Nissan Juke 1.6 DIG-T

• Dynamika 10

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 7

• X-Factor 7

• Celkové hodnocení 7.6

RADOSTI
Silný motor; kultivovaný projev; odvážný design

STAROSTI
Odvážný design; špatně poskládaná převodovka; levný plastový interiérPokud se považujete za „petrolheada“, při vyslovení jména Nissan se vám patrně vybaví automobilka, která vyrábí modely s označením Z, nebo něco, co se jmenuje buď Skyline či GT-R a o čem se všichni vyjadřují jako o ultimativním kladivu na mnohamilionové supersporty.

Jestli ale místo hoblování pneumatik na okruhu hoblujete častěji kreditku v nákupních centrech, spíše budete od Nissanu znát nabídku módních crossoverů, kam spadá bez diskuse povedený Qashqai a celkem ucházející Murano. Teď ale budete mít nový objekt zájmu. Ne, nemluvím o podivnosti jménem Nissan Murano CrossCabriolet, která kombinuje všechny špatné vlastnosti z vozů SUV a kupé-kabrioletů. Mluvím teď o městském crossoveru Nissan Juke.Nissan si vůbec libuje v podivnostech. Nový Juke má ale nerozdíl od Murana CrossCabrio střechu, pět dveří a připomíná normální auto. Ale stejně… Když jsem Nissan Juke viděl prvně, nějak jsem nevěděl, co si o něm mám myslet. Vpředu najdete víc světel než na načipovaném passatu (šest světlometů nemají ani někteří nejhustší tuneři), boční profil připomíná mix všeho možného a vzadu najdete světla z kupé a roadsteru 370Z. Tohle není jen obyčejný crossover.

A na karoserii Juku podivnosti nekončí. Uvnitř nenajdete jedinou hranu, všechno je tu tak podivně kulaté. Interiér má zřejmě připomínat skútry a motocykly, celkem originální kapličce přístrojů a středové konzoly se to daří. Ta je ale lakovaná v lesklé barvě, takže to bohužel celé působí tak divně levně, plastově a uměle.

Nissan Juke velká fotogalerie

Jenže design je záležitost silně subjektivní. Zatímco já jsem se za volantem džůku styděl a raději jsem s ním jezdil v noci, někteří kolegové v redakci, jindy docela konzervativní, Juke obdivují a líbí se jim. Tohle auto prostě rozdělí lidi na dva tábory a otočí se za ním každý – jedni zhnusením a druzí s obdivem. Pokud se vám tedy líbí, že se na vás všichni koukají, vlastně ani nemusíte číst dál, protože jste právě objevili auto, které potřebujete. Ani za růžovým Bentley se neotočí tolik lidí…

Na silnici
Když s Jukem poprvé vyjedete, všimnete si několika zvláštností. Zaprvé, tahle šestnáctistovka s turbem je pořádný silák. Na první tři rychlosti má auto vážný problém dostat všechen výkon na silnici, až si říkám, proč Nissan vybavil inteligentním pohonem všech kol a nezávislým zavěšením vzadu pouze verzi s automatem CVT. My testovali nejsilnější motor s šestistupňovým manuálem a ten se dodává pouze jako předokolka. V zimním období tak budou mít přední kola s výkonem 190 koní hodně práce.Jestli jezdíte hlavně po městě, bude tenhle silný motor zbytečný. Je nesmyslně horlivý a jak sedíte vysoko a auto má vyšší těžiště, máte z rychlosti divný pocit. Celé to působí, jako by se auto splašilo a nešlo pořádně ukočírovat. Objevil jsem, že se s ním dá jezdit plynule jen v režimu ECO, kdy má motor nejměkčí reakci na plyn. V režimu Normal nebo Sport je reakce zbytečně přehnaná a každé přidání plynu má za následek sekundovou prodlevu a pak poskočení auta o sto metrů dopředu.

Měření
Cestou na mostecký polygon jsem nepochyboval o tom, že tohle auto bude rychlé. Bohužel nám zase pršelo a byla zima, že by ekologického aktivistu nevyhnal. Naměřené hodnoty tedy nejsou žádná sláva. Podle Nissanu bychom se měli na stovku dostat za 8 sekund, nám se povedlo naměřit nejlépe 8,38 sekundy jako průměr z jízd oběma směry.

Pružné zrychlení o dynamice této přeplňované šestnáctistovky vypovídá nejlépe. Z 50 na 80 km/h zrychlil Nissan Juke 1.6 DIG-T za 3,05 sekundy, což je skvělý čas. Jen pro srovnání, Škoda Fabia 1.2 TSI, která není s výkonem 100 koní pomalé auto, potřebuje pět sekund. Juke za to ale vděčí poměrně krátkému zpřevodování, s takhle silným motorem by klidně mohl mít rychlosti delší.

