Mercedes-Benz C 220 CDI

• Dynamika 9

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 9

• X-Factor 9

• Celkové hodnocení 9

RADOSTI Spotřeba, výkon, podvozek, je to zadokolka

STAROSTI Interiér by mohl být hezčí, zbytečně gumové řazení

Snad jsem výjimka, ale chtěl bych domů sedan pro německé důchodce. Vím to jistěji než kdy dřív. Tím autem je nový Mercedes-Benz C 220 CDI. Byl to ostatně jeden z jeho předchůdců, rok stará třída C se slabší verzí stejného motoru, kdo mě do radostí důchodového věku před časem zasvětil.

Mercedes-Benz stavěl v minulosti úspěšné vozy všech tříd, cen a zaměření. Přesto dodnes v některých kruzích platí především za dvorního dodavatele vysloužilců středních tříd. Vždyť u našich západních sousedů motorizoval celé generace seniorů. Na míru jim ušil generace vozů a – v posledních letech – generace naftových čtyřválců. Není v tomto směru lepšího příkladu než sedanu C 200 CDI. Už jsem o něm psal (viz související články) a dopadl dobře, přes všechnu skrytou nekorektnost však byl pro mladého člověka zbytečně usedlý a slabý.Co změnil facelift
Snad nyní Mercedes třídy C vypadá uvnitř lépe než dřív. Neumím to posoudit, pořád není tak pěkný, jak by si hvězda na jeho chladiči zasloužila. Na segment D to není špatné, ale také to není o nic lepší než nejnovější Mondeo. Volkswagen Passat je o kus napřed, stejně jako BMW řady 3. Pozice za volantem nicméně stále nemá chybu. Navýsost v pořádku je také ergonomie, zvlášť pokud máte raději útulnější interiéry navržené a obtočené kolem řidiče.

Mercedes Benz třídy C fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Němci vylepšili tisíc a jeden detail na karoserii i pod ní, jen aby nakonec dostali úplně stejné auto, které je možná o něco víc v pořádku než dosud. Žádná ze změn nevyčnívá tolik, abych se ji odvážil hodnotit bez přímého srovnání se stejným autem před faceliftem. Jiné nastavení podvozku? Možná, ale je stále prostě dobré, když umně balancuje mezi komfortem, stabilitou a ostrými reakcemi. Vyvážení řízení? Průběh výkonu? Nevím. Najisto poznáte jen bohatší základní výbavu.

Čím je auto zajímavé
Není to facelift, co mě za volant C 220 CDI přitáhlo. Jak už tu padlo, vloni jsem jezdil se čtyřválcem 200 CDI, nejrozumnější a nejnudnější motorizací (možná druhou po C 180 CDI) v tehdejší nabídce. Červený sedan nebyl slabý, měl jen příliš dlouhé převody. Agilní stroj s hravým podvozkem ničily mezery mezi rychlostmi, které motor vyváděly z konceptu. Napsal jsem tehdy, že C 220 CDI bude z pohledu pětadvacetiletého fandy čtyř kol lepší volba.

Měl jsem pravdu? Sedan se 170 koni a čtyřmi sty newtonmetry je právě tak rychlý, jak jsem si ho představoval, jak jsem doufal. Vyčarovat z ničeho sto kilometrů v hodině za 8,4 sekundy stále není špatný výkon, ale auto vyráží dech především pružnou akcelerací. Žádné předjíždění s ním není problém. Zašlápněte pravý pedál do koberce a kompaktní Mercedes vás zatlačí do sedadla kdekoli pod sto osmdesáti kilometry za hodinu. Dál bude také poslušně akcelerovat, jen ne tak silně. Udávanou nejvyšší rychlost (232 km/h) jsem nezkoušel, ale dvě stě jede auto vyrovnaně i na málo kvalitním povrchu. Jen je při tom dost hlučné.Nechat se zatlačit do opěradla je přesně to, po čem touží zástupy mladých. Často končí v náruči některého z prodejců skupiny Volkswagen a za volantem stroje s identifikátorem TDI na zádi. Dělají velkou chybu. Žádný Passat nemůže a nechce být tak zábavný jako podařená zadokolka od Mercedesu. Třída C kouká zpříma do očí BMW 320d.

Přední kola se pevně drží asfaltu, zatímco ta zadní sebou ochotně nechají cvičit. Než je zastaví prudérní stabilizace, samozřejmě. Chování auta v zatáčkách lze příjemně snadno ovládat plynem – přetáčivost nečekejte, ale za běžných okolností se auto chová zcela neutrálně. Na vše dohlíží bohyně nedotáčivost, pokud však budete opatrní s volantem a nájezdovou rychlostí, do práce vám kecat nebude.

