Od sedanu po SUV: Průvodce karosářským názvoslovím, díl 1.

Výrazy jako sedan nebo kupé znají všichni, ale málokdo by dokázal jejich obsah přesně definovat – o novotvarech jako crossover ani nemluvě. Autoweb.cz se pokusil dešifrovat babylonský zmatek v označování karoserií. Berte je jako nesmělý pokus najít v zavedeném chaosu stopy prvopořádku a vystavět na nich jasně definovanou hierarchii.

Kolik prostorů máš, tolikrát jsi autem
Zcela základní a užitečné dělení získáme porovnáním bočních profilů aut. Tříprostorová karoserie má při pohledu z boku opticky oddělené prostory pro motor, posádku a zavazadla. Dobrým příkladem je nový Mercedes-Benz třídy E. Dvouprostorová auta mají kufr a místo pro cestující integrované do jediného celku, motor však spočívá samostatně, opticky oddělen od zbytku auta. Dvouprostorový je Volkswagen Golf, stejně jako Škoda Fabia nebo Roomster. Jednoprostorovými pak označujeme dodávky a stroje jim podobné, u nichž linie kapoty navazuje na přední sklo a padá k zemi pod přibližně stejným úhlem. Toto uspořádání je dnes v módě a proniká i do dalších tříd. Například poslední dvě generace Hondy Civic, ač přímo konkurují tradicionalistickému Golfu, jsou spíš jednoprostorové.Nyní můžeme definovat jednotlivé typy karosérií podrobněji:
Sedan je prastarý vynález. Automobilismus provází už od nepaměti a snad proto se stal obtížně uchopitelnou entitou. V posledních dvaceti letech bylo sedanem vlastně všechno s pevnou střechou a čtveřicí dveří a my se tohoto pojetí podržíme. Kufr sedanů je důsledně oddělený od interiéru a jen někdy přístupný z kabiny přes průvlaky na lyže nebo sklápěcí opěradla. To umožňuje lepší odhlučnění prostoru pro posádku, která navíc zůstane v teple i když je kufr otevřený. Rodiny obvykle dávají přednost praktičtějším alternativám, sedany kupují všichni ti, kterým záleží na pohodlí pasažérů víc než na schopnosti přepravit náklad. Třeba managementy firem nebo taxikáři.Protože také řidiči sedanů občas potřebují něco odvézt, ocení velký nákladový otvor. To znamená použít rozměrné víko kufru a takové se nejlépe vejde na tříprostorovou karoserii. Historie přesto zná řadu dvouprostorových sedanů, které však v Evropě od padesátých let pomalu upadaly v zapomnění. Posledních pár let zažívají obrovský boom skryty za označením čtyřdveřové kupé. S ním začal operovat Mercedes, když v roce 2004 přivedl na trh úspěšné CLS. Formálně jde navzdory slovu „kupé“ v označení stále o sedany.

Pohled na sedan se v minulosti vyvíjel. Původně šlo o čtyř nebo pětimístný vůz bez přepážky oddělující přední a zadní sedadla. Klidně mohl mít jen dvoje dveře jako stará BMW Neue Klasse (BMW 2002) a hranice mezi sedany a kupé byla mlhavá. Označení záviselo na proporcích, sklonu zadního okna a především na vůli výrobce. Dnešní BMW řady 1 Coupé by se před třiceti lety nejspíš kvalifikovalo jako sedan.

Zajímavě se s problémem popasovala mezinárodní Společnost automobilových inženýrů, SAE International (Society of Automotive Engineers). Její letitá norma jasně definuje hranici mezi kupé a sedanem pomocí místa na zadních sedadlech. Kritickou hodnotou je 0,93 krychlových metrů, sedanem by tak bylo i Ferrari 612 Scaglietti nebo Mercedes CL.

Kombi si můžeme představit jako auto které vznikne ze sedanu protažením střechy a přidáním pátých dveří. Tuto teorii nám ovšem kazí existence třídveřových vozů, třeba Mini Clubman, stanovit pravidla příslušnosti do rodiny proto může být obtížné. Spokojme se s konstatováním, že boční prosklení kombi zasahuje až do zavazadlového prostoru. Pětidveřová auta tedy budou mít na každém boku tři velká okna. Třídveřová sice jen dvě, ale druhý pár oken bude velmi dlouhý. Kombi jsou vždy dvouprostorová a jejich střecha není zvýšená. Co je a co není zvýšená střecha ponechme na individuálním posouzení, těžko bychom se totiž obešli bez použití čísel. Vozy, které některou z posledních podmínek nesplňují, spadnou do třídy MPV (viz níže).

