani zdaleka neplatí zmiňovaná částka, tenhle Peugeot byl – co se týče motorizace i výbavy – špičkou nabídky. Díky příplatkovému modrému laku Vertigo za 18 tisíc Kč, vyhřívaným sedadlům za 6 tisíc Kč nebo online navigaci a systému sledování mrtvého úhlu za 5 tisíc Kč jde rázem o vůz s pořizovací cenou 623 tisíc Kč. Chyběly už jen detaily, třeba panoramatické střešní okno.
Přídi vévodí tradiční LED světlomety a dva protáhlé lví zuby, stejně jako logo automobilky a označení typu. Je rošťácká a jen decentně agresivní. Černé lemování blatníků, zrcátka a drobný zadní spoiler dodávají navenek verzi GT sportovnější nádech a auto díky ním nepůsobí obyčejně. Dynamicky vypadají také sedmnáctipalcová kola a chromovaná koncovka výfuku.
GT? Klidně ještě přidejme
Na C sloupku měla testovaná varianta nápis „GT“, osobně si ale myslím, že by s ním Peugeot mohl klidně plýtvat trochu víc, nebál bych se sportovní duši tohohle 4055 milimetrů dlouhého autíčka lehce zvýraznit.
Pozice za volantem byla slušná, chvíli to trvá, než řidič najde tu nejideálnější polohu, ale sportovně laděná sedadla s decentním zeleno-žlutým prošíváním nejen hezky vypadají, ale také drží. Kvalita materiálů se dá na tento segment nazývat nadstandardní. Ale u Peugeotu mívám obligátní problém se dvěma věcmi.
Zajímavosti o Peugeotu
U větších modelů se mi nelíbí drobný volant, do 208 nicémě sedí perfektně. Odškrtnuto. Potíž tak stále zůstává s úzkým i-Cockpitem, protože přes věnec volantu je na něj špatně vidět, takže buď rozkročíte nohy a dáte si ho do klína, nebo zkrátka uvidíte jen kus. A je to škoda, protože tato generace už je vybavena 3D přístrojovým panelem, který informace zobrazuje ve formě hologramu do zorného pole řidiče. Přesný smysl této funkce mi zůstává utajen, ale musím říct, že vše vypadá působivě.
Dále osazenstvo vpředu spolupracuje s desetipalcovou dotykovou obrazovkou, občas je trochu pomalejší a rozlišení třeba u 3D navigace není vyloženě dechberoucí, ale líbí se mi ovládání skrze dotyková tlačítka zvaná „toggles switches“ na středovém panelu.
Prostor na zadních sedadlech je pro dospělého člověka značně omezený a jedná se o nouzovku, na jednorázovou jízdu to ale problém není. Ideální je to ale přece jen spíš pro dítě. Zavazadlový prostor má 309 litrů.
Vrčí, ale moc nekouše
Mít malé a lehké auto s živým motorem je radost, protože zábavu si pak lze užít i na městem limitující padesátce. Benzínový tříválec 1.2 PureTech o výkonu 130 koňských sil a točivém momentu 230 Nm. to zvládne. Dovede být hbitý a mrštnému pohybu pomáhá také pouhých 1233 kilogramů.
Takový je aspoň první dojem. Ale jakmile se sžijete a pár desítek kilometrů s malým Francouzem urazíte, zjistíte, že tomu něco chybí. A není zase tak těžké to „něco“ pojmenovat.
Automatická převodovka řadí sice hladce, ale příliš pomalu, i když 208 přepnete do sportovního režimu a kokpit zaplní trocha uměle vytvořeného, ale nenásilného hluku, nic moc se nemění. Ve vyšších rychlostech třívalci zbytečně brzy dochází dech, takže se dá říct, že tohle lvíče vrčí, ale moc nekouše.
Co se týče podvozku, těžko vám unikne, že je celkem tuhý, takže na českých silnicích si to chvílemi docela „vyžerete“. Ale aspoň propouští do interiéru minimum ran a slušně drží v zatáčkách. Odhlučnění vozu je celkem solidní.
Takže zbývá zmiňovaná jízda ve městě. Tam je primárně určen a tam se cítí nejjistější. Spořádá tam něco přes 7 litrů, ale umí to i za 5,5. Ideálně na okresce. Obhájí si u vás v takovou chvíli vyšší cenovku?