Mercedes-Benz C63 AMG Coupé

• Dynamika 10

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 7

• Praktičnost 8

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 8.8

RADOSTI
Absolutní (a velmi hlasitý) výsměch politické korektnosti, který na požádání jede bokem

STAROSTI
Nedostali jsme k němu sadu náhradních gum; mohl by působit rychleji

Když se podíváte do tabulky technických údajů, skoro se až chce zatajit dech. Malé kupé, které se obvykle provozuje se čtyřválcem (a bohatě mu to stačí), dostalo jeden z největších osmiválců montovaných do evropského auta. Má výkon 457 koní, točivý moment 600 Nm, automatickou převodovku a stovku umí za 4,5 sekundy.

Přesto se nedá říci, že by bylo kupé Mercedes-Benz C 63 AMG nějak zabijácky rychlé. Jedu teď po dálnici pryč od přeplněné Prahy hledat nějakou pěknou okresku a nepřijde mi, že by auto působilo výrazně rychleji než třeba BMW M3, dokonce ani ne ve srovnání s mojí starší M3 E46, která má o více než 100 koní méně (jéžiš, to zas bude v diskusi pod článkem hospodských teoretiků…). Prostě to není jen o číslech v tabulce.Samozřejmě je cítit, jak ohromnou má osmiválec sílu z nízkých otáček, s čímž se nemůže šestiválec ve staré M3 a snad ani osmiválec v té současné rovnat. Přesto mě překvapuje, že C 63 AMG Coupé skutečně není tak výbušné auto, jak jsem od něj očekával. Možná na tom má ale podíl i to, že je to při klidné jízdě po dálnici velmi kultivované auto a o motoru skoro ani nevíte. Vlastně se od obyčejného céčka liší jen poněkud tvrdším podvozkem (i když ne nepoddajným), hlasitějším hučením širokých pneumatik a těžším řízením.

Mercedes-Benz představil kupé C 63 AMG už na začátku roku 2011, ale my jsme se za jeho volant dostali až teď. To ale nevadí, protože ho má automobilka v nabídce stále a i přes tlak na emise nebyl tento atmosférický osmiválec 6,2 litru nahrazen moderní jednotkou s přeplňováním o objemu 5,5 litru. Za tu odvahu, že si ještě automobilka vůbec dovolí vecpat takto nesmyslný motor pod kapotu relativně malého auta, chovám k Mercedesu velký respekt. Nestáhl ocas a dál prodává to, co skuteční nadšenci a zákazníci chtějí – ne jen to, co chce evropský ekoúředník.

Ale dost bylo dálnice. Trochu laciným kolečkem vedle voliče převodovky přepínám pohonné ústrojí do ostřejšího nastavení a motor se konečně může pořádně nadechnout. Neřešme teď spotřebu, která ukazuje nějakých 13 litrů na 100 km, a pojďme se pořádně projet. Na sjezdu z dálnice cítím, jak je zadek auta trochu nervózní, ale to mě nepřekvapuje, to jsem tak nějak očekával. Překvapen jsem ale z velmi těžké přídě, které se jako by nechce moc zatáčet a musíte jí trochu přemlouvat. Později mi ale dochází, že to klidně může být i docela unavenými předními pneumatikami.

Mercedes Benz třídy C fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Na normální silnici se konečně dostávám autu trochu pod kůži. Přepínám si řazení do manuálního režimu, abych měl nad dodávkou výkonu plnou kontrolu a omezuji stabilizační systém. Chtěl bych ho úplně vypnout, ale zaprvé mi to zakázali a zadruhé se tak úplně necítím na řešení přetáčivého smyku na veřejné silnici v autě, které má 600 Nm a 457 koní…První zatáčka je za mnou a na výjezdu si prvně troufám na trochu odvážnější akceleraci. Ťuknutím do tlačítka pod volantem řadím trojku a jen tak naprázdno máchnu pravou nohou kolem pedálu plynu. Obyčejná rovinka, kde byste si v normálním autě několikrát vychutnali vytočení do červeného pole a řazení, se najednou mění jen v kraťounký úsek (který by se vešel do zavazadlového prostoru Superbu Combi…), než se objeví další zatáčka, která je najednou utaženější, než jsem zvyklý.

Velký osmiválec má z nízkých otáček tak nečekanou sílu, která na úzké silnici působí úplně jinak než na široké tříproudé dálnici. A už vím, proč C 63 AMG nepůsobí o tolik rychleji než třeba M3 – má mnohem delší zpřevodování, takže trojka je tu dlouhá spíše jako čtyřka. Osmiválec se točí jen někam k necelým 7000 ot./min., ale to nejlepší ze sebe odevzdává pod touto hranicí. A je celkem jedno, jestli se ručička otáčkoměru zrovna převaluje někde u dvojky, nebo nahoře u šestky – všude je zrychlení drtivé.

Čtveřice výfuků dává okolí tušit, s čím mají tu čest. A když spustí svou osmiválcovou symfonii, ví o tom půlka města.

