Petr Macinka: Motoristé sobě chtějí lepší Prahu nejen pro motoristy
Uskupení s názvem Motoristé sobě si o naši pozornost vysloveně říká, když z jeho názvu plyne zájem o problémy řidičů v hlavním městě, jehož současné vedení není majitelům vozidel vůbec nakloněno. Požádali jsem proto o rozhovor zakladatele uskupení Mgr. Petra Macinku, kandidáta na pražského primátora.
Co Vás přivedlo k politice, proč se chcete angažovat?
Neustále se zhoršující situace. Když se podíváte, jak to teď vypadá v Praze, je to tragédie mnoho let. Když tu bylo předchozí vedení Prahy za Adriany Krnáčové, tak to bylo také špatné, ale v jejich případě šlo o čistý amatérismus, když pravá ruka nevěděla, co dělá levá. Příkladem může být špatná koordinace uzavírek – jestli si vzpomínáte, jak to bylo s tunelem Blanka, oni odsunuli otevření tunelu, ale zapomněli odsunout rozkopání druhé poloviny Prahy a město zažilo obrovský kolaps. To byla fáze absolutního amatérismu ve vedení města. Pak zvítězilo uskupení, do jehož čela se postavili Piráti, kteří jdou v amatérismu ještě mnohem dál a navíc je doplňují zelení fanatici, kteří chtějí lidi převychovávat. Tady už nejde o amatérismus, ale o programové ničení lidí, kteří musejí jezdit autem. Já si myslím, že to je šikana. Oni jsou přesvědčení, že lidi by měli chodit pěšky nebo jezdit na kole a snaží se je k tomu donutit tím, že budují rozsáhlé cykloprojekty. Ale realita je jiná, když je tu milion aut v ulicích a stovky tisíc lidí nemají jinou možnost, než jet autem. Tato možnost je jim ale odepírána a to tak, že je to naprosto bezohledné. Já si do poslední chvíle myslel, že si toto vezme jako velké téma některá ze zavedených politických stran, bohužel se tak nestalo. Proto vzniklo uskupení Motoristé sobě, které chce proti těmto aktivistům, fanatikům a amatérům hájit zájmy normálních lidí.
Kdo jsou tedy Motoristé sobě? Co je to za lidi, co mají za sebou?
Musím říct, že jsem velmi spokojený s tím, jakou skupinu lidí se mi podařilo dát dohromady. Chtěl jsem vytvořit protiváhu Pirátům, které považuji za nevzdělané lidi bez zkušeností, lidi kteří jsou neuplatnitelní, ničemu nerozumí a politiku dělají na bázi experimentů, jenž velmi často nevyjdou ani na druhý pokus. Tímto způsobem se prostě nedá řídit město. Víme, že automobilová doprava a parkování jsou největší problémy, které obyvatele Prahy trápí, všechno ostatní je až za tím. Přesto víme, že jsou i jiná témata. Proto jsem chtěl dát dohromady skupinu lidí, které bude veřejnost vnímat jako zkušené odborníky. Jsem rád, že jako dvojka na kandidátce mi kryje záda zkušený makroekonom Vladimír Pikora. To je člověk, který dokáže detailně zanalyzovat městský rozpočet, jenž je větší než má třeba ministerstvo obrany nebo ministerstvo vnitra. Praha je z tohoto pohledu něco jako velké ministerstvo. Pan Pikora je člověk, který dává rámec celému našemu programu, když říká, „ano, toto je možné,“ nebo „ne, toto už říkat nemůžeme, to mohou tvrdit jenom populisté.“ Proto říkám, že naše programová hesla, která mohou znít populisticky, ve skutečnosti nejsou populismus, když máme vše skutečně spočítané.
Kdo další je na kandidátce uskupení Motoristé sobě?
Dalším člověkem na kandidátce je Mojmír Mikuláš, jenž byl v minulosti radním pro dopravu na jedné z městských částí v Praze a dlouhodobě se této problematice věnuje. To je člověk, který dopravu v Praze dobře zná. Dalším člověkem na kandidátce je bývalý ředitel Vinohradské nemocnice pan doktor Zeman, který kromě toho že je lékař a primář, tak tím že dlouho řídil velkou nemocnici prokázal, že je i velmi schopný manažer. Když proti panu doktorovi Zemanovi postavíte libovolného Piráta, tak ten Pirát proti němu vypadá jako vtip. Takže jsem rád, že se mi podařilo dát dohromady velmi zajímavou skupinu lidí a troufám si říct, že naše kandidátka je nejlepší.
