Od roku 2022 je nejdelším visutým mostem turecký 1915 Canakkale Bridge s neuvěřitelnou délkou 4 608 metrů s maximálním rozpětím 2 023 metrů. Už brzy by však mohl o prvenství přijít, neboť Italové konečně směřují po tisících letech k tomu, aby postavili vysněný most mezi pevninskou Itálií a ostrovem Sicílie. Tamní vláda a architektonická společnost Webuild oznámily první úspěšná schválení pro začátek konstrukce mostu, o němž snili už staří Římané. Pakliže se naplní veškeré potřebné papírování a schvalování, po mostu přes Messinskou úžinu se obyvatelé i turisté dočkají okolo roku 2033.

Doposud se k překonání úžiny používají lodě, na nichž trvá přejezd zhruba 30 minut. Dle historických záznamů se však toto nezamlouvalo již starým Římanům, kteří toužili po ještě rychlejší možnosti přesunu a hlavně propojení mezi pevninou a blízkým ostrovem. Během staletí se výstavba mostu řešila na italském území několikrát, až nyní má však projekt ke vzniku skutečně blízko.

Společnost Webuild již odhalila základní specifikace projektu. Most by měl být celkově dlouhý 3 666 metrů, to je méně, než má konkurent v Turecku. Nicméně maximální rozpětí mezi věžemi je delší a tím pádem rekordní – 3 300 metrů. Stabilizační věže budou od základny vysoké 399 metrů. Most má mít tři pruhy pro vozidla na obou stranách, plus jeden servisní. Součástí budou i dvě vlakové tratě. Maximální kapacitu architektonická firma uvádí okolo 6 000 vozidel za hodinu a 200 vlaků za den. Trať, která má přes most vést, by měla zahrnovat tři stanice a dosáhnout délky 20 km.

Pakliže se stavba mostu dokončí, obyvatelům výrazně zjednoduší život. Nejenže se doprava ze Sicílie do Itálie a naopak ještě více zrychlí, zároveň však nabídne i větší pohodlí a možnost volby dopravních prostředků. Společnost Webuild nicméně uvádí, že jde o jeden z nejnáročnějších projektů na světě, což ostatně potvrzuje historie dříve neúspěšných pokusů most schválit a postavit. Jen v posledních 50 letech se o mostu uvažovalo hned několikrát, z politických a ekonomických důvodů však projekt nikdy nedostal povolení. Mezi nimi byly mimo jiné obavy z vlivu a korupce ze strany sicilské a kalábrijské mafie.

Ačkoli má projekt aktuálně nejblíže k zahájení stavby za několik desítek let, neznamená to, že jsou všichni s projektem spokojení. Místní politici poukazují na problémy, které může realizace projektu způsobit. Kupříkladu demokratický senátor Nicola Irto stavbu mostu označil za „kontroverzní a rozdělující“ a jako projekt, který vysaje zdroje z jiných a mnohdy důležitějších projektů. Mezi ně zařadil podporu místní dopravy, opravy infrastruktury, bezpečnost škol nebo zdravotní péči. Opoziční skupiny zase poukazují na technické nesrovnalosti a obávají se i nadměrného užití vody pro masivní stavbu, což v regionu známém pro své sucho představuje nemalý problém.

V neposlední řadě hrají výraznou roli i logistické a environmentální faktory. Jedním z důvodů, proč dosud Itálie most nepostavila, je seismická aktivita v regionu, která se řadí mezi největší v rámci Středozemního moře. Stavbu mostu může rovněž negativně ovlivnit výrazný nápor větru, jenž je pro oblast typický, případně výrazná lodní doprava.

Samotná společnost Webuild se však těchto komplikací nijak zvlášť neobává. „Visuté mosty jsou v případě seismické aktivity velmi stabilní,“ udává společnost na svých webových stránkách. „Ve skutečnosti jsou tyto stavby často využívány v oblastech s výraznou hrozbou seismické aktivity, jako je Kalifornie, Turecko nebo Japonsko.“

Ačkoli stavba nebyla dosud se všemi náležitostmi schválena, jedna věc je jistá. Pakliže by se povedlo Italům pevninskou část státu se Sicílií propojit, šlo by o výrazné ulehčení dopravy tamním obyvatelům. Zároveň by se jednalo o velmi výrazný architektonický prvek v regionu a velmi pravděpodobně i o jeden z nejvýraznějších mostních skvostů posledních let.