Brzdy jsou naštěstí adekvátní tak velkému motoru a C 63 AMG Coupé s naprostou samozřejmostí zase ukrajuje rychlost po velkých kusech. Baví mě ale hlavně odezva pedálu, který se dá dobře a čitelně dávkovat, takže můžu přesně trefit tu rychlost, kterou potřebuji. Následuje ostřejší levá zatáčka, do které se musí auto nejprve trochu přemluvit, ale stačí před apexem jemně začít posílat výkon dozadu a přední nápravě se uleví. Mírně nedotáčivý charakter se změní v neutrální a jakmile míjím apex, povoluji řízení a přidávám. Výkon jde okamžitě dozadu, volant začne lehce tahat proti pohybu a auto má hned chuť se začít mírně přetáčet. Nijak výhružně a nebezpečně, ale jen tak mimochodem, abyste nezapomněli, jak moc velký a silný motor ho pohání.

A takhle vlastně můžete jet celou cestu po okresce – necháte zařazenou trojku, která pobere úplně všechno, a C 63 AMG Coupé si budete naprosto lehce přehazovat z jedné zatáčky do druhé. Čím více toho mám za sebou, tím více si také troufám. Na plyn šlapu dříve a s větší horlivostí a Mercedes se tomu nebrání. Naopak působí, že ho to náramně baví.V každé zatáčce by C 63 AMG pohazoval zadkem, jako když malý pejsek radostně vrtí ocáskem. Přetáčivost se dostavuje na požádání a vlastně jediné, co mi bránilo v takovém dovádění, byla absence náhradní sady pneumatik.

Jakkoli je ale kupé C 63 AMG v zatáčkách jednoduše brilantní, zejména díky skvělému řízení a podvozku, který okamžitě reaguje na vaše povely, bavit vás bude ještě jedna věc – zvuk osmiválce. Motor burácí jako stíhačka z druhé světové války a s tímhle autem prostě musíte udělat jednu věc. Jet do tunelu, stáhnout všechna okénka, na konci zpomalit a pak jen dupnout na plyn. Jestli tím nezpůsobíte zemětřesení, tak jste na plyn šlapali málo.Při klidné jízdě o motoru skoro nevíte, ale každá větší akcelerace okamžitě přivolá hromobití, které je ještě doprovázeno prskáním do výfuku při přeřazení a pobubláváním s občasným ustřelením při zavřeném plynu, což zní asi podobně jako trávicí ústrojí přežraného tyrannosaura. Takovéhle zvuky má prostě vydávat auto s charakterem a upřímně by mi bylo jedno, kdyby byl Mercedes C 63 AMG Coupé na silnici špatný a neobratný. Už jen kvůli tomu zvuku mu prostě všechno odpustíte.

Naštěstí je ale i na silnici téměř dokonalý, nebo aspoň dokonalý na to, s čím přichází. Reakce jsou skutečně velmi rychlé, i když takové preciznosti jako BMW M3 nebo vyrovnanosti jako Audi RS5 nedosahuje. Zatímco oba konkurenti ale působí více jako skutečná (a malinko přetechnizovaná) sportovní auta, Mercedes občas vypadá, jako by se jednalo o překapotované americké auto – je to takový hot-rod, evropský muscle-car. Emtrojka a Audi jsou více Ferrari, Mercedes je spíše taková Corvette – možná ne tak dokonalá, ale chuligánštější.

Mercedes vypadá ve světle evropské produkce trochu nepatřičně, jako by vlastně vůbec nebyl zrozen pro Evropu. Je hlučný, výbušný a tak trochu zbytečný. Na řidiče působí spíše jako americké auto, které se točí jenom kolem obřího silného motoru. Přesto ale dodává i velmi dobrý a poslušný podvozek, který se nebrání blbnutí a politicky nekorektní zábavě, i když pochybuji, že s tímhle autem zajedete na okruhu lepší časy než s konkurenty.

Verdikt
Mercedes-Benz C 63 AMG Coupé je hračka. A to je na něm právě to nejlepší! Tohle auto vzniklo pro to, aby vám způsobovalo radost a aby vás bavilo s ním jezdit, ne aby vyhrávalo srovnávací testy proti stopkám, kalkulačce a pravítku. Osmiválec 6,2 l je famózní v jakémkoli podání, i když mě by se víc líbil třeba v sedanu nebo kombíku, kam se svým charakterem a dlouhým zpřevodováním sedmirychlostního automatu hodí asi nejvíc. Pod kapotou malého kupé je to ale naprostá šílenost, která je ve vší své nesmyslnosti vlastně naprosto v pořádku.

Druhý verdikt
Ani mně auto nepřipadalo tak drtivě rychlé, jak bych od něčeho, co se honosí znáčkem C 63 AMG, očekával. Mercedes se projevuje trochu jiným způsobem, než většina rychlých aut. Nezrychluje stylem, při kterém vás zarazí do sedačky vlna krouťáku vstříc další zatáčce. On prostě nabírá rychlost. Drtivě, nenuceně. A při tom do okolí křičí svou nadřazenost. Řev motoru je fenomenální, ale uvnitř si ho bohužel neužijete tak dobře, jako kolemjdoucí.

Měření a technické údaje