Test ojetiny Opel Vectra (2002 – 2008): Levný, prostorný a pohledný

Konkurent Fordu Mondeo nebo třeba Volkswagenu Passat nesl svého času u Opelu jméno Vectra. Třetí a poslední generace tohoto modelu pod označením C vstoupila na trh v roce 2002 a v roce 2005 prošla faceliftem, který citelně omladil v té době již zastaralou příď vozu. Díky tomu je faceliftované provedení dodnes velice pohledné – zejména v případě velice praktického kombi.

Vectra se vyráběla do roku 2008, kdy ji nahradil Opel Insignia. Bariérovým testem Euro NCAP prošla ještě v původním provedení v roce 2002 a za ochranu posádky při nárazu dostala čtyři hvězdičky z pěti možných. Na trhu s ojetými vozy se Opel Vectra vyznačuje cenovou dostupností, což z něj dělá vzhledem k výborné prostornosti a zdařilému podvozku opravdu zajímavou volbu.

Co se vozu dá vytknout, je na dnešní dobu už nepříliš tvarově atraktivní palubní deska. Vynikající prostornost i na zadních sedadlech a pohodlné sedačky naopak představují jasné klady. Totéž platí pro snadnou obsluhu palubního počítače, ať už je jakýkoli (existuje ve třech základních verzích). Jeho nejvyšší provedení nabízí barevnou navigaci, o stupeň horší je pak monochromatická navigace zobrazující pouze symboly a navigující hlasem. V praxi však vzhledem k absolutně nevyhovujícím mapovým podkladům dnes neobstojí ani lepší barevný navigační systém.

Vectra C vyjela ve verzích sedan, liftback pod označením GTS a kombi pod názvem Caravan (kombi přišlo na trh o rok později). Všechny tři karosářské verze potěší opravu velkým zavazadlovým prostorem. Sedan i liftback nabízí zavazadelník o objemu 500 litrů, kombi má nákladový prostor o základním objemu 530 litrů – po odstranění krycí roletky jej ale lze rozšířit a vůz naložit až po střechu. To u některých vozidel usnadňuje odnímatelná přepážka v podobě mřížky, která byla zejména v zahraničí oblíbeným doplňkem vozu (při sklopení zadních sedadel ji lze i posunout za přední). U nás se podobné přepážky kdysi montovaly do verzí pro podnikatele, ty ale nebývají tak propracované.

Na co si musí každý zvyknout, jsou páčky pod volantem. Ty musejí být v dobrém, neopotřebovaném stavu – ideálně ve vozidle vyrobeném až po modernizaci, kde jsou vylepšené. Když totiž do páčky směrových světel klepnete, třikrát bliknou a dost. Pokud ji stisknete více, blikají do vypnutí nebo narovnání kol. Jenže jejich citlivost u vozů vyrobených před modernizací (do r. 2005) doslova zaskočí. Po modernizaci pracují páčky lépe.

Modernizace přinesla i další zlepšení. Tím hlavním je šestistupňová manuální převodovka pro silnější motorizace. Zapomenout ale nesmíme ani na sportovní podvozek IDS Plus. Ten najdeme také ve sportovně laděné verzi Vectra OPC. Ta přišla na trh v roce 2006, a to s přeplňovaným benzinovým motorem 2.8 V6 o výkonu 188 kW. Hned následující rok byl ale výkon navýšen na 206 kW.

Bez rozdílu provedení si zaslouží pochvalu povedený podvozek. Ten výborně tlumí nerovnosti a přitom zajišťuje automobilu dobré jízdní vlastnosti v zatáčkách nebo při vyhýbacím manévru. Řízení Vectry není až tak zábavné, to ale nic nemění na tom, že její podvozek funguje výborně. Jízdu silnějších verzí vyrobených po faceliftu navíc zpříjemňuje šestirychlostní převodovka.

