Odpovědnost za škodu – poškození auta v servisu

Asi nejeden řidič se setkal se situací, kdy dal vozidlo do servisu na opravu a po jeho vyzvednutí zjistil, že je poškozené. Druhy škod mohou zahrnovat menší věci jako odřený lak přes poškození motoru nesprávnou opravou až po promáčklou střechu od toho, jak auto spadlo ze zvedáku a převrátilo se nebo po ukradení auta z parkoviště servisu, s čímž pak úzce souvisí právo na odstranění vady při opravě, ke které se také dostanu.

Co se týče odpovědnosti servisu za škodu, platí ust. §421 občanského zákoníku:

„Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak.“​Toto ustanovení jednoznačně odpovídá na otázku, za jakých podmínek provozovatel servisu odpovídá za škodu vzniklou na vašem autě. Tato odpovědnost je objektivní, tzn. není nutné zavinění a pro vás jako majitele auta je jedno, kdo tu škodu způsobil, jak vznikla apod. Tato odpovědnost tedy pokrývá vše od spadlé střechy, poškození při manipulaci s autem, až po škodu způsobenou neodbornou opravou. Provozovatel servisu odpovídá objektivně, tj. za výsledek a jeho výmluvy proto nejsou jakkoli relevantní s jedinou výjimkou.

Výše uvedené ustanovení uvádí: „…ledaže by ke škodě došlo i jinak.“ Tím se myslí situace, kdy by ke škodě došlo tak jako tak, ať už věc předána byla nebo nebyla. Takových příkladů je však velmi málo. U auta, které se samo „nekazí“, přichází v úvahu jedině živelná událost značného rozsahu (voda zaplaví celé město, tj. jak servis, tak obvyklé stanoviště vozidla apod.), nicméně takových příkladů mnoho není. Odpovědnost provozovatele servisu je proto téměř absolutní.

Z toho plyne, že, ať už se jedná o jakékoliv poškození, a vzniklé téměř z jakýchkoliv příčin, odpovídá provozovatel servisu za vzniklou škodu. Komplikace zde mohou nicméně vznikat následující:

Hlavní problém je v dokazování. Osoba předávající vozidlo servisu by měla trvat na tom, aby v předávacím protokolu bylo uvedeno, že je auto v bezvadném a funkčním stavu, bez vnějších poškození apod. Ostatně to sami znáte, že servisy si při přebírání auta vyplňují předávací protokol a obhlížejí si ťukance, aby po nich pak nebyla požadována náhrada škody za odřený lak apod. V každém případě je ale nutné na sepisu protokolu trvat a uvést, že je auto v pořádku, funkční a bez vad. Cokoliv se pak vyskytne, půjde za provozovatelem servisu. U škod vzniklých spadlou střechou servisu nebo odřením při manipulaci s autem to nebude takový problém, větší důkazní komplikace ale vznikají u škody vzniklé následně vlivem neodborné opravy.Podmínkou úspěšného uplatnění nároku nicméně je nutnost poškození hned zjistit a svůj nárok bez prodlení uplatnit. Vnější poškození lze samozřejmě zjistit hned pohledem. Pokud by se jednalo o poškození opravou, které by se projevilo následně, je už situace složitější. Důkazní břemeno tíží poškozeného, tj. vás. Musíte prokázat zejména příčinnou souvislost, což se prakticky neobejde bez znaleckého posudku. Nejbezpečnější postup by měl být následující:

– jakmile zjistíte vadu, u které máte podezření, že mohla být způsobena špatnou prací při opravě, kontaktujte servis, který opravu prováděl, pro dohodnutí si dalšího postupu, ale auto z ruky zatím nedávejte

– zajistěte si nezávislé a objektivně zachytitelné přezkoumání poškození např. znaleckým posudkem nebo stanoviskem jiného odborného servisu společně s fotodokumentací

– teprve následně přistavte vozidlo servisu, který jej opravoval a poškodil; pokud dáte vozidlo do servisu hned, hrozí, že už po technické stránce nebude možné zpětně zjistit, v čem byl problém a když váš nárok následně odmítnou, ale třeba to opraví a budou chtít peníze za opravu, už nebudete mít možnost prokázat, že chybu udělali v servisu (rozhodně však ale trvejte na tom, že nesmí vyhodit žádný díl anebo nevratně opravit cokoliv bez vašeho výslovného souhlasu)- pokud tedy máte pochybnosti, jednejte obezřetně; pokud věc spěchá, vemte s sebou znalce nebo jiného technika přímo do servisu, aby byl přítomen zjišťování vady a problému a nestalo se, že servis – ve snaze zprostit se vlastní odpovědnosti – zničí důkazy o svém pochybení

– není sice nezbytné být nutně paranoidní, ale pokud máte pochybnosti o serióznosti servisu, je nutné se včas vybavit odpovídajícími důkazy.

Dané spory jsou zásadně spory o technických věcech, a proto jsou znalecké posudky nebo stanoviska odborníků rozhodující. Pro úspěšné uplatnění nároků na náhradu škody jsou proto odpovídající důkazy nezbytné.

Obecně pak k uplatňování nároku platí, že je nanejvýš vhodné je uplatnit buď hned na místě do předávacího protokolu anebo následně v písemné podobě s relevantními důkazy.

S danou problematikou pak úzce souvisí odpovědnost za vady provedené opravy. Zde je nutné rozlišovat vady provedené opravy a poškození způsobené při opravě. Ohledně poškození způsobeného při opravě platí shora uvedené. U vad platí postup trochu jiný. Jakkoli i tady platí pravidla pro zachycení existujícího stavu před opravou, u reklamací je nutné je uplatnit u toho, kdo opravu prováděl a musí se mu dát šance vadu provedené opravy odstranit. Není možné nechat vadu odstranit jinde a pak přeúčtovat náklady odstranění vady.To ale neplatí u odstraňování škody, Pokud by se nejednalo o vadu provedené opravy, ale o poškození při opravě (nicméně obtížně se to od sebe rozlišuje), není vyloučeno provedení odstranění škody jinde a pak přefakturace nákladů. Je to nicméně do určité míry riskantní, protože odlišit škodu způsobenou při opravě a samotnou vadu opravy nemusí být jednoduché. Obecně sice lze uvést pravidlo, že vada se týká přímo opravované části a náhrada škody neopravované, ale vadnou opravou přímo či nepřímo poškozené součásti, nicméně to může být i po technické stránce velmi složité a bez stanoviska znalce bych se do opravy jinde, než v servisu, který opravu prováděl, nedoporučoval pouštět.

Hlavně myslete na to, aby bylo vše zdokumentované, podepsané a předem odsouhlasené, protože důkazní komplikace pak budou tížit vás.