Občanský zákoník nově: Zákonná vs. smluvní záruka

Další témě od našeho právního experta Judr. Berana, tentokrát na téma zákonné a smluvní záruky. Umíte se v problematice zorientovat?

Zdroj: archiv redakce

V minulých článcích jsme si už vysvětlili, v čem spočívá odpovědnost prodávajícího za vady vůči spotřebiteli a v čem vůči nespotřebiteli. Často se pak používal pojem „záruka“, pod kterým měla být rozuměna určitá odpovědnost prodávajícího vůči spotřebiteli v tom ohledu, že po určitou dobu, nazývanou záruční dobou, ponese odpovědnost za vady prodané věci.

Jak jsme si vysvětlili, ani vůči spotřebiteli není zákonná záruka opravdovou zárukou, resp. právně se tak nechová, jakkoliv prakticky to tak funguje. V tomto ohledu lze tedy s přimhouřením očí mluvit o zákonné záruce u spotřebitelů (jak bylo vysvětleno, o zákonné záruce u nespotřebitelů hovořit nejde vůbec) a podobně tak bude i v dalším textu o zákonné záruce hovořeno.

Nad rámec zákonné záruky u spotřebitelů a obecné odpovědnosti za vady u všech ostatních přistupuje tzv. smluvní záruka, v dikci NOZ nazývaná záruka za jakost.§2113 NOZ ji definuje takto: „Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.“

Smyslem této smluvní záruky za jakost je poskytnout kupující „něco navíc“, tj. záruku nad rámec toho, co dává zákon (jakkoli jsme si řekli, že zákon toho formálně-právně ani spotřebitelům moc nedává).

1. Dobrovolnost
Základním principem této smluvní záruky je její dobrovolnost. Příslušný výrobce vozidel nebo prodejce tedy není povinen takovou záruku poskytovat, ale dělá to v rámci své obchodní (marketingové) politiky. Jistě Vás hned napadne spousta případů, kdy jednotlivé výrobci nabízejí svým potenciálním zákazníkům podmínky lepší než konkurence, a to právě v rámci této smluvní záruky za jakost.

2. Obsah záruky
Obsah této smluvní záruky za jakost záleží výlučně na výrobci, resp. prodejci vozidla, jakkoliv tuto záruku typicky poskytuje výrobce kterémukoliv vlastníkovi vozidla dané značky, tzn. záleží na výrobci, na jakou dobu tuto záruku poskytne, jakých částí vozidla se bude týkat, případně jaké další podmínky bude nutné pro uplatnění této záruky nutno splňovat.

Jednou z mála výjimek z toho je to, že podle blokové výjimky výrobce nemůže podmiňovat tuto záruku (tzn. ani smluvní záruku za jakost) prováděním pravidelných servisních úkonů v síti autorizovaných opravců dané značky. Pokud Vám tedy výrobce poskytl nadzákonnou záruku, nemůže její platnost podmiňovat tím, že jezdíte do autorizovaných servisů na pravidelné servisní prohlídky (na druhou stranu podmínit to řešením záručních oprav v sítí autorizovaných servisů může). Výrobce tedy může podmínit záruku prováděním pravidelných servisních úkonů, ale nemůže vlastníkovi vozidla diktovat, kde je bude provádět.

Smluvní záruka za jakost se pak svým obsahem může blížit nebo rovnat plné záruce, tzn. že v ní výrobce prohlásí, že bude uznávat reklamace ve vztahu ke všem vadám, tj. i k vadám, které vznikly po okamžiku předání vozidla, což u zákonné záruky tak není (viz předcházející články). Smluvní záruka je tedy velmi dobrý obchodní/marketingový nástroj pro výrobce/prodejce, aby jím právně „zalepil“ nedostatky zákonné záruky u spotřebitelů a u nespotřebitelů, aby jim takovou záruku vůbec poskytnul.

Základní rozdíly jsou tedy následující:

– na smluvní záruku za jakost není nárok a je čistě na rozhodnutí výrobce/prodejce, zda takovou záruku poskytne

– poskytovatel záruky si v zásadě smí stanovit podmínky platnosti takové záruky a může se jich dovolávat pro účely uplatnění takové záruky

– ze smluvní záruky výrobce je standardně oprávněn každý, i pozdější, vlastník předmětného vozidla, kdežto u zákonné záruky odpovídá vlastníkovi vždy jen jeho prodávající, ale nikoli prodávající prodávajícího (např. autorizovaný prodejce nových vozidel dané značky při dalším prodeji ojetého vozidla)

– u smluvní záruky je tedy velmi důležité seznámit se s podmínkami této záruky tak, aby mohla být řádně uplatněna a aby kupující z ní mohl profitovat.