Z hlediska spolehlivosti si výborně stojí základní motorizace 1.8 16V o výkonu 90 nebo 103 kW. Z hlediska výkonu je však lepší přeplňovaný agregát 2.0 T/129 kW. Jen pozor na stav turba a důležitá je zde i včasná výměna oleje. Opravdu příjemně kultivovaný a výkonný je čtyřválec 2.2 16V pracující s výkonem 108 a později 114 kW, ale to platí pouze pro motory v dobrém stavu. Nezřídka jsou totiž tyto motory nadměrně zakarbonovány, navíc je může zradit vstřikovací čerpadlo – motorizace 2.2 direct je totiž vybavena přímým vstřikem paliva. Kromě toho u tohoto motoru selhává napínák rozvodů. U verze před modernizací častěji, u silnějšího provedení o výkonu 114 kW vydrží déle, ale také ne věčně. Problém je ve vysoké ceně rozvodů (jsou zde dvě řetězové sady) a náročnosti výměny, což výměnu citelně prodražuje. Pokud ale rozvody začnou při startu chrastit, není dobré otálet.

Mezi turbodiesely si dobře vedou úsporné pohonné jednotky 1.9 CDTi, ale podmínkou je dobrá údržba. Řadu ojetin s tímto motorem totiž trápí vadné turbo, nebo se potýkají s nadměrnou spotřebou oleje, což prozrazuje zabarvení kouře linoucího se z výfuku. Starší naftové motory DTI jsou hlučnější a ještě méně spolehlivé. Největší problém u nich představuje praskání těsnění pod hlavou, vyloučit ale nelze ani vadné turbo či vstřikovače.

„Potíže se nevyhýbají automatickým převodovkám, proto pokud takový vůz chcete pořídit, dobře funkčnost převodovky prověřte,“ radí Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Známé jsou vůle na táhlech stabilizátoru nebo časté praskání žárovek v potkávacích světlometech. Ty také časem slepnou, což lze na čas vyřešit rozleštěním. „Objevuje se také zvlnění brzdových kotoučů, jako důsledek zanedbané údržby,“ říká zástupce AAA AUTO. Kotouče se totiž vlní následek nadměrného opotřebení, kdy už nemají předepsanou tloušťku. Výjimkou není ani nerovnoměrný účinek parkovací brzdy.

„Důkladně prověřte veškerou výbavu. Někdy nedopisuje displej palubního počítače, u řady vozidel nefunguje klimatizace,“ upozorňuje Jindřich Topol z AAA AUTO. Turbodiesely občas potrápí váha vzduchu, korozi podléhá především výfuk, vyloučit ji nelze ale ani na lemech blatníků nebo podvozku. Pozor si dejte také na úniky motorového oleje, a to bez rozdílu motorizace.

Ve zpětném zrcátku

2002 – uvedení třetí generace Opelu Vectra pod kódovým označením C s karoserií sedan a následně liftback pod označením GTS, zážehové motory 1.8 16V/90 kW (na některých trzích 81 kW), 2.2 16V/108 kW, 3.2 V6/155 kW a turbodiesely 2.0 DTI/74 kW, 2.2 DTI/86 a 92 kW.
2003 – nabídka rozšířena o kombi pod názvem Caravan, nové zážehové motory 2.0 16V T/129 kW, 2.2 16V/114 kW a turbodiesel 3.0 CDTi/130 kW.
2004 – nový základní zážehový motor 1.6 16V/74 kW, nové turbodiesely 1.9 CDTi/88 a 110 kW.
2005 – facelift a modernizace, upravená citlivost páček pod volantem, nový přeplňovaný zážehový šestiválec 2.8 V6 T/169 kW, nový turbodiesel 1.9 CDTi/74 kW, naftový šestiválec 3.0 CDTi nyní o výkonu 135 kW.
2006 – uvedena sportovně pojatá varianta Vectra OPC s přeplňovaným šestiválcem 2.8 V6 T/188 kW, základní motor 1.6 16V nově o výkonu 77 kW a 1.8 16V s výkonem 103 kW.
2007 – Vectra OPC nově s posíleným motorem na 206 kW, přeplňovaný zážehový šestiválec 2.8 V6 T v běžném provedení nově o výkonu 184 kW.
2008 – ukončení výroby modelu Vectra a jeho nahrazení Opelem Insignia.

Bezpečnost dle Euro NCAP

Bariérový test nezávislé společnosti Euro NCAP absolvoval Opel Vectra C v roce 2002. Za bezpečnost posádky při nárazu vůz dostal čtyři hvězdičky z pěti možných, bezpečnost dětí v autosedačkách se tehdy ještě samostatně nehodnotila. Za ohleduplnost při střetu s chodcem si Vectra C vysloužila jednu hvězdičku ze čtyř možných.