Land Rover 2012: zkouška ohněm ve skotském terénu
„Žádné brzdy, slibujete? Zařaďte jedničku a až odpočítám tři, dva, jedna, teď, sundáte obě nohy z pedálů a pustíte to dolů, jasné?“ Jasné. Kolega za volantem poslušně sundá nohu z brzdy a Land Rover Defender modelového roku 2012 se překlopí přes hranu srázu dolů, do černočerné bahnité tmy. Na rozdíl od svých luxusnějších příbuzných nemá Defender elektronický systém pro sjíždění svahů, ale – jak se v příkrém rozmáčeném sjezdu ukazuje – ani ho nepotřebuje. Redukovaný převod s uzávěrkou diferenciálu (řadí se ručně, pákou vpravo od velké řadičky) a nový vznětový motor 2,2 l s řídící jednotkou, která mu nedovolí zhasnout, nás pomalu dovedou až do říčního koryta. Ano, napsal jsem „do říčního koryta“. Dle pokynů instruktora s čelovkou na hlavě odbočujeme doprava a rychlostí asi tři kilometry v hodině šplháme přes balvany, větve a bláto, které tvoří dno potoka hluboko v lesích přiléhajících k hradu Floors Castle. To všechno v hluboké tmě, z níž v dálce na konci strašidelného tunelu, vyříznutého do neproniknutelné černi světelným kuželem našich světlometů, problikávají bludičky koncových svítilen předchozího auta (viz video). Vítejte na „tiskové konferenci“ automobilky Land Rover.
Land Rover Discovery 2012: bahenní koupel
Jaguar Land Rover neboli JLR, jak tady všichni říkají, pozval evropská média na jihovýchod Skotska, aby jim předvedl auta modelového roku 2012 – a tím jim připomněl, že vyrábí i jiné modely než Evoque, který dočasně vytlačil z televize, časopisů i webu zbytek modelové řady Land Rover. Ještě za světla jsme řídili vylepšený Land Rover Discovery 4 se šestiválcovým dieselem TDV6, který v silnější ze dvou nabízených variant nově vyvine 256 koní (dosud 245). Naftová Discovery dříve platila tak trochu za lenocha, ale na zablácených skotských silničkách s mnoha zatáčkami, nepřehlednými zídkami a četnými horizonty se jeví rychlá až dost. Kromě zvýšeného výkonu motoru za to může nová osmistupňová rychlostní skříň z dílen vyhlášené německé firmy ZF. Převodovka s kódovým označením 8HP70 je tak technicky vyspělá, že by se o ní dala napsat diplomová práce. Nám postačí vědět, že díky širokému rozsahu přemostění měniče nabízí zejména ve sportovním režimu pocit přímého záběru od motoru ke kolům a že při podřazování dokáže přeskočit až šest (!) rychlostních stupňů. V Discovery řadí tak jemně a hladce, že o ní prakticky nevíte, a vysoký počet rychlostních stupňů umožňuje šestiválci optimálně využít všech předností své unikátní přeplňovací soustavy. Na rozdíl od většiny dvojitě přeplňovaných motorů, v nichž menší primární turbodmychadlo zlepšuje odezvu za cenu vyšších čerpacích ztrát, používá jednotka Land Roveru primárně to větší ze svých dvou dmychadel. Při jízdě konstantní rychlostí nebo mírné akceleraci jsou sběrná potrubí obou řad válců propojena vyrovnávací trubkou, zatímco sekundární (pomocné, chcete-li) turbo zůstává odděleno od výfukových plynů i sacího traktu elektronicky ovládanými ventily. Když ale sešlápnete plyn naplno, pracují obě dmychadla paralelně. Už 500 milisekund od volnoběhu dávají motoru sílu 500 Nm neboli 83 procent maxima 600 Nm, kterého jednotka dosahuje až v relativně vysokých 2000 ot./min. Jak je dnes obvyklé, větší turbodmychadlo má proměnnou geometrii a vysokotlaké piezoelektrické vstřikovače, které rozprašují naftu do válců pod tlakem 2000 barů. To všechno platilo už od modelového roku 2010, kdy Jaguar Land Rover uvedl svůj třílitrový diesel v několika modelech, ale nová osmistupňová převodovka teď pomohla srazit emise CO2 z 244 na 230 g/km. Pro vás to bude v praxi znamenat nižší spotřebu zejména v dálničních rychlostech.
