Mercedes GLB 200 d 4Matic je pohodový nafťák pro někoho, kdo ujíždí na hranách. Připomíná éru kombíků
V rozvětvené rodině Mercedesu, která začíná písmenem „G“, patří GLB u mě mezi designově nejoblíbenější. Díky parádně hranatým tvarům vybočuje z řady ostatních modelů a je vlastně takovým malým a milejším „géčkem“, z něhož se v minulých letech stalo hlavně pozérské auto oslovující specifickou klientelu.
Svými parametry, tedy 4,63 metry na délku, 1,65 na výšku a 1,83 na šířku je ideálním SUVčkem. Není zbytečně velké a tímpádem pak chvílemi neužitečné a není ani zbytečně malé a… tímpádem pak chvílemi neužitečné. GLB je prostě tak akorát, vlastně mi připomíná trochu objemnější kombi.
Nedostatky SUV kupé netrpí
No a protože i lehce modernizované GLB zůstává skutečně hranaté, netrpí na žádné nedostatky moderních SUV kupé, jako je například slaboučký výhled ze zadního okna. Dlouho jsem neviděl při pohledu ze zpětného zrcátka tak dobře ven, jako v tomto případě. Aby ne, záď je prostě jedna svislá stěna. Perfektně je vidět i vpřed, tomu zase pomáhají nové LED světlomety pojmenované Multibeam, které dodává Mercedes v základu.
Interiér se po faceliftu oproti předchozí generaci příliš nezměnil, v panelu mezi řidičem a spolujezdcem je nově sympatická odkládací plocha pro mobilní telefon a vnitřek je dál kombinací kvalitního zpracování, efektních detailů (zbožňuju ve tmě osvětlené mercedesovské výdechy) a hezkých materiálů s plasty. I díky nim je pak cenovka nižší, Mercedes přesto nevypadá lacině a obyčejně.
A pak je tu ještě jedna věc. Fakt zbytečnost. Je to zvláštní prostor, který má před sebou spolujezdec, ale protože jeho povrch je zhruba z obdobného materiálu, jako klavírní křídlo – takže je kluzký a nedá se na něj nic dát a navíc lesklý a je na něm vidět každý dotek – tak je fakt na nic. Ale já ho beru všemi deseti, interiér totiž ozvláštní a odliší se od ostatních vozidel.
Co ale nepochválím jsou digitální plošky na volantu, které nahradily spolehlivá tlačítka. Naučit se s nimi pracovat je velmi náročné, až dojdete k tomu, že vlastně základní ovládání začnete využívat spíš na obrazovce infotainmentu. V obou případech vám to tak maximálně bude narušovat soustředěnost.
Další testy SUV
Vstup na zadní sedadla potěší jistě každého důchodce. Dveře jsou velké, přístup je velmi dobrý, sedí se vysoko, takže se skvěle nastupuje i vystupuje, což podporuje také rovná a posuvná lavice. Prosklená střecha v našem případě auto ještě víc v interiéru opticky zvětší. Celé pak funguje v duchu prostornosti a variability, zavazadlový prostor nabízí podle pozice lavice mezi 570-760 litry.
Zdroj: Bart BěhalNaftový dvoulitr naprostou samozřejmostí
Řada GLB během let disponovala slušnou nabídkou, mohli jste ji mít v benzinové třináctistovce, ale také ve verzi AMG s výkonem 225 kW. Solidní rozpětí. Když jsem ho já objevil v rozpisu testovaných aut, naftový dvoulitr mi pro něj přišel jako naprostá samozřejmost.
GLB 200 d 4Matic je takovou zlatou střední cestou, dává pohodových 150 koňských sil a točivý moment 320 N.m dovede auto obstojně rozhýbat. S větrem o závod ale 1710 kilogramů těžké SUV závodit nebude, což jste asi z čísel pochopili, zrychlit na 100 km/h zvládne za 9,2 sekundy a maximální rychlost je psaná na 201 km/h.
Zdroj: Bart Běhal
V tom ale jeho síla není, ta tkví spíš ve všestrannosti. Sílu můžeme rovnou hodit za hlavu, ve městě ani na dálnici ji nebudete potřebovat víc, Mercedes si bohatě vystačí s tím, co má. V kopcích se netrápí a předjíždění mu potíže také nedělá.
