Le Mans ’66 není jenom film o souboji Ford vs. Ferrari. Odhaluje i zajímavý příběh pneumatik

Při vítězné jízdě Bruce McLarena a Chrise Amona nebyl Ford v závodě 24 hodin Le Mans v roce 1966 jedinou zúčastněnou americkou značkou. Jejich slavný černý GT40 Mark II totiž ujížděl na pneumatikách Goodyear – i když do závodu nastoupil na gumách velkého soupeře Goodyearu v tzv. válce pneumatik, společnosti Firestone.

„Vítězství McLarena a Amona dokonalo tah značky Goodyear na místa na stupních vítězů a stalo se naším druhým triumfem na Le Mans za sebou,“ vysvětluje Mike Rytokoski, viceprezident a ředitel marketingu společnosti Goodyear v Evropě. „V Goodyearu jsme stále velice hrdí na to, že jsme v této historické události motoristického sportu sehráli tak klíčovou roli. A jsme rádi, že můžeme tento odkaz uctít oznámením partnerství s filmem Le Mans ‘66.“

Hvězdami filmu Le Mans ’66 jsou držitelé Oscara Matt Damon a Christian Bale. Snímek přibližuje pozoruhodný pravdivý příběh vizionářského amerického konstruktéra vozidel Carrolla Shelbyho (Damon) a neohroženého britského řidiče Kena Milese (Bale), kteří se spolu vydali do boje proti fyzikálním zákonům i svým osobním problémům, aby pro Ford Motor Company stvořili revoluční závodní vůz a svrhli na 24 hodin Le Mans ve Francii v roce 1966 z trůnu do té doby bezkonkurenční závodní vozy Enza Ferrariho.

Závod 24 hodin Le Mans v roce 1966 začal za deštivého počasí a brzy se jasně ukázalo, že to svědčí spíše pneumatikám Goodyear než Firestone. Zatímco první dva zúčastněné vozy Shelbyho amerického závodního týmu – číslo jedna Kena Milese a Dennyho Hulmeho a číslo 3 Dana Gurneyho a Jerryho Granta – netrápily na pneumatikách Goodyear žádné problémy, z McLarenových pneumatik Firestone se začaly na dlouhé rovince Les Hunaudières při rychlosti přes 338 km/h odlamovat kousky běhounu.

Zdroj: Goodyear

Po dojezdu do depa, kde předal řízení Amonovi, proto McLaren vyhledal zástupce Firestonu a vyjednal s ním, aby mohl přejít na značku Goodyear. Když se pak závod druhého dne dojížděl, zbývající Fordy s číslem 2, 1 a 5 – posledním z nich byl vůz Holman & Moody Ronnieho Bucknuma a Dicka Hutchersona – se seřadily, aby dojely do cíle společně.

O vynuceném stejném vítězném čase obou Shelbyho vozů se dodnes vedou diskuse, záznamy však hovoří jasně o tom, že vítězství bylo nakonec přičteno McLarenovi a Amonovi, protože startovali ze vzdálenější pozice a museli tak za stejný čas ujet delší vzdálenost. Kdyby ovšem včas nepřešli na pneumatiky Goodyear, žádný spor by ani nemohl vzniknout.

V následujících letech Goodyear shromáždil celkem 14 vítězství ve 24 hodin Le Mans a stal se závodním velikánem s 368 vítězstvím ve Velké ceně Formule 1 – což je rekord, který se dosud nikomu nepodařilo překonat.