Na vlastní kůži: Jak se testují zimní pneumatiky

Aktualizováno 26. 10. 2011: Přezouváte na zimní? Podívejte se, jak se zimní pneumatiky testují. Byli jsme u toho!

I samotné pneumatikářské společnosti doporučují orientovat se na trhu s pneumatikami podle nezávislých testů, například podle těch, které si nechávají dělat národní autokluby. Určitě nic nezkazíte, když se před výběrem nového obutí podíváte, jak která pneumatika obstála v testu německého ADAC nebo rakouského ÖAMTC. Klidně se i podívejte na výsledky testů Autoklubu České republiky, který srovnává pneumatiky běžné na českém aftermarketovém trhu, tzn. především v rozměrech 185/60 R 14, 195/65 R 15 a 205/55 R 16. Účelem tohoto článku ale není pomoci vám vybírat správné pneumatiky pro vaše auto, spíše bych vás chtěl nechat nahlédnout do kuchyně testovacího týmu a poodhalit vám, co vlastně vede k tomu, že pneumatika nakonec dostane hodnocení takové, jaké dostane.

Celkové hodnocení výkonnosti pneumatik se dá rozdělit na dvě základní části – objektivní a subjektivní. Objektivní hodnocení je založeno na exaktních měřeních jednotlivých sad pneumatik v disciplínách jako je brzdná dráha z určité rychlosti na konkrétním povrchu, akcelerace na určitou rychlost na konkrétním povrchu atd. Decelerace i zrychlení je měřeno za pomoci GPS modulu pracujícícho s frekvencí 100 Hz a s přesností 50 mm, každý test je opakován a výsledná hodnota aproximována. Subjektivní hodnocení vlastností pneumatiky má na starosti zkušený testovací pilot, který aniž by věděl, jakou sadu mu právě na auto obuli, hodnotí body v rozmezí 0 až 10 trakci, odezvu v řízení a další položky na základě vlastních pocitů.​​Testovací pilot
V tuhle chvíli si možná kladete otázku, kdo je vlastně ten, co má tu moc vyřknout nad pneumatikami ortel? Určitě je to člověk, který umí velice dobře řídit a má pro auto cit. Byli byste ale vedle, pokud byste se domnívali, že to nutně musí být nějaký bývalý závodník. Shodou okolností Martin, chlapík, který testoval pneumatiky při testu pro AČR, má sice závodnickou minulost, ale řemeslu testovacího pilota se věnuje už 8 let a sám připouští, že k testování pneumatik je nutné přistupovat jinak než k závodění. Dle Martinových slov není na škodu, mít za sebou nějaké zkušenosti v motorsportu, ale dobrým testovacím pilotem se v podstatě může stát prakticky každý, jen to zabere trochu více času. Testovací pilot musí mít vysoce jemný cit rozpoznat nepatrné rozdíly v chování auta na té či oné sadě pneumatik a především musí být schopen jet testovací trasu pokaždé stejně, se stejným nasazením a rychlostí.

Testmany pneumatikářských společností je možné rozdělit na dvě základní skupiny. Na ty, kteří testují pneumatiky pro prvovýrobu na konkrétní modely konkrétní automobilky, a na ty, kteří se zaměřují na testování aftermarketových pneumatik. Obě skupiny mají svá specifika. Spolupráce s konkrétní automobilkou s sebou přináší nutnost pochopení toho, co automobilka od svého nového modelu a jeho obutí očekává. Nezřídkakdy pneumatikářská společnost vyrobí až 10 různých verzí pneumatiky, ze kterých testovací pilot po pečlivém zkoušení vybere dvě a ty jsou prezentovány automobilce s nadějí, že jedna z nich bude ta správná. Pokud ne, celý proces začíná nanovo. U aftermarketových pneumatik je naopak třeba dosáhnout jakési univerzálnosti aplikace, tzn. aby daná pneumatika byla schopna odvést dobrou práci a vždy měl vyvážené vlastnsoti, a to mnohdy na vcelku rozdílných autech.

