Mitsubishi Outlander 2.2 vs Volvo XC70 D5

Tahle dvě auta jsou sice značně odlišná, podle mého názoru ale mají víc společného než se na první pohled zdá a řekl bych, že ve výsledku lze prohlásit, že jediné, co je skutečně rozlišuje, je cena. Ale o tom až později.

Mitsubishi Outlander mám rád, protože mi připomíná Lancer Evolution. Před faceliftem nemělo tohle SUV takovou šťávu, co do vzhledu, ale po plastické chirurgii vypadá vážně dobře. Jde o velké rodinné auto (sedm míst je k dispozici pokud máte zájem) s pohonem všech kol, velkým kufrem a posláním držet automobilku nad vodou v době, kdy Pajero už má evidentně svou největší slávu za sebou a Lancer se pro mne z nepochopitelného důvodu prodává méně než Fabia.

Mitsubishi Outlander fotogalerie – vše co potřebujete vidět

A pak tady máme Volvo XC70, a abych nemohl být nařčený z podjatosti, tak ano, i to patří mezi má oblíbená auta. Někdy mám pocit, že „xc sedmdesátka“ je na trhu snad od mého narození (tak strašné to nebude, ale pokud se nepletu, je XC 70 CrossCountry na trhu od druhé generace V70, tedy od roku 2000), a je zajímavé, jak se vyvíjela v čase tím, že se, ehm, nevyvíjela a zůstala celé ty roky v podstatě stejný. Tedy stejný zůstal přístup značky, která povýšila velký kombík na SUV tím, že mu zvedla světlou výšku a polepila plastovou bandáží. Takže, je to jen vyšperkované kombi a nebo jde opravdu o Sportovně Užitkový Vůz?Outlander mi vážně připomíná EvoX. Má pohon všech kol, přední lampy v samurajském designu a přeplňovaný motor.
Nadsázka a pokus o vtip, samozřejmě, ten vzhled přídě koresponduje, ale čtyřkola je u Outlanderu postavena na základě klasické mezinápravové spojky ve srovnání s S-AWC Evolutionu, které umí poslat v danou chvíli jiné množství hnací síly na každé kolo.

A přeplňovaný čtyřválec Outlander je turbodiesel. Skvělý turbodiesel nutno říct a tím asi narážím na největší devizu tohoto auta. Pohonná jednotka má označení 2.2 DI-D Mivec a pokud zavzpomínám na předchozí alternativy (od dvoulitrového „tédéíčka“ propůjčeného od VW, později se značkovým tuningem od Ralliartu a či později na 2.2 HDI z provenience koncernu PSA), musím před novým motorem smeknout. Tichý, kultivovaný, silný, úsporný.Pod kapotou Volva pracuje pětiválec D5 s objemem 2,4 litru a i ten je výtečný. Má výkon 215 koní, točivý moment 440 Nm a dobrý dojezd na nádrž, pokud zbytečně nedráždíte plynový pedál.

Neplýtvejme ale časem, Volvo XC 70 není na trhu tedy žádná novinka, už jsme ho testovali a ne jednou, známe i „dé-pětku“ a tak nejprve upozorněme na skutečnost, že jde o specifikaci VOR, tedy Volvo Ocean Race se zajímavým optickým paketem zahrnujícím líbivé detaily typu lodního lana na roletce zavazadelníku nebo ozdobné lišty a pojďme ke srovnání obou aut.

Tak nejprve důvod, proč stojí tyhle dva vozy v jeden čas na jednom místě. Myslím si totiž, že jakkoli jde o (nejvíce cenově, jak už bylo řečeno) odlišná auta, existuje skupina zákazníků, která by o nich mohla uvažovat. Mám před očima klienty, kteří se dívají na cenu až v druhé řadě. To neznamená, že ji neřeší, ale to co je zajímá, je jedinečnost, unikátnost, možnost odlišit se. Vím o čem mluvím z vlastní zkušenosti. Před nákupem rodinného vozu jsem řešil podobný problém, Outlander byl jeden z velkých hráčů v mé soukromé rozhodovací partii a nakonec jsem koupil, ehm, Volvo.

