Kultovní DeLorean dědečka Anny Polívkové k vidění v Čechách

Muzeum veteránů otevřeli v Nové Bystřici v červnu 2015. Bývalou textilku zachránilo město společně se sběratelem veteránů Pavlem Janoušem. Ten napsal SMS starostovi, že má velikou sbírku historických aut, ale nemá je kde vystavovat. Město zas mělo nepotřebnou textilku a místnímu stavebnímu učilišti chyběla budova pro praxi.

Tak se to všechno propojilo, učni zrekonstruovali textilku, město na to přispělo a Pavel Janouš tu pak vystavil své veterány. Mezi nimi i DeLorean.

DELOREAN – SYMBOL KULTU

Auto proslavila kultovní sci-fi trilogie Návrat do budoucnosti s Michaelem J. Foxem a Christopherem Lloydem v hlavních rolích (1985–1990). Vůz zde byl doplněn o tzv. proudový kapacitátor, který mu umožňoval létat a dokonce i cestovat v čase.

Autory filmového příběhu jsou Steven Spielberg a Robert Zemeckis, který celou sérii režíroval. Dnes už legendární film zpopularizoval vědecké termíny, jako je například časový paradox, a vysvětlil základní problémy s cestováním v čase veřejnosti.

PROSTĚ JEN DELOREAN

DeLorean DMC-12 SCHUH vyráběla severoirská společnost DeLorean Motor Company mezi lety 1981 a 1983. Autu se říká prostě jen DeLorean, protože jiný typ továrna nevyráběla, takže není s čím si ho zaměnit. Vyráběl se jen 3 roky, pak společnost zbankrotovala.

Celkem jich z výrobní linky sjelo 8 583. Na začátku tohoto století jich jezdilo v provozu stále ještě asi 6 000. Od roku 2008 je znovu začali vyrábět v Texasu, asi 20 kousků ročně, z 80 % jsou ze starých dílů, z 20 % z nových. Nový elektrický model se silnějším motorem (215 kW) měl být k dispozici od roku 2013 v přepočtu za zhruba 2 000 000 korun.

Vzhled DeLoreanu má na svědomí zkušený průmyslový designér Giorgetto Giugiaro, zakladatel firmy Ital Design. Na silnicích jsme v minulosti mohli potkávat mnoho aut, kterým vtiskl tvář, například původní Lotus Esprit, Volkswagen Scirocco, BMW M1 a řadu modelů pro Maserati a Fiat.

DELOREAN JAKO SPLÁTKA DLUHU

Tento DeLorean je jednou z největších senzací muzea. Jedná se o jednu ze dvou vyrobených turbo verzí s tím, že druhý exemplář již prokazatelně neexistuje.

Do roku 1987 byl v majetku společnosti DeLorean. Po roce 1987 získal vozidlo jako umoření části pohledávky jeden z investorů společnosti Jaroslav Juhan. To je původem Čech, manžel herečky Jiřiny Steimarové, tchán Bolka Polívky a dědeček herečky Anny Polívkové.

Jak se ale dědeček Anny Polívkové dostal ke kultovnímu autu? V roce 1951 emigroval z Československa do Guatemaly, kde se později stal nejen nejvýznamnějším prodejcem vozů Porsche, ale i známým automobilovým závodníkem. V padesátých letech žil v Paříži, pak v Ženevě až do své smrti v 91 letech.

Byl také investor a spolutvůrce značky DeLorean a právě tato spolupráce mu nakonec přinesla místo dlužných peněz kultovní vozidlo. Nechal ho letecky přepravit do Ženevy, kde bylo auto v letech 1987–2004 součástí expozice tamního technického muzea. Po jeho smrti dostal auto kamarád a přes něj se dostalo až do Nové Bystřice. Tento DeLorean toho rozhodně víc uletěl letadlem, než ujel po vlastních kolech, má najeto jen 2 450 km. No a létal i bez proudového kapacitátoru.

60 amerických veteránů na jednom místě

Není to přesně auto z filmu, ale je to stejný model a takových moc na našem kontinentu nenajdete. DeLorean je nejmladší vystavený kousek v celém muzeu, ale patří k nejobletovanějším. Společně s ním je v Muzeu veteránů asi 60 historických aut (třeba značky Ford, Cadillac, Buick, Studebaker, Chevrolet, Dodge), jde o největší muzeum amerických veteránů u nás.

Mají tu také Fantomasův Citroën, Mini Mr. Beana či auto, kterým prokazatelně jezdili Laurel a Hardy na obědy i natáčení svých slavných filmů. Janouš ho sehnal z depozitu společnosti Warner Bros v Kalifornii a nejlepší prý na něm je, že je zatím v původním stavu. Nejstarší v muzeu je FORD T z roku 1912. Ten Janouš objevil v Connecticutu za stodolou, používal se k orbě, původně byl upraven pro závody do vrchu.

NECHODÍ SE PO ČERVENÉM KOBERCI, ALE PO ASFALTU

Všechny vystavené vozy doprovází jejich příběh – kdo byl jejich prvním majitelem, jak a kde a za jakých okolností je Janouš objevil. Expozice návštěvníkům přibližuje 100 let vývoje automobilismu. Nechodí se po červeném koberci, ale po asfaltu. Jeden sál je jako ulice Manhattanu, další jako výrobní linka v továrně na auta, k tomu hraje příslušná hudba nebo zvuky továrny.

Mají tu kino, kde se promítají filmy s těmito veterány v hlavní roli. Je tu kavárna ve stylu amerických motorestů, u ní prostorný dětský koutek. Na své si přijdou všichni, chlapi, jejich manželky i děti. I toaleta je ryze automobilová – místo umyvadla je pneumatika a voda teče z hadice od motoru.