Dnešní nabídka Volkswagenu je poměrně pestrá. Jedna z největších automobilek světa umí nabídnout jak menší auta do města s úspornými motory, velké rodinné SUV i MPV, ale i pokročilé plug-in hybridy s dlouhým dojezdem nebo elektromobily ve všech možných velikostech. Zejména důraz na elektrifikaci je v nabídce poměrně výrazný.

Jenže když preferujete pořádný vznětový motor, na výběr už moc nezbývá. Vlastně z osobních vozů už zůstává pouze Touareg, a to navíc jen na posledních pár měsíců - poté z nabídky zmizí a s přímou náhradou se zatím nepočítá. Netřeba ale zoufat, protože v nabídce užitkových vozů značky najdeme ještě jednu alternativu.

Volkswagen Amarok možná není čistokrevným Volkswagenem, ale na první pohled to poznat není. Společný základ s Fordem Ranger poznáte až v detailech, jako kliky dveří nebo kryty zrcátek, Amarok je plechařinou zcela jiné auto se svébytným designem.

Uvnitř je už spolupráce znát poněkud více, zejména v oblasti displejů - oba mají sice vzhled běžného systému Volkswagenu, celý systém ale běží na fordích základech. Nejvíce to je poznat na logice a uspořádání menu nastavení, které je zkrátka jiné, ale systém je bezproblémový a funguje dobře.

Tedy, systém sám o sobě, horší už to je s obrazovkou infotainmentu situovanou na výšku. Ona je totiž sice moc hezky zapracovaná do celé palubní desky, ale už vrchní část displeje je mimo zorné pole řidiče a musí se na něj koukat příliš dolů. Nejvíce pozornosti to odvádí při nastavování klimatizace umístěné ve spodní části displeje, ale to pravděpodobně každý nastaví jen jednou a poté zapomene.

Zbytek interiéru je ale velmi povedený a za mě je možná největším tahákem oproti Rangeru. Jako správný užitkáč je Amarok výborně zpracovaný, působí solidně a zejména trvanlivě. Výbavová verze PanAmericana navíc přidává až luxusní interiér s kvalitním koženým čalouněním a pěknou hnědočernou barevnou kombinací.

Místa je, alespoň na předních sedačkách, dostatek. Vzadu už je to horší, zejména pro větší jedince - to je ale dáno čtyřdveřovou kabinou pickupu, kdy pro maximální využití prostoru musí být sedačky vzpřímenější. Trochu zamrzí absence úložných prostorů pod zadní lavicí, to je ale bohužel u evropských pickupů běžné.

Jediným prostorem určeným pro převoz nákladu je tedy velká korba, která je v našem případě ještě zakryta elektricky ovládanou roletou. Její bedna sice sebere nějakých 20 centimetrů z celkové ložné plochy, ale dovnitř aspoň nenaprší a ochrání převážené věci před očima nenechavců.

Důstojný motor pod kapotu pickupu zkrátka patří. Třílitrový naftový šestiválec sice s Volkswagenem nemá nic společného, potěší ale svou kultivovaností. Nejvíce se ozve při studeném startu, jakmile se ohřeje, v podstatě o něm uvnitř nevíte. Vepředu si jen tak decentně přede a dává najevo svou obrovskou porci výkonu vzdáleným hromobitím typickým pro šestiválce.

241 koní sice nezní to příliš, ve spojení se 600 Nm točivého momentu poskytuje Amaroku více než důstojnou dynamiku. Neztratí se tak ani na dálnici, kde navíc oceníte překvapivě dobré odhlučnění. Pro šetřivé povahy ale Amarok úplně nebude, pod 10 litrů se takřka nikdy nedostanete a je třeba počítat spíše se 12 litry na sto kilometrů.

