Jeep Wrangler Unlimited 2.8 CRD DPF

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

RADOSTI Nízká cena, silný motor, image – budete vidět vždy a všude

STAROSTI Horší stabilita, vysoká spotřeba, budete vidět vždy a všude

Land Rover Defender, Mercedes-Benz třídy G, Toyota Land Cruiser, Nissan Pathfinder, Ford Ranger… Pokud nechcete vypadat, že jen chcete vypadat, že skutečně jezdíte do terénu, Volkswagen Tiguan nestačí. Trh s auty vám přesto nabízí překvapivě mnoho. Troufnu si však tvrdit, že ta nejstarší a nejslavnější z možností vás vůbec nenapadne. Ani mě by nenapadla. Není to trochu škoda?

Jeep Wrangler Unlimited – to znamená pětidveřový – je na pohled i podle jména přímým potomkem auta, které všechno začalo: Jeepu. Terénu se nebojí a jeho karoserie to křičí do celého světa. Nemusí se vám líbit, ale věřte tomu, že kolemjdoucí budou reagovat. Nikdy se za mnou neotočilo tolik žen a můžů, jako když jsem seděl v Jeepu, nikdy se mě na auto neptalo tolik lidí, nikdy jsem neviděl tolik oněmělých tváří. Wrangler je tím nejstylovějším ze stylových aut. Překvapení? Pro mě to byl přímo šok – ve stejný týden jsem jezdil třídou S a zapomeňte, že by vám třícípá hvězda na kapotě dvoumilionového sedanu zajistila alespoň čtvrtinu pozornosti, které se budete těšit s Wranglerem. Jeep z vás udělá poloboha. Nebo jeho manželku – připravte se, že na ženu za volantem budou muži reagovat zmateně (ale to mám jen z druhé ruky).

Jestli chcete být vidět, je Jeep Wrangler tím pravým strojem pro vás. Pokud o pozornost nestojte, utíkejte co nejdál – zkuste třeba Toyotu Land Cruiser. Vážně, americký praoff-road není nic pro introverty.

Tím jsem vlastně popsal jediné kritérium, podle něhož byste měli o pořízení Wrangleru rozhodovat. Vše ostatní je podružné. Na jízdní vlastnosti a schopnosti auta nemusíte brát ohledy, jsou totiž v porovnání s konkurencí v dokonalém pořádku. Také to mě vlastně překvapilo. Pravda, „být v pořádku“ není těžké, je-li vaším nejbližším soupeřem Land Rover Defender.Za volantem
Jako mnoho jiných jeepů, ani Wrangler nemá podélně nastavitelný volant. Přežijete to. Pohodlnou pozici jsem našel snadno, dokonce i s metrem devadesát se v autě usadím tak, abych dobře dosáhl na řadicí páku i volant, a přesto neměl kolena natlačená do palubní desky. Poprvé a nikoli naposledy se nabízí slovo kompromis, Mercedes má třídu G vyřešenou lépe, ale už jste koukali do ceníků? Proti nepatrně levnějšímu Defenderu je Wrangler ekvivalent houpací sítě na kolech. Chybí jen bazén a koktejly. Nebude vás mučit, dloubat ani mlátit palubní deskou.

Také ergonomie a design jsou pro člověka zvyklého na evropské off-roady příjemným překvapením. Wrangler nezakrývá své kořeny, ale jeho tvůrci se zjevně necítili vázáni historickým odkazem stroje „pro opravdové chlapy“ a navrhli docela normální auto. Přestože slabší povahy by nejdrsnější z Jeepů mohl na první pohled vyděsit, soužití s ním je snadné. Jako první vás praští do očí (nebo do hlavy) ochranný rám z masivních trubek, neuměle zabalených v čemsi, co by šlo použít jako spacák. Auto má pevnou střechu (můžete mít i plátěnou), ale je pouze plastová. Pokud byste se převrátili – což nebude takový problém – váš život spolehlivě ochrání trubkový rám, vedle něhož vypadá běžné lešení jako špatná karikatura sebe sama.

Palubní deska je hranatá a svým způsobem překvapivě kvalitní, nevypadá o tolik hůř než ta ve třídě G. Dostala také čtyři úplně normální výdechy klimatizace. Pedály ani volant nejsou vyosené, řidič si má kam obložit levou nohu a do auta se mu bez problémů vejdou oba lokty. Samozřejmosti? Tak to jste asi nejeli v Defenderu.

