Z vlastnictví hravého japonského roadsteru v britském stylu se těším jenom chvíli, přesto (a nebo právě proto) mě už pěkně svrbí prsty. Prostě se nemůžu dočkat prvních slunečních paprsků a trochu vlažného počasí. Ne že bych se zdráhal vytáhnout Miatu i v zimě.
Právě naopak, existuje jenom méně větších slastí než klouzání se na čertvě křupavém sněhu s otevřeným nebem nad hlavou. Mohl bych to dělat celé hodiny. Jenže auto nemám zrovna připravené do nehostinného zimního prostředí - od zimních pneumatik přes impregnaci střechy až po ošetření podlahy.
Takže jsem v sobotu s radostí uvítal první falešný náznak konce zimy a vyrazil na projížďku. Samozřejmě se staženou střechou. Lidé sice trochu nechápali a místy si ťukali na čelo, co je to za magora, který se v sedmi stupních snaží chytit zápal plic, ale hlavní bylo, že jsem nejen pobavil sebe, ale rozdal i několik úsměvů.
Už je zase hnusně, bohužel. Takže všichni povinně nechte svoje Priusy doma a nastartujte osmiválce. Je potřeba trochu zase zapracovat na globálním oteplování.