Brzdy Juku jsou slušné, ale na mokru i pouze 1300 kg vážící Nissan potřebuje k zastavení ze 100 km/h vzdálenost 45 metrů. Byl jsem ale hodně zvědavý, jak si Nissan Juke povede na okruhu. Sice bylo hodně mokro, ale se silným motorem by mohl na dvou krátkých rovinkách nabrat slušné rychlosti. Skutečně, pocitově je auto velmi rychlé a hlavně schopné. Na povely reaguje ihned bez prodlevy a řízení poskytuje docela dost odezvy. Je sice citlivější na přenos točivého momentu při výjezdech ze zatáček, ale zas tak poznáte, kdy to s plynem moc přeháníte. Výsledný čas 37,04 sekundy není vzhledem k podmínkám až tak špatný. Auto se neustále potýká s problémem přenosu výkonu. Čtyřkolka by určitě byla rychlejší, ale zas nedovedu odhadnout, co by s autem udělala převodovka CVT. Podle automobilky je totiž auto s automatem pomalejší.Po dynamickém měření nestačím zírat na palubní počítač, který ukazuje průměrnou spotřebu 14,5 litru na 100 km. Když už jsme u toho palubního počítače… Cestou z polygonu do redakce objevuji, že při zapnutém tempomatu nemůžete sledovat hodnoty na palubním počítači. Proč musím být informován o tom, že mám uloženou rychlost 120 km/h, když to vidím na rychloměru a pamatuji si, že jsem si takovou rychlost nastavil? Chci vidět, zda klesá hodnota spotřeby. Musím tedy vypnout tempomat, zjistit potřebná data a zase tempomat zapnout. Tohle ale považuji za drobný přešlap. Horší je to s osvětlením přístrojové desky, k jehož ovládání opět musíte sáhnout skrz volant. To už by měl někdo konečně zakázat, protože mi to přijde nebezpečnější než třeba telefonování.

Další zvláštností je centrální displej systému Nissan Dynamic Control umístěný dole na středovém panelu. Na obrázcích a v katalogu může multifunkční displej vypadat velmi zajímavě. Funguje totiž jako ovládání ventilace a zároveň jako ukazatel jízdní dynamiky. V režimu ECO vidíte, jak úsporně jedete a dostáváte za odměnu hvězdičky. V režimu Normal zase máte k dispozici ukazatel zbývajícího točivého momentu a v režimu Sport pak vidíte ukazatel tlaku turba efektně nazvaný Boost. Tím se ale pokocháte tak maximálně někde na semaforu, protože při jízdě na panel vůbec nevidíte. Je mimo zorné pole a v noci navíc nepříjemně silně svítí.

Ergonomové u Nissanu by měli dostat výpověď… Ale technici, kteří nastavili podvozek, by naopak měli být nějak významně oceněni. Juke si s nerovnostmi poradí hravě a i když je nastavení docela tuhé, je cítit, že podvozek pracuje a auto neodskakuje. Auto se na silnici chová celkem dospěle, v zatáčkách se nenaklání a nepřipomíná nijak, že by mělo vyšší stavbu a výše umístěné těžistě. Podvozek je také velmi dobře odhlučněn, takže do kabiny neproniká hluk.

Míra kultivovanosti by ale mohla být ještě větší, kdyby měl Nissan Juke 1.6 DIG-T delší převodovku. Na dálnici v rychlosti 130 km/h motor točí hodně přes 3000 ot./min. a to je na takhle silný motor zbytečně moc. Pohodlně by se mohl převalovat u 2000 ot./min., protože síly má opravdu dost. Neustále jsem cítil, že bych potřeboval zařadit další rychlost. Motor hučí a spotřeba paliva moc neklesne. Auto si pak při cestovním tempu vezme klidně i 11 l/100 km. Možná je nakonec dobře, že při zapnutém tempomatu nevidíte ta čísla okamžité nebo průměrné spotřeby…

Hodnotit u malého stylového auta praktičnost je ošemetné. S tímto autem budou stejně jezdit maximálně dva. Je sice chvályhodné, že se dozadu dva dospělí vejdou, ovšem kufr je sotva použitelný na něco většího než pár tašek s nákupem.

Ceny a výbavy
Nissan Juke s přeplňovaným motorem 1,6 l o výkonu 190 koní stojí rovných 500 000 korun v prostřední výbavě Acenta, v nejvyšší Tekna pak 516 000 korun. Čtyřkolku dostanete jen ve výbavě Tekna za 596 000 korun. Diesel je v nabídce zatím jeden a jedná se o motor 1.5 dCi s výkonem 110 koní a pohonem předních kol. Ten vás přijde na 446 000 korun v základní výbavě Visia, v nejvyšší Tekna pak na 503 000 korun.

Základním motorem je atmosférická šestnáctistovka s výkonem 117 koní, která stojí od 369 000 korun, ve vyšších výbavách pak 410 000 nebo 446 000 korun. Rozumná je prostřední výbava Acenta, ve které dostanete klimatizaci, rádio s CD a MP3, tempomat, podporu Bluetooth a 17″ kola. Za zajímavý displej Nissan Dynamic Control System připlatíte rozumných 10 000 korun. Je to docela povedená, i když nepříliš dobře ergonomicky řešená hračka.

Verdikt
Nissan Juke je přesně takový, jaký ho chtěla automobilka mít – výrazné auto pro mladé, kteří toho o autech moc nevědí a místo tabulek technických údajů a automobilových magazínů sledují nejaktuálnější módní trendy a ví, kde seženou nejnovější iPhone. Takovým zákazníkům půjde hlavně o výrazný design a bude jim úplně jedno, jak Nissan Juke jezdí. Přitom jezdí vlastně velice dobře. Stejný problém má Mini – je zbytečně dobré, jeho zákazníci zpětnou vazbu a schnopnost zapojit řidiče do děje nepotřebují. Nissan Juke má spoustu objektivních kvalit a jen málo zneklidňujících nedostatků. Ale jestli si ho koupíte nebo ne, o tom nerozhodnou jeho schopnosti, nýbrž jeho design a případně cena – stejně jako u módního oblečení.

Měření a technické údaje