autoweb.cz > Mercedes-Benz > Mercedes-Benz Třídy A > Test Mercedes-AMG A 35 4MATIC: vstupenka mezi elitu
Test Mercedes-AMG A 35 4MATIC: vstupenka mezi elitu
Dynamika 10
Chování na silnici 9
Provozní náklady 9
Praktičnost 8
X-Factor 9
Celkové hodnocení 9
Značku Mercedes-Benz byste si dříve asi nevybavili jako typického výrobce ostrých hatchbacků. Především proto, že dlouho nevyráběla hatchback vůbec žádný. Nicméně když se před lety pustila i do této kategorie a přetvořila třídu A, nechala svou divizi AMG, aby se vyřádila i zde, a bylo z toho hned auto s nesilnějším dvoulitrovým motorem mezi sériovou produkcí. Po šesti letech přišla nová (celkově už čtvrtá) generace áčka a s ní hned dvě ostré verze. My testovali tu slabší a podle všeho tu méně nevycválanou.
S A 35 postavil Mercedes opravdu rychlé auto, které je ale naladěné co nejnudněji to jde – a nemyslím to jako kritiku. Pokud musíte najít průnik mezi komfortem cestování, snadností ovládání, bezpečným chováním a co nejvyšší dosahovanou rychlostí, musíte zvažovat, která z těchto vstupních hodnot je ta nejdůležitější. Pro A 35 je to jednoznačně snadnost ovládání. Auto se s vámi nepere a jede jen tam, kam zatočíte volantem bez nutnosti korigování podle povrchu silnice, výkonu přenášeného na kola, adheze a dalších faktorů.
Podle mě to je poznat na míře nedotáčivosti na mokru (a naprosté absenci jakéhokoliv náznaku přetáčivého smyku). Ale je mi jasné, že přesně tak znělo zadání a jistě u Mercedesu vědí proč. Hlavně to vychází z koncepce pohonu 4×4, kdy se zadní náprava pouze připojuje pomocí (nově) elektromechanické lamelové spojky, takže dostane maximálně 50 % výkonu, a to na přetáčivost nestačí. Samozřejmě, že ujíždění zadní nápravy ze stopy se dá vyvolat i jinými způsoby, ale u A 35 je to opravdu složité.
Auto pohání opět přeplňovaný dvoulitr, ve slabší verzi A 35 má „pouze“ 306 koní a 400 Nm. Nicméně způsob podávání výkonu je skvělý. I s filtrem pevných částic je prodleva na sešlápnutí plynu sice znát, ale rozhodně se s ní dá žít, není problém s autem zrychlovat už od 2 000 otáček a přitom se krásně točí až do omezovače. Přitom spotřeba 13,5 l/100 km, se kterou jsem auto vracel a jezdil jsem s ním téměř pouze po širším centru Prahy, není vůbec špatná. Ale třeba při 80 km/h na Jižní spojce není problém jezdit pod 8 litrů.
V souvislosti s motorem je zajímavé použití vodního mezichladiče stlačeného vzduchu. Není to úplně obvyklé řešení a předpokládám, že se u Mercedesu pro něj rozhodli, protože nedochází k tak rychlým výkyvům teplot vzduchu, který přichází do sání, a je tak možné precizněji ovládat vypouštěné emise.
Protože nic není dokonalé, A 35 koupíte pouze s automatem, a to s dvouspojkou, na rozdíl od motoru nijak výjimečnou. Za studena se nechce rozjet, klasicky při rychlé změně mezi jízdou dopředu a zpátečkou si můžete napočítat do pěti, než se něco stane, a paradoxně její nejlepší stránka je plynulé řazení v režimu Comfort, které ale standardní měničové automaty zvládají také skvěle. Samozřejmě, že při jízdě v režimech Sport nebo Sport+ řadí neuvěřitelně rychle a pro zajetí rychlého času na okruhu je to přínos, ale za to vztekání při každém vycouvávání z řady by mi to nestálo.
Za co u mě mají pánové z Affalterbachu jedničku s hvězdičkou, je nastavení podvozku. Je akorát tak tvrdý, ale ne nepohodlný, ale hlavně i díky mezigeneračnímu zvýšení tuhosti karoserie působí auto neskutečně kompaktně a bytelně. Pouze díky snížení proti běžným typům je potřeba hlídat přední nájezdový úhel. Další parádní věcí jsou brzdy. Kotouče mají průměr 350 mm vpředu a 330 mm vzadu a na 1 480 kg těžké auto bohatě stačí.