Hatchback v širším smyslu je vlastně jakékoli auto s dveřmi na zádi (tří i pětidveřové). Slovo hatch znamená poklop, nebo dveře, pojem hatchback tedy formálně označuje vůz s otevíratelnou zádí. Hatchbacky mohou být jedno, dvou i tříprostorové, někteří výrobci však tříprostorové vozy označují slovem liftback (Škoda Octavia). Není to pravidlem a pětidveřové mazdy 6 i renaulty Laguna nosí označení hatchback. My pojem liftback používat budeme. Hatchbackem v užším slova smyslu také není kombi ani MPV.

Kupé je ze všech karosářských variant ta nejhůře postihnutelná. Dvě, čtyři i pět sedadel, dvojice nebo trojice dveří, dvouprostorová či tříprostorová karoserie, to vše může kupé dost dobře mít. Slovo pochází z francouzského couper – uříznout. Původně definoval tato auta omezený prostor na zadních sedadlech, případně jejich absence. Dnes však můžeme pořídit hned několik kupé s místem pro čtyři. Pojďme proto třídu popsat analogicky k sedanu: kupé je každý vůz s pevnou střechou a dvojicí dveří. Protože chceme mít mezi kupé také Nissan 370Z, musíme přidat ještě třídveřová auta, ovšem jen ta s pozvolna ustupujícím zadním oknem. Jinak by se nám sem vetřely dynamicky střižené hatchbacky jako Volkswagen Scirocco a třídveřový Renault Mégane.Kabriolet byl historicky autem s nejméně čtyřmi místy a stahovací střechou přes obě řady sedadel. Dnes slovo označuje všechna otevřená auta nezávisle na počtu sedadel, ale vždy se stahovací střechou, která je integrální součástí konstrukce. Kabriolet může být čtyřdveřový, kvůli problémům s pevností však taková auta už dlouhá desetiletí nikdo nevyrábí. Naposledy si se čtveřicí dveří a stahovací střechou pohrávali u Mercedesu, roku 2007 dokonce postavili koncept Ocean Drive. Od té doby je však ve Stuttgartu ticho.

Roadster je vždy dvoumístný otevřený vůz. Může a nemusí mít stahovací střechu, kvalifikují se tedy Mazda MX-5 a Mercedes SLK, stejně jako Lamborghini Murciélago Roadster s hadrovou parodií namísto střechy. Do naší definice roadsteru rovněž padá sporadicky používaný pojem speedster, v nejběžnější interpretaci auto zcela bez střechy s minimalistickým, často odnímatelným předním oknem. Z toho důvodu sem zařaďme také stroje od Caterhamu, Arielu a jim podobných.

Targa je obchodní značka registrovaná automobilkou Porsche. Ostatní výrobci ji oficiálně používat nemohou, ujala se však jako lidové označení vozů s pevným předním i zadním oknem a odnímatelným panelem mezi nimi. Porsche tuto koncepci paradoxně opustilo, modely 911 Targa dávno dostaly posuvnou skleněnou střechu. Karoserii Targa mají Lotus Elise nebo většina chevroletů Corvette prodávaných jako kupé.Limuzína je v moderním pojetí jen velký a pohodlný sedan. Luxusní limuzínou označíme například Mercedes třídy S. Tato interpretace pochází z Německa, kde slovo Limousine znamená jednoduše sedan. Původně však bylo označení vyhrazeno sedanům s přepážkou mezi předními a zadními sedadly.

MPV (multi-purpose vehicle; doslova víceúčelový vůz, častěji velkoprostorový vůz, uchytilo se též americké minivan) vznikla před lety jako civilizovanější alternativa k velkým dodávkám. Původně tedy byla výhradně jednoprostorová a své označení si vysloužila vysokou variabilitou interiéru a nadprůměrnou praktičností. Tradiční MPV jsou velká a vysoká jednoprostorová auta se třemi řadami sedadel jako Renault Scénic a Chrysler Voyager. Sedadla ve druhé a třetí řadě lze snadno vyjímat nebo skládat do roviny – třeba z Voyageru uděláte malou dodávku za pár vteřin.