Řízení vůbec nepatří k nejhorším a převodovka zůstala od minula přijatelně dobrá. Nechá se přemluvit i k rychlejší práci a její páka skáče z místa na místo přesně, byť je u toho trochu gumová. Motor reaguje rozvážně jako správný diesel, ale jeho síla nepřichází ve vlnách. Spíš pár desetin sekundy po přidání plynu lineárně narůstá. Přesné dávkování tak nepředstavuje problém.Ve výsledku je třída C právě tak zábavná, jak může rodinný sedan s naftovým čtyřválcem být. Zapomeňte na Mondeo, zapomeňte na Mazdu 6. Jsou dobré, jsou rychlé, ale nemají pohon zadních kol. Některé zážitky dokáže zprostředkovat jen zadokolka. A Mercedes prodává jednu z nejlepších.

Ani při všem blbnutí vám C 220 CDI nebude zbytečně luxovat peněženku. Motor má nižší kompresní poměr než jednotka C 200 CDI z minula, s čímž nejspíš kromě vyrovnanějšího, tiššího chodu souvisí také vyšší spotřeba. V červeném sedanu bylo těžké utéct z blízkosti udávané spotřeby, v bílem autě budete klasicky bojovat, abyste se k ní přiblížili. Na 170 koní je to ale pořád slušné. Pod sedmi litry na sto se neudržíte jen na německé dálnici a šest litrů nebude jen optimistickou vizí.Chcete jiný motor?
Teoreticky najdete v nabídce Mercedesu ještě lepší auto. C 250 CDI má podobný čtyřválec, ale naladěný na 204 koní a pět set newtonmetrů. Můžete ho mít se sedmistupňovým automatem a pohonem všech kol. Jenže pak vás už v základu vyjde na víc než milion, a jakkoli neuvěřitelně bude rychlý, už to nebude ten správný důchodcovský povoz. Dokonce i s manuálem a jako zadokolka (kterou mohu doporučit) stojí C 250 CDI o 85 tisíc korun víc než dostatečně rychlé C 220 CDI. Pokud kupujete alespoň trochu hlavou – a vy hlavou kupujete, proč byste jinak chtěli čtyřválcový diesel – zdá se silnější auto po všech stránkách trochu přehnané. C 250 CDI je skvělé auto, ale pochází z trochu jiného světa (odkaz vede na test Honzy Koubka).

Ještě jednu zmínku zaslouží také C 200 CDI. Už nejde o stejné auto, jaké jsme testovali před rokem. Zůstalo mu 136 koní, ale z 270 newtonmetrů se stalo 360. Auto teď má tedy jen o 40 newtonmetrů méně než bílý sedan na fotkách. Neumím odhadnout přínos této změny, nechtěl bych ho přecenit. Přinejmenším na papíře s ale zdá, že auto bude o poznání lepší než před faceliftem. Točivý moment mu chyběl citelně víc než výkon. Na druhou stranu, C 200 CDI je jen o 47 tisíc levnější a těch 34 koní se vám určitě neztratí.

Verdikt
Malý rozdíl dělá z verze 220 CDI auto povahou odlišné od červeného Mercedesu C 200 CDI. Slabší model byl vším, co může potřebovat každý důchodce včetně těch netypicky sportovních. Jenže třídě C právě těch pár koní stačí, aby se stala schopnou alternativou k BMW řady 3. Aby byla dobrým strojem pro mladé. Malý Mercedes je se 170 koni stejně příjemný, jen konečně důstojně rychlý. Nepřemýšlejte a připlaťte 47 tisíc korun, auto za ně ožije dost, aby si mohlo právem nárokovat titul „sportovně nadané“. C 220 CDI má vlastně jedinou chybu. Neříká si C 63 AMG a nepohání ho benzínový osmiválec, ten bych měl totiž mnohem radši než diesel. Přeci jen mi ještě do důchodu pár let chybí.

Martin Plaštiak

Druhý pohled
Bez dlouhých řečí, pokud chcete výborný sedan dané třídy s naftovým agregátem, nenajdete lepší než tenhle Mercedes. Silný, ale úsporný motor – dynamika je fantastická, spotřeba minimální. Výtečný podvozek – schopný při svižné jízdě, ale zároveň příjemně komfortní, oslňuje přilnavostí a minimálními odskoky na nerovnostech. Rozměry? Tak akorát. K mému absolutnímu štěstí chyběla jen automatická převodovka (jsem od podstaty lenoch).

Měření a technické údaje