Další pozitivní body dávám Mercedesu za nepřepálení snahy o odlišení ostrého Áčka od ne-AMG typů. Samozřejmě na autě jsou věci navíc, jako jsou koncovky výfuku po obou stranách a difuzor mezi nimi a dále střešní spojler. Nepřehlédnutelné jsou i zmíněné velké brzdy s logy AMG a také nápisy na předních blatnících stejně jako ty na víku kufru. Jinak je vše tak čisté, jak má být. Rozhodně je to auto, kterým se (myšleno kvůli vzhledu) nemusíte stydět jezdit, i když vám, tak jako mně, táhne na padesát. Naopak i díky povedené žluté barvě a černým kolům strhává pozornost kolemjdoucích všech věkových skupin.
Uvnitř je změn víc a podle mě jsou až na jednu všechny k lepšímu. Kromě odlišností proti autům s obyčejnými motorizacemi jsou důležité i změny proti předchozí generaci. Mezi ty patří zavedení nového systému infotainmentu MBUX, který je u nového Áčka použit úplně poprvé ze všech modelů automobilky. Týden rozhodně nestačí na to, abyste ocenili všechny klady systému, a také pořád platí, že s hlasovým ovládáním si užijete spoustu legrace. Mezi užitečné vlastnosti určitě řadím zobrazování čísel na domech.
Ovládat systém můžete pomocí hlavního displeje, který je dotykový, také dotykových plošek a tlačítek na volantu nebo touchpadem na středovém panelu. Za mě ale pořád platí, že lepší systém, než má BMW, případně Mazda – tedy kolečko a tlačítka kolem – nikdo nevymyslel a nepovedlo se to ani zde. Dále se AMG A 35 od běžných Áček odlišuje skvěle padnoucím volantem s obligátním červeným proužkem v poloze 12 hodin a perfektními sedačkami.
Za zmínku rozhodně stojí široce (a s možností víc barev současně) nastavitelné ambientní osvětlení interiéru a také audio soustava Burmester, která se ale tentokrát schovává za verzi svého loga s houslovým klíčem, navíc upravenou víc do moderního designu. Kabina celkově je nesmírně kvalitně, příjemně a bytelně provedená a je to jedno z nejpříjemnějších míst, ve kterých chcete trávit čas na silnici. Ale stejně tak stojí za zmínku dvě otravné a úplně zbytečné věci.
První je střílení do výfuku ve sportovních režimech. Samozřejmě, že se nejedná o skutečné dohořívání nespáleného benzinu ve výfuku, práskání je uměle vytvářené a nechce se mi věřit tomu, že kdokoliv, kdo je ochotný zaplatit za auto bez příplatků 1 216 050 korun, něco takového chce (edit šéfredaktora: „Já ano, ale přiznávám, že jsem se mentálně zastavil někde v pubertě“). A druhá jsou tradičně u Mercedesů přecitlivělé asistenty. Hlavně ten přednárazový vpředu je místy nebezpečný, protože opakovaně brzdí v situaci, kdy naopak potřebujete zrychlovat.
A ještě jedna drobnost, která se mi moc líbila. Když přepnete do režimu manuálního řazení, tak auto jednak na displeji navrhuje šipkami nahoru a dolů přeřazení, ale zároveň zobrazuje zařazenou rychlost s tím, že pokud je možnost při dané rychlosti například podřadit, trochu menším číslem se vlevo zobrazí i rychlost o jednu nižší a stejně tak to je při řazení nahoru. Přišlo mi to jako chytrý nápad.
Mercedes-AMG A 35 4MATIC je opravdu rychlé auto, které je radost řídit, je i radost v něm jen být a jen je potřeba se smířit s tím, že se pořád jedná o auto značky, jejíž řidiči podle statistik pojišťoven nezpůsobují mnoho nehod. Na jízdních vlastnostech je vidět, že by u Mercedesu nechtěli, aby se jim najednou řidiči začali ve velkém zabíjet. Ti z vás, kdo by chtěli ještě rychlejší a více vzrušující hatchback s precizním interiérem a puncem exkluzivity, se budou muset poohlédnout po AMG A 45.