Mercedes-Benz CLS 350 CDI

• Dynamika 9

• Chování na silnici 7

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 7.6

RADOSTI
Jedinečný vzhled; vynikající předpoklady pro cestování v GT stylu; interiér, ve kterém je radost sedět

STAROSTI
Převodovka i řízení postrádají smysl pro sportovní jízdu; ESP nelze deaktivovat; první CLS byl mnohem originálnějšíKdyž německý průmyslový koncern Daimler AG uvedl v roce 2003 na trh Mercedes-Benz CLS, vytvořil mnohem víc než jen do té doby neexistující pseudokategorii „čtyřdveřového kupé“. Návrháři Mercedesu se nechali inspirovat Jaguarem a přivedli na svět jeden z nejpůsobivějších automobilových designů minulé dekády. Ještě dnes, o osm let a 170 000 prodaných kusů později, se za dramatickým šípovitým profilem na ulici každý rád otočí. Snad proto se Mercedes-Benz CLS druhé generace setkává s tak vlažnými reakcemi.

Tato past samozřejmě čeká na autory každého výjimečného designu. Nové CLS možná nevyčnívá ze současného automobilového trhu tak význačně jako jeho předchůdce, ale nikdo mu nemůže upřít velmi působivé vzezření. Futuristická přední část se širokou maskou a horizontálními prvky ve světlometech, elegantní proporce s nízkou kabinou posazenou na dlouhém pontonu a noblesně zakřivená záď zdařile zakrývají skutečnost, že pod kabátem má tento stylový model hodně společného s konzervativně stylizovanou třídou E. Profil do šířky vytažených zadních blatníků skládá hold mercedesům z padesátých let a výrazné prolisy na bocích jsou všechno, jenom ne fádní. Chápeme každého, kdo žehrá, že „tohle není žádné CLS,“ ale podívejte se na to takhle: kdyby první generace neexistovala, nový model by pořád patřil k nejpůsobivějším autům, jaká dnes po silnicích jezdí.Fakt, že CLS sdílí platformu s třídou E, ještě neznamená, že jde o překarosovanou verzi téhož auta. Vedle tužšího nastavení podvozku a strmějšího převodu řízení s elektrickým posilovačem je hlavní rozdíl ve volbě materiálů pro vnější panely karoserie. Nová generace CLS je první auto značky Mercedes-Benz s celohliníkovými bezrámovými dveřmi, které jsou podle výrobce o 24 kg lehčí než ocelové. Hliník je výchozí surovinou také pro kapotu, víko zavazadlového prostoru, přední blatníky, plato pod zadním oknem a komponenty podvozku.

Pokud jste analytická povaha a rádi se hrabete v číslech, možná vás překvapí, že s tak vysokým podílem hliníku v konstrukci je například motorizace 350 CDI jen o deset kilo lehčí než ekvivalentní sedan třídy E. CLS totiž zabírá na silnici větší plochu. Je sice o 55 mm nižší, ale o 72 mm delší a o 27 mm širší. Divíte se? V tom případě jste asi zapomněli, že Mercedes-Benz má v nabídce i třídu E v provedení kupé a CLS tak stojí jaksi o „půlsegment“ výš, podobně jako konkurenční Audi A7 Sportback velikostí i celou vyplňuje mezeru mezi sedany A6 (ekvivalent Mercedesu třídy E) a A8 (ekvivalent třídy S).

Nabídka motorů je s třídou E totožná v tom směru, že všechny jednotky CLS jsou k mání také pro třídu E – ale ne všechny jednotky třídy E dostanete i v CLS. Základní motorizace CLS 250 CDI možná překvapí, naftový čtyřválec se pod kapotu tak velkopansky koncipovaného auta příliš nehodí, aťsi třeba má dvě turba. Benzínové osmiválce CLS 500 a CLS 63 AMG jsou volba jistě důstojná, ale ne právě dostupná, takže většina prodaných aut bude mít pod kapotou šestiválec – a většina prodaných šestiválců nebude benzínový CLS 350 (306 koní, 370 Nm), ale naftový CLS 350 CDI. A právě tenhle motor, vidlicový šestiválec o objemu tři litry, měl pod kapotou i exemplář, který je dnes předmětem našeho zájmu.

