Křižovatky, jejich definice a vliv na pravidla silničního provozu

Velké množství dotazů souvisí také s otázkou definice křižovatky, a to zejména ve vztahu k vlivu na platnost dopravních značek, které jsou standardně křižovatkou rušeny. Dnešní článek proto bude podrobnějším pohledem na definici křižovatky a na s touto definicí související aspekty.

Křižovatka je v zákoně č. 361/2000 Sb. definovaná jako místo, kde:

„…se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.“

Z této definice je zřejmé, že se vždy musí jednat o dvě pozemní komunikace. To přináší hned první definiční problém, protože z této definice to vypadá, že pokud se protíná pozemní komunikace s vyústěním „cesty“ z místa ležícího mimo pozemní komunikaci (jakkoli definice tohoto místa nikde určena není, nicméně z hlediska historického výkladu je takovým místem např. čerpací stanice, parkoviště apod.), tak se o křižovatku nejedná. Ještě větší nepořádek v tom pak dělá ust. vyhl. č. 30/2001 Sb., které např. stanoví, že:

„Platnost dopravní značky č. IP 11a „Parkoviště“ až č. IP 13c „Parkoviště s parkovacím automatem“ přerušuje vjezd na místa ležící mimo pozemní komunikace nebo výjezd z nich.“

Čtěte také: V Česku legální, v zahraničí ne. Za jaké přestupky v cizině může přijít nečekaná pokuta?

Jestliže je totiž parkoviště místem ležícím mimo pozemní komunikace, pak se výše uvedené ustanovení jeví jako naprosto nesystematické a zavádějící.

Ale zpět k definici. Jestliže je křižovatka místem, kde se protínají nebo stýkají dvě pozemní komunikace, máme za to, že je nutno z definice křižovatky vypustit všechna křížení spoje s místy ležícími mimo pozemní komunikaci. U té benzínky to tak nepřekvapí, ale např. „křižovatky“ s parkovišti již mohou dělat problémy. Nicméně dle definice taková „křižovatka“ není křižovatkou ve smyslu zákona.

Z definice dále plyne, že křižovatkou nad rámec výše uvedeného není:

• místo, kde vyúsťuje polní nebo lesní cesta na pozemní komunikaci jinou než účelovou a
• místo, kde vyúsťuje účelová komunikace na jinou komunikaci, tj. alespoň na místní komunikaci.

Z této definice a hlavně její systematiky se nicméně jaksi jeví, že by křižovatkou nebylo křížení dvou účelových komunikací a že za křižovatku se tak posuzuje až křížení nejméně místních komunikací.

To ale v praxi může znamenat řadu problémů, a to nejen v tomto případě, ale i v případě, kdy účelová komunikace vyúsťuje na místní komunikaci (což taky není křižovatka podle zákona). Pokud totiž křížení místní a účelové komunikace není křižovatkou, neruší např. značky.

Z toho mohou plynout poněkud absurdní závěry, kdy řidič vyjíždějící na místní komunikaci z účelové komunikace, neví nic o značkách (křížením těchto silnic nezrušených), nicméně stejně pro něho neplatí, protože se o nich nemohl dozvědět. To mu na druhé straně dává argumenty, protože může tvrdit, že vyjel právě z oné účelové komunikace a značky neviděl a platit pro něho nemohly.

Tato skutečnost má také zásadní vliv na dávání přednosti v jízdě. Dle ust. §23 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích totiž platí, že:

„Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.“ Jak má ale řidič vědět, jestli komunikace, po které jede, je účelovou komunikací, nebo místní?

Jak je z definice křižovatky patrné, není tato definice ani promyšlená a ani provázaná s ostatními ustanoveními zákona o provozu na pozemních komunikacích a ani s prováděcí vyhláškou 30/2001 Sb. a při interpretaci vytváří řadu komplikací.

Závěrem se podíváme na to, zda je dálniční nájezd křižovatkou, nebo ne. Vzhledem k tomu, že dle definice se jedná o místo, kde se pozemní komunikace spojují a vzhledem k tomu, že nájezd je právě částí té druhé komunikace, pomocí které je tato komunikace k dálnici napojena, lze se přiklonit k závěru, že dálniční nájezd je křižovatkou ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.