Uvnitř na sebe zdokonalený hnací řetězec upozorňuje otočným voličem převodovky, jak ho znáte z jaguarů, ale i bez něj byste si patrně všimli neobyčejné pružnosti a plynulých reakcí na změnu zatížení.
Další vylepšení Discovery pro modelový rok 2012 spočívají v drobnostech, jako je podpora Bluetooth a USB už u základních audio systémů. I díky tomu zůstává Discovery vpravdě jedinečným rodinným autem. Pohodlně odveze sedm lidí a její pneumatický podvozek nabízí na poměry SUV skutečně senzační komfort odpružení, který ovšem nejde na úkor ovladatelnosti nebo jistoty řidiče na náročných silnicích. A co teprve mimo ně! Itinerář trasy nás zavedl mimo jiné na starou cestu, která už za římských dob spojovala Anglii se Skotskem. Dnes má podobu bahnitých kolejí mezi pastvinami, přerušovaných v pravidelných intervalech charakteristickými dřevěnými brankami, na kterých někdy visí zdvořilá prosba o opětovné zavření po průjezdu. Na rozdíl od velké části Evropy je totiž v Británii „green-laning“ neboli jízda po zvykových, nezpevněných cestách stále legální. Pohupovat se v komfortním sedadle v rytmu nerovností, poslouchat hudbu ze svého iPhonu na palubní aparatuře Harman Kardon a pozorovat na informačním displeji, jak superinteligentní elektronika systému Terrain Response automaticky reguluje uzavření středního a zadního diferenciálu i rozpojitelné stabilizátory, je zážitek. Máme zařazený redukovaný převod, s jehož aktivací zároveň dojde ke zvýšení světlosti, a Terrain Response je nastavený na režim „Mud and Ruts“. V češtině to znamená bláto a vyjeté koleje a velmi trefně to vystihuje, co vidíme z okna. Ale upřímně řečeno, dramaticky to vypadá spíš zvenku. Auto před námi si za mohutného kymácení pomalu razí cestu slizkým, hlubokým blátem, ve kterém sedí až po břicho. Na palubě se ale žádné zvláštní drama nekoná. Jen terénní zelenáč mého ražení musí mít na paměti, že nemá smysl s volantem zápasit – lepší je nechat přední kola, aby si našla cestu hlubokými kolejemi sama.
Fotogalerie: Land Rover Discovery 2012 (52 fotografií)Land Rover Defender 2012: Noční směna
I v modelovém roce 2012 je Land Rover Discovery tím autem, které bezprecedentním způsobem spojuje rodinné kvality a průchodnost terénem. Pokud ale řešíte spíš ten terén než rodinu, určitě vám není potřeba představovat Defender. Typ modelového roku 2012, se kterým jste nás prve zastihli v potoce, dostal kvůli emisní normě Euro V místo dosavadní „dvačtyřky“ nový diesel 2,2 l. Výrobce zdůrazňuje, že i s menším motorem má Defender 2012 stejný výkon (122 koní), točivý moment (360 Nm) i zrychlení z nuly na 96 km/h (14,7 s) jako dřív, přičemž nejvyšší rychlost vzrostla ze 132 na dech beroucích 145 km/h. Díky filtru pevných částic plní Euro V a lepší akustická izolace motorového prostoru (který mimochodem bylo nutné kvůli zástavbě nové jednotky dost přeskládat) poněkud snížila hlučnost v kabině. I tak ale Defender zůstává důsledně užitkovým pracovním prostředkem, což je dobře. V osobním autě byste asi nechtěli brodit blátivou jámu tak hlubokou, že vám přitom doslova nateče do bod a chvílemi, když světlomety zmizí pod rázovou vlnou bahnité vody, se na sekundu nebo dvě propadnete do naprosté tmy. V lese. V noci. S blátem v botách. Ještěže nová řídící jednotka má systém regulace brzdného momentu motoru, který v nervově náročných situacích nedovolí motoru zhasnout a vlastně tak funguje jako tempomat pro jízdu na volnoběh.