Každý, kdo se zaobírá myšlenkou koupit si SUV „někde kolem milionu“ a automaticky odmítá tradiční nabídku německých či francouzských velkovýrobců, nutně na Outlander i XC70 musí narazit.

Slovní spojení „kolem milionu“ je v uvozovkách proto, že Outlander i v té nejvyšší výbavě s příplatky končí svou cenu sto tisíc pod sedmimístnou cifrou, nejlevnější XC70 začíná pár desítek tisíc nad milionem. Ale styčné body tu jsou.

V žádném případě nechcete nic korejského, od Chevroletu nebo Koleos, Q5 nebo X3 jsou zbytečně drahé a zbytečně moc zprofanované a Freelander má malý kufr. Znovu upozorňuji, že cena se bude řešit až později, ale že není nedůležitá.Jízdně jsou na tom obě auta, jak to říct, odlišně? Plavný švédský kombík na měkkých tlumičích a se zvedlou světlou výškou se pohupuje v zatáčkách, Outlander působ pevným dojmem. Tuhost se projevuje pozitivně při nájezdech do zatáček, není problém pevně mířit do ideální stopy (řízení je jisté, přímé, na rozdíl od impotentního v XC70), ale na nerovnostech a zejména na výmolech jdou rázy do sedaček Mitsubishi celkem nepříjemně. V XC70 nic takového nezažijete, tam byste přejeli kráter po dělostřeleckém granátu, aniž byste si toho všimli.

Volvo má větší motor, vyšší výkon, vyšší maximálku, v reálném světě je ale pomalejší. Může za to jeho hmotnost, je no nějakých sto kilo těžší než Mitsubishi, a také převodovka. Přímo řazený šestikvalt v japonském matadorovi dovoluje za prvé) vychutnat si určitou porci řidičského nadšení, ale hlavně za druhé) pracovat odpovědněji s motorem. Automat ve Volvu je rozvážný, i ve sportovním režimu, nenechá se zbytečně vyprovokovat ke zbytečně ostrému tempu, svým charakterem ale dobře koresponduje s podstatou auta. Výsledný rozdíl ve zrychlení z nuly na stokilometrovou rychlost není tak propastný. Čtyři desetiny.

Outlander má větší kufr o tom žádná, vyšší architektura kabiny mu nahrává, ale ten ve Volvu je zase promyšlenější, když na to přijde. Určitě tím, že disponuje sklopnou mříží nenápadně přilepenou ke stropu v době nepotřeby. Vezete psa? Stačí jedním pohybem ruky sklopit zařízení a máte dokonalou přepážku mezi zavazadelníkem a prostorem pro posádku. SUV vychytávka v praxi pokud bereme SUV jako auto pro aktivní lidi. Mitsu má zase dvoukřídlé zadní dveře, spodní část slouží jako sedačka, když vyjedete na lyře a potřebujete se přezout do bot.

Praktická mříž je připevněná vodorovně ke stropu, nevadí ve výhledu dozadu a neubírá na prostoru. Do svislé polohy lze sklopit jednoduchým pohybem.

S pohonem všech kol dojedete i ve sněhu přímo pod sjezdovku, předokolka (optimální na devadesát procent veškerého ježdění) se otočením knoflíku jednoduše sepne na 4×4 a pokud je potřeba, máme tady plné uzamčení. A opět, vím to, protože jsem to sám vyzkoušel. Krátké lyže pro syna se vešly hravě napříč do kufru, moje dlouhé jsem naložil po sklopení jedné zadní sedačky.I s XC70 dojedete v podstatě kamkoli si zamanete. A cesta to vzhledem k příjemnému naladění bude pohodlnější než v Mitsubishi, zejména pokud převážně povede po dlouhé dálnici. Teď nemluvím o hluku – MIVEC je tichý jako, myš třeba, co já vím, ovšem D5 je slyšet, hlavně pod plynem. Nerachtá, neklepe, ale dá o sobě jadrným projevem vědět. Mluvím o podvozku. Plavnost XC70 je přenesením komfortu obývákové sedačky do světa aut. Výlet z Prahy do Alp? Budete spokojení…

