Martin Plaštiak: moje NEJ autařské momenty roku 2011

Letošní rok utekl jako žádný před ním. Celou jednu jeho desetinu jsem strávil doma s mononukleózou, nejsem ale jediný, komu přišel trochu nudný i zbytek. Člověk by neměl dát na první dojem. Poděkování na závěr letošního roku proto patří v první řadě tomuto článku, které mě přinutil zavzpomínat na všechno zajímavé. Pravda, skutečně dobrých zážitků letošek mnoho nepřinesl. Ale ty, které mi dopřál, byly o to lepší.

Možná by se hodilo slovo poučné, tedy kdybych věděl, co všechny ty signály znamenají. Třeba rekordní čtenost velkého testu Dacie Duster. Vyšel před rokem a půl a stále patří k nejčtenějším článkům na Autowebu, jenže co si z toho vybrat? Budu projednou optimista a dopřeju si trochu radosti bez přemýšlení. Pobavil mě také test spotřeby s vítězem očekávaným stejně jako nečekaným.Pokud čtete Autoweb pravidelně, asi víte, proč byl pro mě vítěz testu spotřeby nejdůležitějším autem roku. Citroën C1 zatím slouží výborně. Pravda, asi jsem řídil i lepší stroje: Hyundai Genesis mě rozesmál (jako všechny kolegy), Jeep Wrangler příjemně překvapil. Čestné uznání si zaslouží tříválec 1.2 DIG-S od Nissanu, a to za svůj kompresor a sto bleskově reagujících koní. Nemohu vynechat ani Golf Cabriolet, první novodobý Volkswagen, který je možné chtít i z jiných než nudně rozumných důvodů.

Stejně jako Dalibor chci věnovat odstavec BMW. Z krátkého svezení s X5 M jsem si odnesl úplně jiné postřehy. Měl jsem do letoška na BMW smůlu, mýma rukama prošlo příliš mnoho dieselů a těžkých přeplňovaných aut obecně, než abych si na mnichovských strojích úspěšně vypěstoval závoslost. Ale X5 M mi ukázala, že přinejmenším v divizi M stále ještě umí udělat z mála mnoho. Dostali těžký úkol: přestavět dinosaura obtěžkaného tunou módního pozlátka na zábavné auto. Uspěli. Na smyslu X5 nepřidali, ale udělali z ní skvělý vůz nejen v kontextu třídy. X5 M je skvělá podle jakýchkoli měřítek, skvělá, přestože má neohrabanou nudnost přímo v genech. Mnichovská centrála BMW zaměstnává skvělé lidi. Mohla by je však využívat častěji, o tom žádná.

Co mě letos bavilo, jste nejspíš poznali už při čtení článků. Týdenní přehrabování výročních zpráv Státního fondu dopravní infrastruktury bylo zajímavé, nemohlo však soupeřit s trojicí větších akcí, na které jsem letos vyrazil. Prezentace modelů Jaguaru pro příští rok byla zajímavá z mnoha důvodů – mám rád jaguary, mám rád silné osmiválce a obojího se v Rakousku sešly slušné počty. Jenže nejlepší byl samotný okruh. Svezení na Salzburgringu patří k tomu nejlepšímu, co mě letos potkalo. Mohu ho jen doporučit také vám.Za dva zbylé výlety vděčím pneumatikářům Michelinu. Chellenge Bibendum je sice přehlídka udržitelných zítřků, ale dva dny na sluncem zalitém letišti Tempelhof byly příjemné, zábavné a poučné zároveň. Zjistil jsem, že nejlepší elektrické kolo je motorka. Že Porsche považuje 911 za natolik ekologickou, aby se s ní nebálo kroužit bokem po okruhu vytyčeném pro výkvět zeleného strojírenství. A konečně že elektromobilů se není třeba bát. Až budou stát čtvrtinu a ujedou čtyřikrát tolik, půjde o přesvědčivé stroje. Pokud cítíte ironii, cítíte špatně – ekologická auta mě mile překvapila. Nejsou dopravními prostředky zítřka, ale za dvacet let s nimi bude radost jezdit. Jejich vývojáři to vidí stejně. Jel jsem na Challenge Bibendum nakouknout do pokřiveného světa ekoidealistů a našel jsem docela obyčejné schopné lidi s rozumnými názory. Za hysterii můžou politici, ne inženýři.Jenže Pilot Performance Days byly mnohem lepší. O ekologii nepadla na estorilu ani zmínka, zato šestiválcového, osmiválcového a desetiválcového křiku tu bylo požehnaně. Stejně jako nespálených uhlovodíků. Není nic lepšího, než vypustit brzy po ránu do ovzduší pořádnou dávku oxidů uhlíku, dusíku i dalších skvělých prvků. Dlouhou linii devětsetjedenáctek pořadatelé sympaticky proložili několika Audi R8 a párem TT RS, aby namíchali geniální koktejl řidičské zábavy. Vrcholem akce i mého pracovního roku byla dvě kola v 911 GT3 RS. Víc asi nepotřebujete vědět.Na co se těším do toho příštího? Doufám, že bude testovací Toyota GT 86 nebo Subaru BRZ, a doufám, že se probiju za volant. Doufám, že se jako redakční expert na miniauta pořádně svezu dobře zajetou Škodou Citigo i Fiatem Panda a že dostanu příležitost srovnat je s další konkurencí. Doufám, že si Chevrolet pořídí testovací Camaro SS, že Hyundai bude mít po faceliftu další testovací Genesis, že BMW přiveze M5. Přeji si samozřejmě vyzkoušet alespoň jednu novou devětsetjedenáctku.

Chtěl bych, aby redakcí konečně prošel Nissan GT-R. Nemusím se vozit, už jsem jezdil dvěma, zajímají mě čísla z mosteckého polygonu. Kdo jiný by měl konečně překonat rekord Audi RS5? Že bych chtěl navštívit víc akcí jako byla prezentace Jaguaru, Challenge Bibendum, nebo Pilot Performance Days, asi nemusím říkat. Rád řídím zajímavá auta. Jako vždy budu vděčný za každou příležitost.

Nakonec trocha snění. Stále upřímně doufám a přeji si, aby se letos konečně objevil dostupný dvousedadlový roadster s pohonem zadních kol, hmotností pod tunu a nějakým neslušně velkým osmiválcem pod kapotou (tři litry dobré, sedm lepších). Pokud to nevyjde, chtěl bych si aspoň konečně koupit levnou starou zadokolku. I když… tajně chovám jedno nepracovní motoristické přání, jehož splnění by mě pro letošek o zadokolku připravilo. Držte mi palce.