Legendy minulosti: Jaguar E-Type
Legendu o tom, jak s předprodukčním Jaguarem E-Type inženýři Bob Berry a Norman Dewis uháněli na autosalon v Ženevě, aby stihli zdejší premiéru, už asi všichni znáte. Novinka od Jaguaru se na ženevském autosalonu představila v březnu 1961, takže už je to vlastně 52 let od doby, kdy tento automobil způsobil doslova senzaci.
Když přišel na svět, jeho aerodynamický tvar a pokročilá technika dovolily dosáhnout na maximální rychlost 240 km/h, což z něj učinilo nejrychlejší produkční auto ve Velké Británii a vážného konkurenta pro nejprestižnější vozy Ferrari a Aston Martin. Jenže Jaguar E-Type stál zhruba polovinu, ve své době jen ekvivalent dnešních asi 1 100 000 korun.
Zákazníci se tak mohli doslova utlouct, pořádníky byly dlouhé a každé vyrobené auto už mělo svého netrpělivého majitele. A nebyly to jen slavné celebrity, Jaguar E-Type si pořizovali i celkem obyčejní a trochu bohatí lidé. Byl to úspěch nejen po technické (E-Type měl také například kotoučové brzdy na všech kolech), ale hlavně i po obchodní stránce. Celkem bylo vyrobeno 72 515 aut.Jaguaru E-Type předcházely dva koncepty E1A a E2A. První koncept EA1 z roku 1957 byl experimentální auto, která mělo samonosnou karoserii, nezávislé zavěšení všech kol a pohon si vypůjčilo v modelu Jaguar XK150. Šlo o experimentální vůz, který nebyl prezentován a později byl rozebrán.
Druhý koncept E2A z roku 1960 byl postaven jako závodní auto a zúšastnilo se, z exeprimentálních důvodů, závodu 24 h v Le Mans. Ocelový rám nesl hliníkovou karoserii a třílitrový motor s mechanickým vstřikováním. Auto mělo být původně také rozebráno, ale putovalo do Spojených států, kde bylo v roce 2008 vydraženo za skoro pět milionů dolarů.
DOPORUČUJEME: Legendy minulosti – Jaguar XK140
První generace modelu E-Type, která šla nejprve na export do USA a teprve až v polovině roku do prodeje ve Velké Británii, dostala řadový šestiválec 3,8 l XK6 původem v modelu XK150, který vydržel ve výrobě od roku 1949 až do roku 1992, samozřejmě s několika úpravami. Tři karburátory dovolovaly z motoru dostat výkon až 268 koní, který putoval na zadní kola přes čtyřstupňovou převodovku bez synchronizace prvního stupně. V roce 1961 uměl první Jaguar E-Type stovku za zhruba 7,5 sekundy a uháněl až 240 km/h se spotřebou 13,3 litru na 100 km.
Koncem roku 1964 byl motor převrtán na 4,2 litru a i když nabízel stejný výkon, měl lepší průběh točivého momentu, který se podařilo zvýšit. Zlepšila se rovněž výbava, komfort a i když zůstaly dynamické parametry prakticky shodné, díky zlepšením, jako byla převodovka s plnou synchronizací (pro Američany přišel i třírychlostní automat) či právě pružnější motor, se auto řídilo lépe. Vedle kupé a roadsteru se v roce 1966 dostala do výroby i varianta kupé 2+2, která byla delší a těžší.Jaguar E-Type druhé generace byl uveden v roce 1969 a velmi silně ho poznamenaly změny předpisů ve Spojených státech, kam putovala velká část produkce. Automobilka se musela přizpůsobit, takže auto dostalo mohutnější nárazníky a světla přišla o elegantní překryt. I v interiéru se toho změnilo dost, zejména aby se držel krok s dobou, takže hliník ustoupil modernímu vinylového povrchu.
Americké emisní normy pak uškrtily i motor, který místo tří karburátorů dostal jen dva (i z důvodů snazší údržby) a jeho výkon klesl o asi 30 koní. Větší oblibě se teď těšil roadster, kterého se prodalo dvakrát více než modelů kupé. Ovšem celkem se druhé generace Jaguaru E-Type vyrobilo 18 800 kusů, o skoro 20 000 méně než první generace.
Čtěte také: Příběh úspěchu automobilky Jaguar (*1922)
Už v roce 1971 přišla další modernizovaná generace Jaguaru E-Type, která ale ukázala na omezené možnosti tohoto konceptu. Zkrátka, auto už bylo po deseti letech trochu zastaralé a nedokázalo držet krok s dobou a především s měnícími se požadavky zákazníků. Ti chtěli více výkonu, a tak byl šestiválec nahrazen novým dvanáctiválcem 5,3 litru, který pocházel z projektu pro speciál Le Mans, ale nenašel uplatnění, protože se změnila pravidla.
Třetí generace tak měla pouze dvanáctiválec, který se prodával jen jako roadster a kupé 2+2, oba modely měly prodloužený rozvor a jejich jízdní vlastnosti prý nebyly tak dobré jako u vozů první a druhé generace. Ačkoli měl dvanáctiválec výkon 300 koní, nebyl výrazně rychlejší než lehčí a obratnější model první generace. Zrychlení na 100 km/h pořád zabralo sedm sekund a maximální rychlost byla jen 240 km/h. Třetí generace také musela v Americe dostat ošklivé gumové nárazníky a blinkry do blatníků, evropský model byl o poznání elegantnější.Zákazníky si našlo něco přes 15 000 aut třetí generace. Po krátké odmlce ho pak v roce 1976 nahradilo kupé a roadster Jaguar XJS. I přes trochu zastaralou koncepci se ale Jaguar E-Type zapsal do historie a dodnes je považován za jedno z nejkrásnějších aut všech dob.
Jestli máte na původní E-Type zálusk, hodně záleží na tom, jaké auto hledáte. Úplně první vozy, které měly jinak řešené uchycení kapoty a tvarování podlahy jsou velmi vzácné, ale z uživatelského hlediska jsou lepší pozdější exempláře, ve kterých je více místa. První generace je považována za nejkrásnější a šestiválec 4,2 litru slibuje velmi solidní dynamiku a rozumné náklady. Motor jde servisovat celkem snadno, vyžaduje jen velmi citlivé zacházení, přeci jen je to už staré auto.
Bude vás zajímat: Chcete investovat? Víme, na jakém autě neproděláte
Nepojízdný vrak před renovací pořídíte zhruba za čtvrt milionu, ale pokud chcete auto, které je kompletní, originální a jde aspoň nastartovat, připravte si minimálně půl milionu. Hodně záleží na tom, kolik dílů v autě je originálních a jak moc bylo „zbastleno“, takže vybírejte pečlivě. Auta po aspoň částečné renovaci pak stojí minimálně milion, spíše milion a půl, když si na nich dal někdo záležet.
Rozhodně se ale jedná o investici do budoucna, protože Jaguar E-Type už na ceně ztrácet nebude. Jestli tedy nevíte, do čeho vrazit své úspory, tohle je náhodou skvělá šance, jak mít kus automobilové historie, která vás bude nejen bavit, ale ještě vám vydělá peníze.
