Lamborghini Gallardo LP 560-4: Jak se půjčuje supersport?

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 9

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 9.6

​RADOSTI
Charakterní pohonné ústrojí; mechanický projev; přátelská ovladatelnost; přijatelná kultivovanost

STAROSTI
Vážně musíme nějaké hledat?

Otevírá se přede mnou rovinka, a tak mačkám tlačítko Corsa. Chvíli čekám… A když dodávka PPL uhne konečně vpravo, zatlačím na trojku pedál plynu do podlahy. Motor okamžitě zareaguje, uslyším zaječení a sotva se naděju, je potřeba zatáhnout za pravé karbonové pádlo pod volantem. „PRÁÁÁÁÁÁSK!“, ozve se příšerná rána a mě někdo přetáhne baseballovou pálkou přes záda. Ještě jsem ani nepopadl dech a zase ta rána! A pak ještě jednou.

Moje záda dostala pořádnou nakládačku, ušní bubínky si prošly infernem a to vše jen během několika málo sekund, kdy se dvouciferné hodnoty na tachometru změnily v trojciferné začínající dvojkou a které jsou už pro většinu německých sedanů striktně se držících nepsané dohody zapovězené. Tohle desetiválcové Lamborghini totiž na nějaké úmluvy o omezování kašle a kdybych měl možnost, vůbec by mu nečinilo problém indikovat slibovanou rychlost 325 km/h.

Jenže kde se vlastně s takovýmle autem můžete u nás pořádně projet? Když dovolíte, dneska bych to otočil a začal odzadu, tedy verdiktem, protože nikoho asi nepřekvapí, že desetiválcové Lamborghini Gallardo LP560-4 je prostě fantastické auto, které se musí zažít. Stačí jednou za život.V supersportech tohoto ražení není problém ani tak v jejich použitelnosti, jako spíše využitelnosti. Chápu, že jako majitel auta za šest sedm milionů nemáte problém jezdit pravidelně na okruh nebo si pronajmout kus nějakého letiště, kde prostě můžete zjistit, co se nachází za hranicí 300 km/h. Ale lze takhle jezdit na veřejné silnici? Odpusťte mi tento přečin proti dobrým mravům, ale prostě jsem si to musel „dát“. Nejsem majitel auta za šest sedm milionů, takže když byla příležitost, prostě nešlo odolat.

Z těchto výfuků uslyšíte jen velmi lahodné (a také velmi hlasité) tóny.

Ostatně, odolávat pokušení za volantem supersportu s výkonem 560 koní a hmotností Fabie RS, jde velmi těžko, přesto se aspoň v obci snažím neupozorňovat na sebe a nevrhat na skutečné majitele těchto aut špatné světlo. Takže se snažím jet v rámci předpisů, pouštím chodce a netůruji motor. Jenže Lamborghini na sebe stejně upozorňuje samo, při každém přeřazení vyštěkne do výfuku a motor, ač v základním a automatickém režimu, stejně hlučí docela dost na to, aby se za ním každý otočil. A tím myslím opravdu každý – od školáků přes maminky s kočárkem po důchodce.

Nejsem zrovna ten typ člověka, který by stál o takovou pozornost. Ale někomu to možná může vyhovovat, takže se nedivme, že se skutečně ozývají hlasy, které by klidně braly v Lamborghini diesel a podobná zvěrstva. Pózovat se dá se vším, třeba s elektromobilem nebo tříválcem, hlavně když je to placaté, žluté a má to dveře otevírané nahoru (u Gallarda se otevírají „normálně“ do strany)…

V Gallardu se pozornosti okolí neubráníte, tohle není auto pro introverty.

Tohle auto má ale samozřejmě i jiné přednosti než jen výrazný design a vlastně se všechno točí především kolem motoru. Desetiválec o objemu 5,2 litru spoléhá na staromilské atmosférické sání a jeho mechanicky syrový projev si prostě nejde nezamilovat. Ačkoli i v tomto autě najdete různá tlačítka pro nastavení odezvy pohonné jednotky, pořád to všechno působí tak nějak normálně a jednoduše než některá modernější auta.Když si vzpomenu třeba na Porsche 911 Carrera S, tam bylo tolik tlačítek s nápisy Sport, že už jsem ani nevěděl, co mám vlastně zapnuté. Tady je jen jedno, které přiostří reakci motoru na plyn, trochu otevře výfuk a zrychlí řazení. Pořád ale nechá zapnuté pomocné záležitosti ve formě ESP. Další možností je režim Corsa, který prakticky všechno vypne a z auta udělá bestii. Řazení je ještě rychlejší, motor ještě naléhavější, ale hranice, kam až můžete zajít, je najednou docela blízko.

Režim Corsa jsem si zkusil jen chvíli, kterou už jsem popsal na začátku, a věřte mi, že v režimu Sport si auto také užijete a na silnici je to rozhodně rozumnější nastavení. Řešit situaci, kdy se zadní kola 295/30 R19 utrhnou, bych v půjčeném autě za několik milionů vážně nechtěl. Tak velkým nářadím mě příroda skutečně nevybavila.

V ojetém bavoráku si to občas zkusíte s vědomím, že maximálně to odnese ráfek nebo nárazník. Ale u Lamborghini si musíte být naprosto jistí, že to dáte. A i přes všechny ty kurzy sportovní jízdy a driftování v Alpách se pořád necítím na to poslat na okresce ve velké rychlosti bokem auto s desetiválcem uprostřed a výkonem 560 koní.