Zlatým hřebem večera je ovšem výjezd, ve kterém si s volnoběhem rozhodně nevystačíme. „Rozjeďte se na dvojku,“ křičí do okénka instruktor, „a tam, jak stojí kolega,“ mávne rukou k čelovce, která září jako světluška nad změtí hlubokých bahnitých kolejí, stáčejících se kamsi doprava, „tomu naložíte. Plnej. A neuberete. Ať se děje co se děje, neuberete. Jsme domluvení?“ No, když jinak nedáte… Zařídím se dle instrukcí a dávám plný plyn v místě, které se ukazuje být úpatím velmi příkrého stoupání, zpestřeného jak jinak než hlubokým bahnem. Auto mocně vibruje, hází sebou v kolejích ze strany na stranu, skáče po nerovnostech nahoru a dolů, občas se téměř zastaví, když pneumatiky marně hledají pevnou půdu pod dezénem. Na okna s plesknutím dopadají dávky mokrého bahna, rozstřikovaného protáčejícími se pneumatikami. „Neubírej!“ Povzbuzuje kolega ze sedadla spolujezdce. Taky že ne. O několik dlouhých sekund řevu, otřesů a stříkajícího bláta později se ocitáme na louce a oba se spontánně začneme nahlas smát. Za zabláceným bočním oknem prosvítá čelovka dalšího instruktora. „Víte, že jste dali celý ten výjezd s koly natočenými doprava?“, ptá se. No, samozřejmě nevíme. Očividně jsem ztratil přehled o úhlu předních kol už dole v zatáčce, v zápalu boje s kolejemi. Už víte, k čemu je třeba v Range Roveru displej zobrazující aktuální natočení předních kol? V bahnitých kolejích se člověk s volantem „ztratí“, ani neví jak.
Fotogalerie: Land Rover Defender 2012 (69 fotografií)Range Rover 2012: Rafting proti proudu
„Opravdový“ Range Rover i menší Range Rover Sport (který, jak víte, stojí na technice Discovery) prodělaly jen drobnou modelovou péči, spočívající zejména ve stylingových detailech: černý lem masky chladiče, nová dvacetipalcová kola z lehkých slitin, dekorační mřížky za předními blatníky a kliky dveří v barvě karoserie… Proč taky měnit něco víc na autě, které jsme tady na autowebu nejednou označili za nejlepší na světě? Pro nejzámožnější klientelu je první volbou kompresorem přeplňovaný vidlicový osmiválec 5,0 l o výkonu 510 koní, ale pro nás, majitele přízemnějšího duševního i materiálního horizontu, je ideální naftový osmiválec TDV8 4,4 l – už proto, že má točivý moment 700 Nm a spolupracuje s osmistupňovou převodovkou ZF, kterou jsme tak opěvovali v souvislosti s Discovery. Cestovní přednosti Range Roveru, mezi nimi komfort vzduchového odpružení, ticho navzdory aerodynamicky komplikované siluetě a zejména nevídaně uklidňující zážitek z jízdy, známe už natolik dobře, že se jeví být téměř samozřejmé. Co je samozřejmé už méně, je jistota, s jakou se obrovité SUV nechá vést po úzkých silničkách napříč rozlehlými vřesovišti, jejichž imponující osamělost připomíná Norsko nebo vysoko položené oblasti francouzských Alp. Žádní lidé, většinou ani žádné stromy. Jen ovce, bažanti, nekonečné rudohnědé koberce vřesu nebo kapradí a velkolepé přírodní scenérie, zatažené hutnou oponou černošedých mraků – na pozadí této ponuré nádhery vyniká hřejivý luxus Range Roveru ještě víc než v důvěrně známém prostředí. Když po kluzké hliněné cestě, dlouhé několik mil, dorazíte k opuštěné kamenné usedlosti, cítíte se jako nějaký objevitel na konci světa.
