Na vlastní kůži: Kurz sportovní jízdy

Celý den pod dohledem špičkového instruktora na známém okruhu v Sosnové? Tohle se nedalo odmítnout. Na Sosnové už jsem jezdil mockrát, za asi všech myslitelných podmínek, takže si myslím, že tady ideální stopu docela znám. Vypadá to na správnou příležitost nechat se vyvést z omylu.

Akce ale nezačíná na věčně oslizlém 1100 metrů dlouhém okruhu, ale v učebně. Probírá se to nejzákladnější, tedy druhy smyků, sčítání vektorů v zatáčce a ideální stopa. Veškeré informace jsou snadno vstřebatelné a než začnete mít pocit nudy, uslyšíte “a teď si to vyzkoušíme na okruhu”.

Tak tedy hrr za volant, v mém případě Mazdy 6, ze které jsem úspěšně vystrnadil Filipa. Konečně se s ní svezu. Než se ale vrhneme do apexů, je potřeba zkontrolovat, že nesedíme jako opice. Na silnicích se totiž rozmáhá takový nešvar, řidiči si neumí nastavit sedadlo a dosáhnou na něj jen tak tak do pozice „ve dvanáct“. Tak takhle ne, přátelé, jinak dostanete 911 ran bičem.

“Tohle je pozdní apex. Tady budete zdaleka nejrychlejší. A teď do aut a snažte se jet co nejrychleji!”

Jako první přichází na řadu velká vracečka za cílovkou. Máme za úkol označit kuželem geometický a pozdní apex, což nám nezabere víc, než pár vteřin. Jako mávnutím kouzelného proutku se kužely přesunou na hromádku a my za volant. Nejdřív zatáčku projíždíme geometrickým apexem, ale tak nějak všichni tušíme, že to není to pravé. I když využijete celé tratě, plyn přidáváte až na samém závěru a jste pomalí. Mnohem výhodnější je zůstat co nejdéle na rovince, držet se na vnějšku a projet pozdním apexem.

DOPORUČUJEME: Kurz sportovní jízdy v Mostě – Trochu jiná autoškolaJen tak naberete rychlost a můžete si i ideálně najet do další zatáčky. Do té se přesouváme záhy, takže se jízda začíná spojovat v souvislý celek.
V podobném duchu trénujeme projíždění celého okruhu, vždy za dostatečné podpory instruktora, který nás rozhodně nedrží zkrátka. “A v dalším kole ještě přidáme!”, slyším pořád do vysílačky. Jenže já už nemůžu přidat, sériové pneumatiky už našly svůj limit a proti je i těžký motor vpředu.

Hořká realita přichází až na kluzné ploše. Prvních pár průjezdů jsem doslova tragický.

Vysvobození pro Mazdu, respektive pro pneumatiky, přichází po obědě. Na kluznou plochu se snáší voda, což znamená jediné. Budeme jezdit bokem. Opět se přesouváme k první zatáčce za cílovkou. Sebevědomě vypínám stabilizaci a v rychlosti 40 km/h se vrhám na bílou plochu. A přesně jak rychle jsem do zatáčky najel, tak rychle jsem ji opustil. Po tečně, samozřejmě.

Kluzná plocha se rozhodně nepřibližuje mokrému asfaltu, jako spíš zledovatělému povrchu. Musíte být citliví jako na prvním rande, pak to půjde snadno. Pomalu dovnitř, plynule zatočit a s citem přidat plyn. Fajn, to už by mi šlo.ČTĚTE TAKÉ: Snow Driving Experience – trochu jiná autoškola

Na okruhu je plocha ještě jedna a ta už je trochu jiný oříšek. Cílem je něco na způsob losího testu, jen musíte projet skrze kluznou plochu, což vám auto slušně rozhodí. Musíte mít rychlé reflexy a ještě rychlejší ruce, jinak máte velký problém. Pokud jste nikdy nezažili přetáčivý smyk, chvíli potrvá, než přesvědčíte svůj pud sebezáchovy a začnete místo na brzdu šlapat na plyn.

Poučky z autoškoly zná každý, ale na vlastní kůži je to něco jiného. Troufám si tvrdit, že nikdo napoprvé nešlápne na plyn v případě přetáčivého smyku. Okruh je ideální místo kde můžete napravit své pokažené myšlení.

Po zbytek dne je na programu jen ježdění, ježdění a znovu ježdění. Jezdí se po směru i v protisměru a instruktor je všem k dispozici na sedadle spolujezdce, takže máte okamžitou odezvu na vaši jízdu. V závěru přichází sladká tečka v podobě svezení s okruhovou Fiestou. Tedy okruhovou. Je to docela obyčejná Fiesta, jen nemá interiér, má závodní sedadlo, sportovní podvozek a výfuk, co končí někde pod vaším zadkem.

A svezení s ní je ukrutná zábava. Nemá výkon, takže ji můžete drtit skoro pořád, na pokyny reaguje hbitě a mezi vámi a autem není nic, co by vám kazilo skvělý zážitek. Zaujala nás v redakci natolik, že jsme se jí rozhodli věnovat samostatný článek, který bude brzy následovat.

K radosti nepotřebujete stovky koní. Zářným příkladem je tahle Fiesta, se kterou se svezete v závěru kurzu. Je zrádně přetáčivá a přináší ryzí zážitek.

Na kurzu sportovní jízdy zabijete dvě mouchy jednou ranou. Spojíte příjemné s užitečným, což znamená, že se naučíte správně sedět, držet volant i ručkovat. Tedy, to byste měli umět už z autoškoly, ale víte, jak to chodí.

To příjemné asi nemusím připomínat. Celý den strávený na okruhu je vždy památnou událostí, kterých bysme si měli užívat plnými doušky. Kde jinde si se svým autem můžete beze strachu sáhnout na jeho limit? A kdo ví, možná právě tyhle zkušenosti vás zachrání od zmačkaných plechů, nebo přitáčivého smyku, který může být v životě tím posledním, co zažijete. Je ale třeba mít na vědomí fakt, že jeden kurz sportovní jízdy z vás závodníka neudělá. Být dobrým řidičem znamená na sobě neustále pracovat, zlepšovat se a uvědomovat si své limity.