Celkový dojem ale trochu kazí desetistupňová převodovka. Sice má díky nadprůměrnému počtu kvaltů vždy k dispozici ten ideální pro danou rychlost, kterou se vůz zrovna pohybuje, ale občas působí zmateně. Většinu času řadí jemně, občas si ale decentně kopne. Nepotěší ani volič, který je sice velký, ale nachází se na něm i tlačítka pro manuální volbu převodu - z boku. To není ideální ani při rychlejší jízdě, ani v terénu.

Zatímco první generace Amaroku měla pohon všech kol řešený napevno s mezinápravovým samosvorným diferenciálem a zadní uzávěrkou, tady je tradičnější řešení v podobě vícelamelové spojky připojující přední nápravu buď v případě potřeby (v režimu 4A), nebo napevno (režimy 4H a 4L). Samozřejmostí je i zadní uzávěrka diferenciálu pro případ opravdové šlamastyky, díky pořádným (a v případě verze PanAmericana standardně dodávaným) terénním pneumatikám se do takové situace ale jen tak nedostanete.

Offroadové schopnosti zde navíc podporují i oficiálně dodávané příslušenství od společnosti Seikel. To zahrnuje ochranné prvky v podobě krytů nádrže, motoru, převodovky i kabelových svazků, prahy navíc kryjí i odolné rockslidery. V těžkém terénu je zcela jistě ochrana navíc výhodou, otázkou zůstává, zda v českých podmínkách vůbec lze na takové překážky narazit.

Pochvalu si zaslouží i podvozek. Ani ten v případě testovaného vozu není úplně standardní - stejně jako ochranné prvky, firma Seikel na vůz dodala i tlumiče Koni, které světlou výšku posouvají o dalších pět centimetrů výše. To nejen vylepšuje prostupnost terénu, ale i celkové jízdní vlastnosti.

Už sériový Amarok je na poměry pickupů docela pohodlný. Menší nerovnosti sice podvozek přenáší, ale pouze decentním drncáním. Žádné pazvuky tu od podvozku nepřicházejí ani na opravdu ošklivých cestách. Mnohem zajímavější je však chování na zvlněném povrchu, kdy Amarok zvládá překážky skvěle s lehkým zhoupnutím.

Samozřejmě, není to osobák, ale auto na práci. Jistá nekultivovanost je ale součástí celého charakteru auta. Většina dnešních aut se snaží řidiče co nejvíce odfiltrovat od celé jízdy, zatímco v Amaroku podvozek lehce přenáší nedokonalosti silnice, vibrace od zadního diferenciálu dávají najevo mechaničnost celého pohonu a řízení je sice relativně přesné, ale poněkud delší.

A ten výhled přes kapotu! To se zkrátka neomrzí. Do auta musíte vyskočit, jak je vysoké, ale máte z něj tak dobrý výhled, jako z málokterého soudobého auta. Nejenže je dobře vidět přes kapotu (jen pozor, je fakt vysoká a klidně se za ní schová menší člověk nebo dítě), ale i dozadu a do stran. To díky velkým zpětným zrcátkům - člověk by až zapomněl v dnešních autech, že ty jsou jedním z nejdůležitějších prvků bezpečnostní výbavy a žádné kamery nebo asistenti je zkrátka nenahradí.

Volkswagen Amarok není bezchybný, všechny nedokonalosti mu nakonec stejně rádi odpustíte, jakmile nastartujete a vyjedete. Ano, převodovka stále hledá správný stupeň, a ani díky ní není třílitr zásadně úspornější. Ano, na menších nerovnostech dává Amarok svůj agrárnější původ najevo.

Jenže jaké jiné auto v této cenové relaci vyjede vše, co před něj postavíte, odveze 3,5 tuny na tažném a zároveň hýčká skvělým zpracováním na palubě? Moc jich už nezbývá. Pokud chcete pickup, který zvládne vše a vejde se na evropské cesty bez větších potíží, těžko najdete lepší alternativu, která zároveň není příliš kompromisní při každodenním používání.