Dostat se na konec světa samozřejmě nebylo jen tak. Určitě sem vede i lehčí cesta, ale organizační tým ze „zážitkové“ divize Land Rover Experience jakoby nám chtěl připomenout, že pod tou hliníkovou konstrukcí, honosně dekorovanou kabinou a sofistikovanou, elektronicky řízenou technikou se pořád skrývá původní duch Land Roveru. I tady stačí namačkat na středové konzole správnou kombinaci tlačítek a Range Rover, třebaže nemá uzávěrku zadního diferenciálu, bez námahy zdolá lesní újezdy, extrémně prudký sjezd s totálně kluzkým povrchem i regulérní horskou bystřinu – podélně, nikoliv napříč! Ano, i s tímhle luxusním autem za tři miliony jsme vjeli do řeky a rychlostí chůze jeli přes kameny, větve a vodu, jako to dřív dělali třeba Indiáni, když chtěli setřást pronásledovatele. A Range Rover neměl problém. Paradoxně nejtěžší překážkou – a připomínkou toho, jak umí být terén záludný – se ukázalo být na pohled zcela nevinné pole, ovšem rozmáčené tak, že lidé z doprovodného týmu se do něj bořili až téměř po lemy svých vysokých holínek. Návod: rozjet se na vzdálenost několika metrů proti úzké brance v kamenné zídce (což je s autem tancujícím v hlubokých kolejích nervy drásající zážitek), ještě mezi sloupky zatlačit plyn do nejdál do koberce a hledat očima nikoliv zdánlivě pevnou zelenou plochu, ale koleje vedoucí až na horizont. Ty totiž ukazují, že tudy už někdo úspěšně projel. Dali jsme to všichni, ale někteří až na třetí nebo čtvrtý pokus…
Fotogalerie: Range Rover 2012 (29 fotografií)
Fotogalerie: Range Rover Sport 2012 (50 fotografií)Země krále Miroslava
Ačkoliv jsme je dosud nevyhledával, v minulosti jsem se zúčastnil několika prezentací terénních nebo „takyterénních“ aut. Jejich off-road schopnosti jsou zpravidla předváděny v ohraničených areálech na k tomu účelu vybudovaných, nebo alespoň strojně upravených trasách. Pěkné, ale vždycky tomu chyběla autenticita. Tentokrát to bylo něco docela jiného. Uprostřed skotské přírody si uvědomíte, že právě k objíždění rozlehlých panství začali kdysi britští majitelé (či správci) pozemků používat původní Land Rover a později i luxusnější Range Rover, aby tak dali vzniknout půvabnému, nicméně v současné době velmi ohroženému hobby. Díky právu používat „green lanes“ neboli zvykové cesty v přírodě dnes nemusíte být lord, abyste mohli se svým terénním autem na výlet do odlehlé přírody – pokud žijete v Británii. A to ještě jen dočasně. Zelená lobby se i v ostrovní zemi snaží o totéž, co už dokázala v Německu, Pyrenejích, mnoha alpských regionech Francie či Itálie a oklikou také v Česku, kde sice polní i některé lesní cesty využívat ze zákona lze, ale v praxi je každý druhý kopec nějakým druhem chráněného území a o zbytek se postará veřejné mínění, reprezentované obecními vztyčovači zákazů vjezdu, nadšenými domácími výrobci všelijakých nástrah na ničení pneumatik a samozvanými strážci pořádku v mysliveckých uniformách.
Tip: Diskutujte o problému jezdění mimo zpevněné cesty na nově spuštěném fóru autowebu!
Přitom je to spíš otázka veřejného povědomí o tom, co je „správné“, než odborný problém ochrany krajiny. Stejně jako Land Rover dokázal, že i v modelovém roce 2012 si jeho produkty hravě poradí s britskou přírodou, ukazuje tamní tradice „green-laningu“ už celá desetiletí, že příroda si zas hravě poradí s občasným průjezdem několika terénních vozidel, natož po dlouho existujících cestách. A to je dobře. Protože jakkoliv je Range Rover úžasný i cestou z kanceláře do nákupního centra, toulat se velkolepou skotskou krajinou za jeho volantem byla jedna z nejlepších věcí, které jsem kdy v autě zažil.
Jirka Červenka