Každá jízda ale začíná usednutím – a jakmile otevřete bezrámové dveře, uvědomíte si, že Mercedes CLS je z těch nemnoha aut, která stojí za to si pořídit jen kvůli interiéru. Stejně jako v první generaci se i tady táhne napříč palubní deskou masivní dekorační lišta z poctivého dřeva, oživená rámečky výdechů ventilace s kovovým vzhledem a světlými ciferníky tří kulatých přístrojů. Ovládání sytému COMAND s rotačním ovladačem na středové konzole a čalouněným polštářkem pro zápěstí dává vzpomenout na třídu S, což určitě nikoho neurazí, a sedadla patří k  nejpohodlnějším v oboru.Mercedes-Benz stále zachovává věrnost svým tradičním ergonomickým zvláštnostem, takže parkovací brzdu ovládáte kombinací daleko vlevo umístěného pedálu (pro zabrzdění) a ručního táhla vlevo pod volantem (pro odbrzdění), zatímco místo obvyklých dvou páček na sloupku řízení je tu jedna velká pro směrovky i stěrače. Tedy, páček pod volantem je víc, ale ta vpravo slouží k ovládání sedmistupňového automatu a malou páčku vlevo nahoře používáte pro nastavení tempomatu nebo omezovače rychlosti. Pro zákazníky Mercedesu je tohle rozvržení právě tak samozřejmé, jako působí nezvykle na všechny ostatní. Aspoň že spínací skříňku najdete tam, kde bývá vždycky.

Turbodiesely Daimleru nebyly v posledních deseti letech vždycky právě zázrakem kultivovanosti, ale šestiválec s relativně nízkým kompresním poměrem 15,5:1 má tu správnou dávku maskulinní hrubosti v hlase, aniž by obtěžoval charakteristickým dieselovým „nýtováním“. Přetavit jeho úctyhodné parametry (265 koní, 620 Nm) do měřitelné dynamiky ale nejde až tak snadno. Přestože na mosteckém polygonu panovaly v době naší návštěvy téměř ideální podmínky a široké zadní pneumatiky se opíraly do asfaltu s naprostou autoritou, námi naměřené zrychlení 0-100 km/h za 6,72 s zaostává jak za oficiálním údajem (6,2 s), tak za papírově slabším Audi A6 3.0 TDI, které jsme v Mostě měli nedávno (6,33 s).

Pružné zrychlení z padesáti na osmdesát kilometrů v hodině ale už vypráví jiný příběh. Pod dvě a půl sekundy tuto disciplínu zatím zvládlo jen velmi málo námi testovaných aut: konkrétně Subaru Impreza WRX STi, BMW X5 40d, BMW X6 Active Hybrid a Audi A8 4.2 TDI quattro, které je s hodnotou 2,11 s naším dosavadním rekordmanem. Co tím chceme říct? Že jakmile se dá do pohybu, je Mercedes-Benz CLS 350 CDI zatraceně rychlý. Na dráhu se ale nehodí. Navzdory slušnému času v našem standardním kole, 34,97 s, se CLS při ostré jízdě ukazuje jako odtažité auto, neschopné získat si v rozhodujících okamžicích absolutní důvěru řidiče. Dalibor, specialista autowebu na dlouhé drifty a zajíždění rychlých kol v Mostě, postrádal větší zapojení do akce: „Přišlo mi, že CLS má příliš lehké, nervózní řízení a převodovka neposlouchá,“ řekl. „Svým chování na polygonu mi tento Mercedes trošku připomínal Jaguar XF – sice se snaží tvářit, že je řidič důležitý, ale chybí tomu skutečný pocit, že člověk opravdu řídí. A stabilizace nejde vypnout!“Skutečně nejde. Přestože CLS hraje roli dynamického, či chcete-li sportovnějšího sourozence třídy E, podle vývojářů Mercedesu očividně nepatří do řidičské výbavy cílového řidiče nic, k čemu byste potřebovali vypnuté ESP. Na silnici to ale nevadí, stejně jako občas nevyzpytatelné reakce převodovky 7G Tronic. CLS nepatří k autům, s nimiž byste se jeli jen tak projet na okresky nebo do zatáček, a coby stylový městský cruiser či naopak dálkové grand tourismo se cítí jako ryba ve vodě. Elektrické řízení neunavuje absurdním umělým odporem jako ve většině současných BMW a aerodynamický hluk od bezrámových oken se zdá být lépe potlačený než v Audi A7.

