Lékaři ve službě a parkování

Média nedávno s citlivostí pro detail svou vlastní referovala o tom, že lékaři ve službě mají novou možnost využít svého „služebního“ průkazu a  fakticky si parkovat kdekoliv, přičemž k tomu ještě přidali to, že pravidla pro lékaře ve službě jsou bezdůvodně výrazně benevolentnější něž pro invalidní osoby.

Fakticky se jedná toliko o jedno ustanovení §67 zákona č. 361/2000 Sb., jmenovitě o odstavec 5 tohoto paragrafu, který stanoví:

„V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní službu podle odstavce 1, dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a  plynulost provozu na pozemních komunikacích.“Hned se samozřejmě vyrojily diskuse na téma, na které že všechny případy tato výjimka vlastně dopadá.

Jak patrno shora, tak na dva, a to na:
– zákaz stání obecně a
– zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“.

Tak za prvé, lékaři ve službě nemohou toto oprávnění užít tam, kde se bude jednat o zákaz zastavení.

Za druhé, toto oprávnění smějí oprávnění užít jen v případě, kdy je to naléhavě nutné, takže pokud se u vozidla zrovna bude vyskytovat jak řidič, tak policista nebo strážník, měl by řidič být schopen tuto naléhavost zargumentovat a případně i doložit, tzn. není problém pro strážníky a policisty to s ním sepsat jako podezření pro přestupek a pak ve správním řízení prověřovat důkazy o tom, jestli daný člověk je vůbec lékař a jestli v daném případě poskytoval návštěvní službu nějakému pacientovi nebo ne.Za třetí, diskuse se vedla i o tom, jaký má tato výjimka dopad na parkování v parkovacích zónách. Tady je úvodem asi nutné uvést, že parkovací zóny obecně nejsou pojaty jako klasická místa zákazu stání nebo zastavení, tedy jako místa, kde by stání bylo zakázáno, ale spíš jako místa určená pro parkování konkrétních osob (svého druhu vyhrazená parkoviště) nebo jako placená místa. Režim rezidenčních zón v tomto směru není úplně jednoznačný, nicméně spíš se přikláním k názoru, že tato výjimka parkování v parkovacích zónách nepostihuje, tj. na parkování v nich se tato výjimka patrně nevztahuje.

Přesnou informací, která média poskytla, bylo to, že na rozdíl od osoby tělesné postižené lékař ve službě nemusí prokazovat, že mu dané oprávnění bylo důvodně uděleno, nicméně i tak platí skutečnosti uvedené shora týkající se prokazování podmínek pro využití dané výjimky.

Osobně si myslím, že to velkým problémem nebude a že rozsah zneužívání tohoto institutu nebude nějak podstatný, takže se jedná jen o okrajovou záležitost.