Legendy minulosti: Volkswagen Scirocco

Současnému VW Scirocco předcházely dvě generace vyráběné v letech 1974 – 1982, respektive 1982 – 1992. A stejně jako celá řada dalších modelů Volkswagenu z té doby, dostalo Scirocco jméno po jednom ze známých větrů. Volkswagen odstartoval práce na sciroccu na začátku 70. let jako na nástupci po stárnoucím kupé Karmann Ghia, interní označení znělo Typ 53. Scirocco sdílelo platformu s první generací VW Golf a VW Jetta, ale prakticky vše bylo přepracováno směrem ke sportovnějšímu projevu a charakteru auta. Rovněž design karoserie navržené Giorgettem Giugiarem byl štíhlejší a sportovnější než u golfu a jetty.

Scirocco bylo do prodeje uvedeno půl roku před golfem, aby se na něm projevily případné dětské nemoci ještě dřív, než měla začít velkosériová produkce legendárního hatchbacku. Volkswagen model Scirocco osazoval řadovými čtyřválci s jedním vačkovým hřídelem a dvouventilovou technikou. Objemy pokrývaly rozmezí od 1,1 do 1,6 litru (výkony 50 až 110 koní) a jednotlivé motorizace byly kombinovány se čtyř- a pětistupňovými přímo řazenými převodovkami. V nabídce byl i automat, ale vzhledem k charakteru auta je verze se samočinnou převodovou skříní velice vzácná.Během výroby první generace VW Scirocco se na něm odehrálo pár drobných změn na karoserii a výbavách. Od srpna 1975 se v seznamu příplatkové výbavy objevila klimatizace a Volkswagen dokonce nabízel celý kit na dodatečnou montáž i pro majitele vozů vyrobených před tímto datem. V roce 1977 byl klasický systém stěračů s dvojicí ramínek nahrazen jedním centrálním stěračem, který v klidové poloze ležel na straně u spoujezdce. Další změny zahrnovaly například chromované prvky v náraznících, jiný tvar vnějších zpětných zrcátek atd.

U první generace VW Scirocco je možné objevit i několik speciálních edicí jako Sidewinder, Sidewinder II, Champagne Edition, Champagne Edition II a S. Champagne Edition byla k dostání pouze v bílé barvě karoserie s černými doplňky, provedení S v roce 1980 bylo vyráběno pouze ve třech barvách – Alpine White, Black a Mars Red. O rok později byly verze S lakovány zase pouze barvami Cosmos Silver Metallic, Cirrus Gray Metallic a Mars Red.Ke střídání stráží došlo v roce 1982, to Scirocco Mark I nahradilo Scirocco Mark II s výrazně přepracovanou karoserií. Interně bylo označováno jako Typ 53B a bylo rovněž postaveno na platformě A1. Jedním z hlavních poznávacích znaků druhé generace Scirocca bylo křídlo na třetích dveřích.

Při modernizaci v roce 1984 dostalo Scirocco dojezdové kolo místo plnohodnotné rezervy, čímž konstruktéři získali místo pro větší palivovou nádrž, která měla dvě palivová čerpadla. Vrátily se také dva stěrače na přední okno. Po celou dobu výroby druhé generace Scirocca byly v nabídce příplatkové výbavy i luxusní prvky typu kožené čalounění, elektricky ovládaná okna a vnější zpětná zrcátka nebo ručně ovládané střešní okno.Během let byl průběžně zvedán výkon a točivý moment používaných motorů. V letech 1982 a 1983 to bylo 74 koní a 120 N.m, tenhle motor je znám pod označením EN. Pro modelový rok 1984 šly parametry na 90 koní a 140 N.m, to byl motor s kódovým označením JH. V polovině roku 1986 byly uvedeny verze s šestnáctiventilovým motorem, které kromě nové pohonné jednotky měly i kompletní body kit včetně většího zadního křídla.

Pod kódovým označením PL se skrýval čtyřválec o výkonu 123 koní a s točivým momentem 160 N.m. Pouze pro evropské trhy pak byl určena vrcholná verze motoru o objemu 1,8 litru s označením KR a s výkonem 139 koní. Ta ovšem postrádala jakékoli zařízení na snižování emisí ve výfukových plynech, proto jej také VW neprodávalo v zámoří. Obě generace VW Scirocco byly vyráběny za podpory Volkswagenu u karosárny Karmann v Osnabrücku a vedle kupé vzniko i několik přestaveb na kabrio.

Petr Horák

Technické údaje: VW Scirocco GTI (1975)

Měření a technické údaje