Desetiválec 5,2 litru má pocitově nekonečnou zásobu výkonu. A zní božsky.

I přes nespornou divokost celého auta se s ním ale jezdí docela příjemně. Podvozek je samozřejmě velmi tuhý, ale cítíte z něj, že pracuje a pohlcuje nerovnosti. Je nastavený velmi dobře, nedosedá na své dorazy a neustále se snaží kopírovat profil silnice. Na kvalitním asfaltu se auto chová mnohem jistěji, ale i na průměrně české okresce v něj brzy získáte důvěru a zažijete si jeho trochu netradiční rozměry.

Robotizovanou převodovku už mám dávno v manuálním režimu, protože tak mám lepší kontrolu nad dodávkou výkonu v režimu Sport, ve kterém motor zní prostě božsky a při každém podřazení vyprskne do přesného, i když trochu teatrálního meziplynu. Je to zábava a klidně bych mohl celý den dělat to, že se rozjedu na 200 km/h, zařadím všechny rychlosti a pak budu jen zpomalovat a podřazovat zase dolů na dvojku. Tohle by mi ke štěstí stačilo, když k tomu mám takovou zvukovou kulisu.Supersport ale není jen o akceleraci v přímce, i když tak si auto také báječně užijete. Tyhle vozy musí fungovat i v zatáčkách a Gallardo nijak nekazí čest svému původu. Široké pneumatiky dovolují skoro až neskutečné rychlosti průjezdu zatáčkou na suchu a trakce na výjezdu z  vraceček je ohromná. Na dvojku je cítit, že by se zadní kola dala přemluvit k driftu, ale stačí trochu narovnat volant a auto letí k další zatáčce jako smečka hladových psů za buřtem. Nenechte se také zmást přítomností pohonu všech kol – Gallardo se chová jako pravověrná zadokolka a na suché silnici prakticky ani není šance poznat, jestli se vůbec nějaké síla z motoru přenáší i dopředu.

Trvalo mi dlouho, než jsem si zvykl na karbon-keramické brzdy. V běžném provozu nemají tu jemnost na začátku, takže fungují spíše principem ANO/NE, ale při ostřejší jízdě začínají dávat smysl. Odolávají mnohem lépe vadnutí a pokaždé se na ně můžete spolehnout, i třeba po desátém velmi ostrém zpomalení. Pedál je těžký a tvrdý, ale zvyknete si a je to jedna z věcí, která si vyžádá respekt. Chcete brzdit? Tak na to pořádně šlápněte.

Vliv Audi je na kvalitě interiéru znát, ale najdete už pár starých neergonomických detailů.

Trochu mě zklamalo řízení, které není v normálních legálních rychlostech tolik komunikativní a nevzbuzuje pocit úplné interakce s vozem. Třeba Mazda MX-5 je i v nízkých rychlostech upovídaná, ale aby Lamborghini Gallardo začínalo promlouvat k vašim dlaním a konečcím prstů, musíte jet hodně rychle. Je potřeba přiblížit pneumatiky jejich limitům a to je prostě věc, kterou nelze zkoušet všude a každý den. Na okruhu by určitě situace byla jiná, ale na veřejné silnici není Gallardo tak sdílné jako některé mnohem levnější (a pomalejší) vozy.Je to trochu škoda, že je potřeba jet skutečně rychle na to, aby auto začala fungovat na sto procent, ale také to trochu svědčí o tom, že Lamborghini svá auta staví na vysoké rychlosti celá a nedělá jen to, že by do polovičatého šasi vrazilo ten největší a nejsilnější motor, který umí udělat. Abych vám mohl tedy povědět, jak se Lambo chová na limitu, bude mi ho muset někdo půjčit na okruhu, nebo si ho budu muset koupit.

Na to bych potřeboval ale minimálně čtyři a půl milionu korun. I když, možností je i jiná varianta – auto si prostě půjčit u Dream Cars. Víkendové radovánky tak mohou stát 69 900 korun (bez daně), ale pokud chcete jen přičuchnout, může to být i levnější. Na hodinu můžete mít Gallardo za 8900 korun nebo na 12 hodin a 150 km za 17 900 korun.

Ono se to může zdát jako velká suma, ale třeba společnost Dream-Cars, jejíchž služeb jsme za tímto účelem využili, nabízí plný servis a vy vlastně jen přijdete a jedete. Auta jsou pojištěná a nestaráte se o věci, které musí majitel podobného vozu řešit – extrémně drahý servis, náhradní díly a pokles hodnoty nového vozu. To si musíte rozmyslet sami, jestli vám to za to stojí, ale pokud chcete Lamborghini aspoň jednou za život zažít, podle mě je to docela fér nabídka. A to neříkám proto, že mi u Dream-Cars auto půjčili, ale proto, že vím z vlastní zkušenosti, kolik provoz sportovního auta stojí.

Verdikt
Lamborghini Gallardo je jednoduše fantastické auto, které ještě nepůsobí podivně přetechnizovaně a uměle jako některé moderní vozy podobného ražení. Je sice velmi těžké najít místo, kde si tohle auto můžete vychutnat, ale pokud jde aspoň o malou chvíli za jeho volantem, bude se jednat o nezapomenutelný řidičský žážitek. A je celkem jedno, jestli tohle auto musíte vrátit, nebo si ho koupíte a bude vaše – napořád.

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Dream-Cars.

PS: Nebojte, bude i video!

Měření a technické údaje