Testuje se v noci!
Málokdo ví, že testování zimních pneumatik se odehrává za tmy zhruba od desáté večer do druhé v noci. Důvod je na bíledni – stálejší teploty i povrch testovací trati. Tím je zaručena větší vypovídací hodnota testu. Zatímco testy objektivně hodnocených parametrů pneumatik se zpravidla dějí na rovných rozlehlých plochách, v našem případě na v horách položeném letišti ve švýcarském Ulrichenu, subjektivní testy probíhají na uzavřeném useku stoupající horské silničky. Takový úsek musí nabídnout rychlé protahováky i vracečky s nutností brzdit a opět akcelerovat na výjezdu. To proto, aby testovací jezdec mohl vyzkoušet chování pneumatik v různých situacích a režimech. Základním předpokladem je také výborná připravenost testovacího úseku zpohledu co možná nejvyšší jednotnosti povrchu a pochopitelně teploty pod nulou.Pro co nejpřesnější subjektivní posouzení vlastností jednotlivých sad pneumatik má takové testování svá jasně daná pravidla. Jedna sada je používána jako referenční, tu zkouší testovací pilot jako první. Pak aniž by věděl, jakou sadu právě na autě má, vyzkouší další dva vzorky, po nich opět přichází referenční sada atd. Tím je zaručeno, že i při drobných změnách teploty nebo povrchu testovací trati, má tesman stálý referenční bod. Vedle subjektivních pocitů testovacího jezdce hodnocených body ve škále 0 až 10 je na testovací trase měřen také dosažený čas. Na každé sadě je testovací úsek projížděn dvakrát, přičemž v úvahu jsou brány oba dva časy. Určitě není bez zajímavosti, že bývá jako testovací auto používán vůz vybavený relativně silným motorem. To proto, aby bylo možné pneumatiky dostat za kažné situace na jejich limit a případně i za něj. Při hodnocení chování pneumatik na sněhu je vliv samotných jízdních vlastností testovacího auta na výsledek naprosto minimální. Nakonec, všechny pneumatiky jsou stejně zkoušeny na tom samém voze a porovnávány s chováním referenční pneumatiky.​Co má vliv na konečný výsledek?
Výsledné hodnocení zimní pneumatiky při takovém komplexním testu je složením výsledků ze tří základních oblastí – chování pneumatiky na suchu, na mokru a na sněhu, přičemž každá z oblastí tvoří přesně jednu třetinu konečného verdiktu. Každá z oblastí má pak své jasně dané disciplíny a také jejich procentuální podíl na výsledku. To se sice může u různých zadavatelů testu drobně lišit (v jednu dobu, kdy byl hodně diskutován valivý odpor pneumatik, německý autoklub ADAC kladl větší důraz než je běžné právě na valivý odpor i u zimních pneumatik), při „našem“ testu pro AČR pak byly důležitosti jednotlivých položek nastaveny podle následujícícho klíče.

Výsledek hodnocení chování pneumatiky na suchém povrchu tvořilo z 35 % brzdění s ABS na suchém asfaltu, ze 40 % subjektivní hodnocení handlingu, z 5 % subjektivní hodnocení výkonnosti pneumatiky, ze 2 % komfort jízdy, po 4 % procentech náleželo hlučnosti pneumatiky při rychlosti 50 a 80 km/h a zbývajících 10 % výsledku tvořil valivý odpor. Hodnocení chování pneumatiky na mokru se skládalo ze 30 % z brzdění s ABS na mokrém asfaltu, z 20 % z aquaplaningu v podélném směru, z 10 % z aquaplaningu v příčném směru, z 10 % z příčného zrychlení, kterého je pneumatika schopna dosáhnout na mokrém povrchu a ze 30 % se na hodnocení podílelo subjektivní hodnocení handlingu. Nejméně podsložek mělo hodnocení chování pneumatiky na sněhu. Tam 30 % připadalo na brzdění s ABS na sněhu z rychlosti 40 km/h, 15 % výsledku tvořilo měření trakce na sněhu při prokluzu kol v rozmezí 10 až 60 %, dalších 15 % byla akcelerace z 10 na 30 km/h při zapnutém protiprokluzovém systému a zbylých 40 % bylo subjektivní hodnocení handlingu. I z toho je patrné, že role testovacího pilota, jeho cit a schopnost rozlišovat drobné nuance v chování pneumatik jsou vysoce důležité a kvalitní a zkušený testman je velice hýčkanou osobou.Důležité je také připomenout, že vyhraje-li určitá pneumatika v konkrétním rozměru test, řekněmě například v rozměru 195/65 R 15, není zákonitě dáno, že vyhraje i test zaměřený na pneumatiky v rozměru 225/45 R 17. Zřejmě nebude naprostým propadákem, ale je běžné, že v jiném rozměru může být některým z konkurentů poražena.

Labeling
Na konec jsem si schoval ještě jednu libůstku, kterou si na nás motoristy evropští úředníci chystají od listopadu 2012. Podle předpisu EU totiž budou muset mít pneumatiky prodávané v rámci EU jakýsi štítek, jenž nebude nepodobný tomu, jaký třeba znáte z ledniček nebo praček. U pneumatik na něm bude informace o valivém odporu, brzdném výkonu na mokru a hlučnosti. Jak jste ale asi sami pochopili z výše napsaného, vlastnosti a kvalitu pneumatik jde jen velice těžko shrnout do tří parametrů. Ty možná mohou sice fungovat jako jakési vodítko, ale komplexní nezávislé testy to rozhodně nenahradí.

Petr Horák