Pneumatický podvozek Airmatic (za příplatek 41 140 Kč) se občas nechá nachytat na švestkách špatně zarovnanou dilatační spárou nebo vyčnívajícím poklopem kanálu, ale po většinu času se vzduchovým měchům daří reagovat na nerovnosti s přesně odměřenou dávkou poddajnosti, která v kombinaci s dlouhým rozvorem vytváří pocit vnímaného komfortu. Čistě ve fyzikálním smyslu slova je naladění o něco tužší než ve třídě E, ale i díky výbornému odhlučnění celkově působí CLS dojmem mimořádně komfortního auta. Alespoň pokud sedíte vpředu.

To, že má čtveřici dveří i sedadel, ještě neznamená, že se jedná o plnohodnotný čtyřmístný sedan. Třebaže nabídka prostoru pro nohy i pro hlavu vzadu je nejméně o jednu kvalitativní úroveň lepší než v klasických kupé, jako v limuzíně se tu opravdu cítit nebudete. Na druhou stranu – díky tomu, že jsou vzadu jen dvě sedadla, není dospělý člověk nijak omezován v příčném směru. Podobně dvojznačně vyznívá i prostor pro zavazadla. Objem 520 litrů je super, praktické využitelnosti však brání dlouhý a úzký tvar v kombinaci s malým nakládacím otvorem. Chápat CLS jako rodinný sedan by jednoduše byla chyba…Vyjadřovat se k tomu, pro co má angličtina výraz „value“ a co se v češtině dosud nepodařilo opsat lépe než „poměr užitné hodnoty a ceny“, je u prémiových aut vždycky obtížné. Za 1 624 800 Kč není Mercedes-Benz CLS 350 CDI špatně vybaven. Z méně samozřejmých položek sériové výbavy stojí za to uvést třeba sedmistupňový automat s řadicími tlačítky na volantu, osmdesátilitrovou nádrž, tempomat s omezovačem rychlosti nebo systém Attention Assist pro sledování bdělosti řidiče. A nezapomínejme, že v ceně máte servis na šest let nebo 120 000 Kč.

Testované auto ale disponovalo příplatkovou výbavou za 588 496 Kč. Například multimediální systém COMAND APS s navigací stojí 74 342 Kč. Soubor jízdních asistentů PLUS za 65 340 Kč obsahuje radarový tempomat, sledování mrtvých úhlů, aktivní asistent pro jízdu v pruzích, a čidlo pro rozpoznání dětské sedačky vpředu. Dále tu byla sportovní sada AMG za 85 668 Kč nebo paket Edition 1, kombinující efektní matný lak s koženým čalouněním designo, černým čalouněním stropu, luxusně vyhlížejícími vkládanými koberci a obložením matným topolovým dřevem. Účet za takovou parádu? 162 624 korun. Cena konkrétního exempláře, který vidíte na fotkách, tak dosáhla výše 2 148 495,60 Kč. Netřeba se nad tím pohoršovat. Tak to v prémiovém segmentu chodí.

Verdikt
Neustálé srovnávání s první generací není vůči Mercedesu CLS fér. Ano, je vidět, že designéři trochu tápali, jak na původní model navázat. A ne, druhá generace nebude s odstupem několika let působit tak nadčasově jako její předchůdce. Posuzujte však nový model v izolaci, a objevíte v něm neobyčejně atraktivní velký sedan pro individualisty, kteří jezdí nejčastěji sami. Mercedes zde poráží značku Jaguar v její nejsilnější disciplíně a ještě přitom stíhá dávat zdařilému Audi A7 Sportback nejeden pádný důvod k zamyšlení. Co je však podstatnější, vedle autentického stylu a luxusního pojetí nabízí CLS také opravdové schopnosti na silnici. Jen škoda, že řídit ho není tak pohlcující událost jako sedět v něm a dívat se na něj.

Jirka Červenka

Druhý pohled: Nápad nepřítomen
S novou generací CLS mám problém, ale to jen z jednoho prostého důvodu: kdysi dávno, když jsem ještě nedělal tuhle práci, jsem se svezl krátce s CLS 63 AMG, což bylo vlastně první pořádné moderní auto, které jsem řídil. Nejen, že mě uchvátil (a dodnes uchvacuje) design původního CLS, ale byl to hlavně explozivní motor, který se mi vryl do paměti. Nějaký šestiválcový diesel v novém CLS to nemůže vyrovnat. Ano, nové CLS je prostornější, lépe postavené, kultivovanější a celkově dotaženější auto, ale postrádá kouzlo originálu. Nová generace mi tedy přijde jen jako takové vaření z vody, aby značka udržela krok. Upřímně, byl bych raději, kdyby dál vyráběla starou generaci.
Dalibor Žák

Měření a technické údaje