Co vidíte jako vůbec největší problém pražské dopravy?
Toho je spoustu, proto bych to rozdělil do dvou hlavních kategorií: na dynamickou a strategickou část. Ta dynamická jsou různé bariéry, které nám byly nakladeny do cesty, mezi něž patří i kilometry úbytku jízdních pruhů pro auta ve prospěch zbytečných cyklopruhů, mnohdy v místech kde 5 metrů vedle vede nějaká cyklostezka. Do té druhé, strategické části, patří stavby – Praha zaspala v oblasti výstavby infrastruktury, vždyť poslední takovou stavbou byl tunel Blanka, jinak se prakticky nestaví nic. V tomto ohledu se za poslední roky město mohlo posunout výrazně dál, ale vedení Prahy se jen vymlouvá a hledá důvody, proč to nejde. Jedna věc tedy je, že se musí okamžitě začít stavět, ale to samozřejmě není záležitost několika měsíců, zde se bavíme o programu na roky. Druhá věc je ta dynamická část, tedy to, že se musí začít bourat bariéry, jenž nám byly nakladeny do cesty. Je třeba odstranit ten les plastových sloupků, balisetů jimiž někdo úplně zaplevelil Prahu.
Jak vnímáte stále narůstající počet cyklopruhů, mnohdy na místech, kam snad ani kola nepatří?
To s tím také souvisí. Chceme udělat revizi cyklopruhů, ale i umístění přechodů pro chodce, protože tady se zavedla praxe, že se umisťují tam, odkud se vedení města rozhodlo vyhnat auta do jiných částí Prahy. Toto je kromě jiného i výrazně neekologické, vždyť každý ví – asi kromě Pirátů, že nejvíce emisí produkují auta při rozjezdu a zároveň když dobržďují, vypouští do ovzduší spoustu mikročástic z brzdového obložení. Pirát to možná nevidí a tak si to neuvědomuje, ale když spočítáte to množství aut v ulicích, tak to jsou prostě kila různých zplodin, které dýcháme a to také není správně. Takže já si myslím, že na magistrále u muzea nemá být přechod, kam ho nově chtějí namalovat. Dokonce si myslím, že ten přechod, co tam dneska už je, by tam být nemusel, když je tam bezbariérový podchod. Jedním dechem musím dodat, že jsem slyšel a doufám, že to není pravda, že tento podchod by měl být zrušen, aby tak lidi donutili chodit přes nejvytíženější dopravní tepnu, která vede Prahou.
Jak vnímáte parkovací zóny v Praze?
Chceme udělat analýzu současných parkovacích zón. Víme totiž, že ten systém jak je nastavený teď, je velmi neefektivní. Parkování by mohlo být zajímavým zdrojem příjmů jak pro magistrát, tak pro městské části, pokud by provoz parkovacích zón nebyl tak nákladný. Já si myslím, že když někdo bydlí třeba na Žižkově, pracuje v Dejvicích a rodiče má na Smíchově, nemá být omezován třemi zónami. Proto přicházíme s tím, že když je jedna Praha, měla by být jedna zóna, ovšem s tím, že by to mělo platit přes den. Od osmi rádo do šesti večer by měla platit jedna zóna a v podvečer by mělo platit stávající členění, aby lidé přijíždějící z práce měli kde zaparkovat. Druhou výjimkou je historické centrum Prahy, to není možné nafukovat a zde je třeba hledat jiné řešení.
A co lidé, kteří do Prahy přijíždějí?
To je druhá věc. Stejně jako jiná témata, i parkování je třeba dělit na dynamickou a strategickou část. Dynamická je ta liberalizace, aby když vám přijede řemeslník z jiné části Prahy opravit havárii, tak aby vám nemusel účtovat parkování navíc. Toto být nemá a ani to tak být nemusí. Druhá věc je ta strategická. Zde je potřeba nezavírat oči nad tím, že každý den do Prahy přijede asi tři sta tisíc aut nejen ze Středočeského kraje. To nejsou lidé, kteří by Prahou jen projížděli, to je úplně jiná skupina. Řeč je teď o těch, co Prahu navštěvují třeba kvůli úřadům, ale mnohdy i proto, že zde pracují. To jsou lidé, kteří dělají Prahu Prahou, lidé pracující v Dopravním podniku, kde řídí autobusy, tramvaje, kteří pracují ve školách, v nemocnicích, ale zároveň si nemohou dovolit bydlet v Praze nebo přímo ve městě prostě bydlet nechtějí.