Dnes se význam označení MPV mění. Výrobci jej používají pro modely se zvýšenou stavbou karoserie, zpravidla určené rodinám s dětmi. Patří sem kromě typických zástupců jako Mazda 5 a Opel Meriva i dvouprostorové vozy s vysokou střechou. Původně užitkový Citroën Berlingo nebo Škoda Roomster jsou dnes MPV. Auta ve třídě nemusí být větší ani praktičtější než klasické hatchbacky a kombi, ale nabízejí vyšší posaz, lépe se do nich nastupuje a působí uvnitř vzdušněji. Mezi MPV tedy můžeme zařadit třeba i Alteu XL. Kratší Altea nebo Golf Plus se pohybují kdesi v šedé zóně mezi MPV a klasickými hatchbacky.

SUV (sport utility vehicle; sportovně užitkový vůz, sportovní užitkový vůz) je pojem nesouvisející tolik s tvarem auta, jako s výškou podvozku. Ačkoli výrobci experimentují i s jinými koncepcemi, SUV mívají karoserii podobnou kombi. Vždy se alespoň tváří jako stroje do terénu, z nichž kdysi vzešla. V Evropě SUV odrostla kořenům natolik, že se tu pojem používá téměř výhradně pro vozy se samonosnou karoserií a nesouvisí se schopnostmi mimo zpevněné cesty. Pro terénní modely se žebřinovým rámem (Mercedes-Benz G) používáme jednoduše termín off-road. Dávno neplatí, že by SUV měla výhradně pohon všech kol, ačkoli většina z nich ho nabízí přinejmenším za příplatek. Na dolní hranici kategorie stála například minulá generace Subaru Forester, jako typického zástupce si představte Hondu CR-V nebo Range Rover.

Kdy přesně se z ryze užitkových off-roadů stala osobní auta třídy SUV je těžké říct. Například GAZ-61 z roku 1938 měl uzavřenou karoserii a byl velmi oblíbeným dopravním prostředkem sovětských velitelů. Jeep Wagoneer z roku 1963 a o sedm let později představený Range Rover byly již nefalšovanými SUV. Až do devadesátých let zůstali výrobci věrní žebřinovým rámům, pak začali v Evropě houfně utíkat k pevnějším a lehčím samonosným karoseriím. V USA se to samé děje poslední dva roky.Crossover znamená doslova „křížení“. V širším smyslu označuje slovo crossover jakéhokoli automobilového křížence, klidně limuzíny s pick-upem. Stále více se však zažívá význam ovlivněný americkou angličtinou, pro níž je crossover každé SUV se samonosnou karoserií (třeba nový Ford Explorer). Motivy můžeme hledat v historii. Američané čtyřicet let kupovali SUV na podvozcích nákladních pick-upů, takže pro novou generaci modelů, které mají blíže k běžným osobním vozům, hledají také nové označení. V Evropě označuje slovo crossover stále častěji stroj spojující reprezentativní kvality SUV s použitelností běžného osobního auta. Crossoverem je tu například Nissan Qashqai. Pokud bychom však chtěli vytyčit hranici mezi SUV a crossovery, nejspíš žádnou nenajdeme – oba pojmy na evropských trzích splývají.

Svou normu má na typy karoserií také EuroNCAP. Při nárazových zkouškách se auta dělí do pěti kategorií: MPV, terénní vozy (včetně SUV), roadstery (vše bez střechy), pick-upy a osobní auta (sem spadne zbytek). Každá skupina bourá do trochu jiných překážek. EuroNCAP vždy simuluje srážku dvou stejně těžkých strojů, rozlišování podle velikosti tedy není třeba. Dvě auta jsou srovnatelná, pokud patří do stejné kategorie a jejich hmotnosti se neliší o víc než 150 kilogramů.

Příště:
V následujících dílech tohoto tematického miniseriálu se podíváme na zavedenou kategorizaci podle velikostí a zavzpomínáme na některé již nepoužívané koncepce.

redakce Autoweb.cz