(Ne)dovolené problikávání dálkovými světly

Není to ani týden, kdy se dopravní policie v Nymburce „blýskla“ svou novou zbraní, a to postihováním řidičů, kteří probliknutím dálkových světel upozorňovali protijedoucí řidiče na to, že dopravní policie v daném místě měřila rychlost. S ohledem na to, že takový nápad opět přispěl ke „zvýšení“ důvěry v policii, která už je tak na bodu mrazu a s ohledem na to, že si policie „ráda“ stylem „čím horší, tím lepší“ dlouhodobě vylepšuje pověst, neškodí se na danou věc podívat i z právního hlediska.

Případy, kdy je řidič oprávněn použít výstražná znamení, ať už světelná nebo zvuková, upravuje ust. §31 zákona č. 361/2000 Sb. následovně:

„(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.

(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.

(3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.

(4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.“

Ze shora uvedeného plyne, že zákon rozeznává tři základní druhy výstražných znamení, a to:

–       troubení,

–       probliknutí dálkovými světly,

–       zapnutí všech čtyřech směrových světel.

Jak ustanovení zákona uvádí, troubení a probliknutí dálkovými světly se používá v případě odvracení hrozícího nebezpečí anebo v případě předjíždění. Zapnutí všech směrových světel pak tam, kdy chce řidič upozornit na náhlé snížení rychlosti nebo zastavení vozidla.

Výsledkem tedy sice je, že probliknutí dálkovými světly je v případě upozorňování ostatních řidičů na měření rychlosti postupem v rozporu se zákonem, nedovedu si ale představit, jak by policista vyvracel tvrzení řidiče o tom, že protijedoucího řidiče upozorňoval na nějaké existující nebezpečí a že takových nebezpečí na silnici může být hodně. Když odhlédneme od svérázných názorů, že samotným nebezpečím jsou měřící policisté (dobrý smysl pro humor), může řidič upozorňovat protijedoucí řidiče na silný boční vítr, nezpevněnou krajnici, zúženou silnici, odstavené vozidlo za zatáčkou, zvěř na silnici, špatné světelné podmínky nebo jinou zhoršenou situaci na silnici.

Navíc tyto okolnosti mohou být časově omezené a opravdu si nedovedu představit, jak by policie takové výpovědi odmítala. Paušálně jako nevěrohodné je odmítnout nemůže a pokud jsou propracovanější, neviděl bych šance policistů jako dobré. Jistě, policisté mohou (při vědomí falešnosti takové výpovědi) začít tlačit na změnu výpovědi, udělat inspekci povinné výbavy apod. ve snaze přimět řidiče k přiznání a zaplacení pokuty, nicméně samotný odkaz na existují nebezpečí, pokud to je alespoň trochu důveryhodné, budou odmítat jen velmi obtížně.

JUDr. Tomáš Beran