Pokud vás ale baví řadit, točit volantem (který je jako v Evolutionu, jen bez rušivého přepínače jízdních režimů – to abych se opět připomenul s tím svým laciným srovnáním Outlander versus EvoX) ve kterém je alespoň náznak zpětné vazby, prostě aktivně řídit. Zaujme vás více Outlander v této naší dvojici. Interiér japonského bojovníka je vyroben na omak z méně ušlechtilých materiálů než severský pokojík z hliníku, kůže a dřeva, ale plasty a čalounění, které nenosilo žádné zvíře na hřbetě svou práci také odvedou.

Volant jde příjemně do ruky, řízení má příjemně tuhý chod, v prstech lze vytušit informace od kol. Řazení je pevné, mechanické.

Místa pro nohy dostatek na všech frontách, tedy pardon, sedačkách, dostatek místa je nad hlavou. Volvo se prezentuje „osobněji“ v tom smyslu, že na sedačkách se cítíte méně vzdušně. Mohl bych teď mluvit o široké výbavě na palubě XC70. O řadě bezpečnostních systému, které pracují ve prospěch cestujících (BLIS hlídající slepý úhel miluju, zbytek jsem vypnul, vadilo mi neustále pípání i pocit, že pokud se něco semele, elektronika za mne začne myslet a co víc, jednat a brzdit), mohl bych mluvit o navigaci, který mi přijde složitá jako rébus. Tedy přesněji řečeno ovládání je na mé schopnosti neintuitivní a málo „polopatické.“V kabině Outlanderu moc šokujících zajímavostí nenajdete, ale zpětná kamera promítaná do zpětného zrcátka mi přijde šik.

Od výbavy je jen krůček k cenám. Základní Outlander pořídíte za půl milionu. Ale my jsme u lepšího motoru a lepší výbavy, takže se nás týká specifikace Intense+ a příplatky (koberce, metalíza, denní LEDky a ochranná lišta zadního nárazníku) bratru za třicet tisíc. Tedy 800 658 Kč při finálním sčítání.
Základní XC70 stojí 1,06 milionu, jenže jsou tady akční slevy, Volvo mluví o zvýhodnění až sto padesát tisíc korun. Ve specifikaci Ocean Race stojí tohle Volvo 1 337 500 Kč.

Půlmilionový rozdíl v ceně ovšem není důvodem, proč by jedno z těchto aut mělo být horší než druhé, je to ale určitě podnět k tomu, aby se potencionální zákazník rozmyslel, jestli chce utratit víc peněz za prémiovější třídu a špičkovou motorizaci ve špičkové výbavě s automatickou převodovkou a speciální edicí. A nebo zda se rozhodne racionálněji, ale také kompromisněji a v neposlední řadě s neoddiskutovatelnou potřebou aktivního řízení.

Mitsubishi Outlander vypadá dobře, stojí mimo obvyklé rysy sterilních SUV většiny konkurenčních značek, má vynikající motor (tabulková spotřeba nedosažitelná, ale realita stále vynikající), schopný podvozek.

Volvo XC70 je po letech produkce vycizelované do posledního detailu. Je to vlastně „jen“ vyšlechtěné kombi, ale zákazníci, kteří potřebují velké a pohodlné auto, které je nezradí na méně přilnavém povrchu nebo na vymletých polních cestách, je stylové, prostorné, pohodlné, budou spokojeni.

Já osobně bych volil Mitsubishi Outlander, a to už je čistě subjektivní pohled na věc. Ne protože je v absolutních číslech levnější, ale pro jeho jízdní kvality a možnost jezdit aktivně, bavit se za volantem. Proto, že mne jízda s Volvem, v klidu, bezpečí a nudné jistotě, baví míň.

Filip Rakovan

Měření a technické údaje