Co pro ně tedy chcete udělat?
Můžete říct, že pro řadu z nich není nutné jezdit autem, ale to by museli mít kde zaparkovat – všichni říkají, že je nutné stavět P+R parkoviště na okrajích Prahy, ale to je také běh na dlouhou trať. Získat všechna razítka, než si poradíte se všemi zelenými fanatiky, musíte tam přitáhnout MHD, to vše trvá roky. Proto říkáme P+R parkoviště ano, ale zároveň existují místa a oblasti v Praze, kde byly parkovací zóny nakresleny, ale nikdo je nevyužívá, třeba protože by tam musel platit a tak raději jede do centra, kde zaplatí stejně. Tím se v Praze zvyšuje počet aut a snižuje počet parkovacích míst. Chceme proto vytipovat oblasti, třeba v diplomatických čtvrtích, kde máte ulice, kde nikdo nebydlí, nikdo neparkuje, ambasády mají svá vyhrazená místa a v zónách nikdo nestojí. Zde chceme zóny buď úplně zrušit nebo časově omezit, tak aby zde bezplatné parkování během dne mohli využívat návštěvníci Prahy. To je řešení, které lze udělat prakticky hned a městu může výrazně ulevit. Je mnohem jednodušší do takové oblasti zavést autobusovou linku, než stavět parkovací dům.
Co vnímáte jako další velký problém Prahy, kromě dopravy?
Je to dostupnost bydlení – Praha má v této oblasti obrovský dluh, který se rok od roku prohlubuje. Na druhou stranu si myslím, že ještě větší problém bude ta nadcházející energetická krize. To je problém, který město moc vyřešit nemůže, ale díky tomu, že vlastní významné podíly v energetických společnostech, tak může alespoň trochu kompenzovat lidem dopady této krize. Především jde o Pražskou plynárenskou. To je věc, na kterou se kromě dopravy hodně zaměřujeme a řešíme v jaké kondici je plynárna, v jaké pražský rozpočet a kde má rezervy, a víme, že rezervy má. Určitě je potřeba lidem pomoci. Opět jsou zde dvě cesty, rychlá a dlouhá. Ta dlouhá spočívá ve vybudování energetického holdingu, to je ale třeba, aby se toho ujal někdo s mandátem vzešlým z voleb. Vedle toho je nutné přijít s rychlým řešením a to my máme. Bude to bolet, zejména pak městský rozpočet, ale myslíme si, že to umíme a víme, jak to udělat.
Jak nahlížíte na MHD, s tím jste spokojeni?
To je další významná oblast, jíž se věnujeme, protože to je jediná skutečná alternativa jízdě autem. Není to kolo, není to koloběžka, to jsou hlouposti. Jedině funkční městská hromadná doprava může pražským silnicím odlehčit. Pirátské řešení je házení klacků pod nohy motoristům, což ale ve skutečnosti není řešení a vede to jen k tomu, že na silnicích je čím dál více naštvaných řidičů. Motoristé sobě vidí cestu ve zprůjezdňování, navrhujeme aby bylo metro zadarmo a dramaticky klesla cena ročního kupónu. Cena roční lítačky by měla být 1000 korun a děti do 18ti let by neplatily nic. Tím by se zrušily takové ty ohavné dětské exekuce a současně by lidé byli motivováni, aby MHD využívali.
Někdo to může vidět jako populistické řešení, ale není, je businessové. Zisk z jízdného totiž tvoří asi jen 15% z celkových nákladů Dopravního podniku, zbytek je dotace. Jednorázové jízdenky přitom činí přibližně jednu třetinu z vybrané částky. Myslíme si, že lítaček se může prodat mnohem víc, když bude stát 40 euro nebo 1000 korun, tak si ji koupí skoro každý. Při takové ceně bude lítačka pohodlné řešení i pro turisty, i když budou v Praze pobývat jen několik dní nebo se sem v roce ještě budou chtít vrátit. Tím pádem se lítaček může prodat daleko víc. V rámci lítačky by mělo být navíc zdarma parkování v P+R parkovištích. Lítačka by samozřejmě i nadále byla vázána na osobu, tedy nepřenosná na jiného majitele. Jednorázové jízdenky by pak mohly být výrazně dražší, nakonec turisté jsou z jiných států zvyklí na úplně jiné ceny, takže třeba dva a půl eura není nereálná částka – nebo je tu i pro ně možnost koupit za 40 eur roční lítačku.
Děkuji za rozhovor