Chod motoru je od začátku kultivovaný, žádný hrubý diesel, ale studený motor může znít jinak v červnu a jinak uprostřed prosince, že? Co jsem tak zaslechl od kolegů, kteří měli možnost dříve ozkoušet vůz v zimě, je to pravda… V létě každopádně dostává palec nahoru.
Měkčí podvozek a houpavé pohodlí
Ačkoliv disponuje pohonem všech čtyř kol a nabízí dokonce jízdní režim Offroad, ruku na srdce, 90% majitelů tohoto auta ho do terénu nikdy nepoužije. Na nezpevněném povrchu se s ním přesto cítíte jistěji než třeba v Octavii, na normální silnici je podvozek měkký a s nerovnostmi se vyrovnává s lehce houpavým pohodlím. A stejné je to v zatáčkách.
Zdroj: Bart BěhalVe sportovním režimu se mi velice líbila odezva pedálu, který fungoval trochu jinak, než jak je běžné. Normálně je člověk zvyklý, že se pedál chová agresivně, motor je stále v otáčkách a při sebemenším sundání nohy z něj se vůz lehce cuká. Logicky. Právě kvůli těm otáčkám a následnému čekání na další řidičovy povely.
Jenže tenhle nafťák místo toho po sundání nohy jel vteřinku až dvě úplně sám dál a až pak začínal polevovat a musím říct, že u dynamičtějšího stylu jízdy mi to vlastně bylo dost příjemné.
Chválím i rejd třídy GLB, která se svými rozměry něco takového dost potřebuje. Hlavně proto, že auta se zvětšují, ale parkovací domy či garáže v nových bytovkách většinou ne, takže manévrovatelnost a snadné ovládání je vždy plusem. Když navíc připočtu velmi dobré rozlišení a přesnost kamer v kombinaci s inteligentně pracujícím asistentem parkování, mám perfektního společníka i do úzkých uliček.
Zdroj: Bart BěhalJinak se mi týden s Mercedesem žilo velmi dobře. Nebudu zastírat – stárnu – a s tím se mi modely stuttgartské automobilky líbí víc a víc, ačkoliv dávno nejsou jen pro „staré pány.“ Ale jedna věc se mi přece nelíbila a na první dobrou mě celkem zaskočila a jsem celkem rád, že k ní došlo jen během parkování.
Osmistupňová dvouspojková převodovka, která jinak funguje dobře a řadí hladce, totiž při rozjezdu do kopce nechá auto trochu couvnout, což je ještě umocněno ve chvíli, kdy máte aktivovaný start-stop systém. Auto prostě jede dozadu a řidič najednou chvíli neví, co se děje. To by se dalo určitě vyřešit lépe.
Spotřeba na jedničku s hvězdičkou
Co naopak už snad ani lepší být nemohlo, byla spotřeba. Mercedes papírově slibuje méně než šest litrů, a to skutečně svede. Co mě překvapilo nejvíc, tak to, že jí dokáže dosáhnout dokonce i ve městě a o sedm litrů plus si řekne spíš v horším případě. O žádný extrém si neříká ani na dálnici, takže průměrná spotřeba se klidně ustálí někde lehce nad číslem šest.
Zdroj: Bart BěhalNo a na závěr je tu cena, která je obrovským plusem této řady a velkým důvodem slušných prodejů. GLB je totiž v základu jen o necelých 50 tisíc korun dražší než o kus menší a velmi líbivé GLA. Startuje lehce nad milionem korun, s testovaným motorem je to pak 1 187 482 Kč a se všemi příplatky dosáhne na 1 340 523 Kč.
Kdo tedy slyší na prémiové značky, může si tady mnout ruce, protože za takovou cenu už se prodává třeba i nová Škoda Kodiaq. Proto se nelze divit, že v rozvětvené rodině G (tedy modely G, GLA, GLB, GLC, GLE a GLS) v prodejích v roce 2024 mezi lednem a červnem zabírá s 295 kusy solidní bronzovou příčku.