Můžete nadávat na podivné otevírání kufru. Nebo dveře, které nedrží otevřené – jsou totiž zavěšené na obyčejných pantech zvenku karoserie, na nichž se volně otáčí. Mají pouze ocelové lanko, které brání jejich vyvrácení. Nic z toho tu není jen tak. Dveře lze povolením dvou šroubů odmontovat a dalších pár minut práce vás zbaví také střechy. Panely nad řidičem a spolujezdcem dokonce sundáte bez nářadí, ale není to nic pro netrpělivé povahy. Kde mívají evropská auta jednu páku, dostal jich Wrangler přesně jedenáct a dva velké šrouby navrch. Jako za druhé světové.Američané udělali své auto jednoduché, zato plně funkční. Platí to i po technické stránce. Diesel se čtyřmi válci a 2,8 litry objemu není žádný technický zázrak, ale má vše, co můžete potřebovat. Dvě stě koní je daleko víc, než kolik pohání podobně drahý Defender i všechny užitkové pickupy. Motor k nim má až 460 newtonmetrů točivého momentu. Je americkou specialitou, že toto číslo platí jen s automatickou převodovkou. Případní zájemci o manuál – vážně byste o něm přemýšleli? – dostanou motor naladěný jinak. Točivý moment jejich auta bude vrcholit u 410 newtonmetrů, navíc mezi 2000 a 3200 otáčkami, zatímco fanoušci dvou pedálů dostanou to nejlepší mezi 1600 a 2600 otáčkami. Výkon obou verzí auta je kupodivu stejný.

Možná bych měl zmínit také benzínový Wrangler. Ve třídě je malou kuriozitou, v Evropě po něm sáhne jen skutečný excentrik. V technických specifikacích ho najdete se šestistupňovým manuálem i čtyřstupňovým automatem, ale ceník zná jen automat – manuál u nás zřejmě dostanete výhradně na speciální objednávku. Šestiválec o objemu 3,8 litru je v obou případech naladěný stejně, má o dva koně méně než diesel a slušných 315 newtonmetrů ve čtyřech tisících. Nabízí jedinou zásadní přednost: utáhle tři a půl tuny tam, kde diesely zvládnou nejvýš dvě a půl. Přijatelně vypadá přesně do chvíle, kdy zkontrolujete řádek se spotřebou. Jak se v reálu přeloží udávaných 12,3 litru na sto kilometrů nevím a vědět nechci.

Už pro diesel totiž konfrontace s realitou nedopadá dobře. Wrangler s udávanými osmi litry a třemi desetinami se dokáže vejít pod jedenáct, ale je to boj. Přeipravte se i na čísla s dvanáctkou na začátku. Vysoká spotřeba by vás neměla překvapit, s pěti stupni v převodovce Wrangler zaostává za nejnovější generací automatů a jeho karoserie také není posledním výkřikem aerodynamiky. Technicky vzato asi zvlášť nevyniká ani motor, jenže jeho hrubý projev ke zbytku auta dokonale sedí. Rozhodně nepotřebujete žádný jiný a s jeho fungováním – i fungováním celého pohonného ústrojí – budete jistě spokojeni.Ač je to k nevíře, jede Jeep Wrangler 2.8 CRD skutečně dobře. Možná lépe než by měl. Tachometrových sto čtyřicet udělá na dálnici bez větší námahy a předjíždí tak, jak by mělo každé auto za milion. Jen musíte včas šlápnout na plyn, elektronika chvilku rovná kolečka a chystá naftu, než dovolí autu vyrazit vpřed.

Auto by jistě jelo i mnohem rychleji, ale pokud to zkusíte, máte víc odvahy než já. Přestože Jeep Wrangler přesností řízení i stabilitou ve vyšších rychlostech jednoznačně převyšuje Defender, není na tom bůhvíjak dobře. Pokud byste se snad blížili vysokou rychlostí ke stojící překážce, raději se nepokoušejte o vyhýbací manévr. Je lepší narazit s koly na zemi a otestovat masivní rám, než klouzat po dálnici na plastové střeše. Nad stovkou má auto raději rozvážně udílené pokyny. Rychlejší pohyb volantem dokáže rozkývat karoserii na několik vteřin.

Zapomeňte také ne svižnou jízdu, mohutné pneumatiky Wrangleru nemají rády velká zatížení. Rády vám vysvětlí pojem pojem nedotáčivost ve všech absurdních významech. Co je horší, když už to do zatáčky přeženete, nechce se autu příliš brzdit. Alespoň jsem nepostřehl žádné výrazné sklony k náhlé přetáčivosti, jakou tak rády předvádí pickupy. Wrangler se prostě bez varování vydá rovně a nic s ním nepohne. Bezpečná nedotáčivost? Zřejmě je to lepší než jiné alternativy.

Za volantem Jeepu Wrangler pochopíte, co znamená „dost dobrý“. Američané nevybavili svůj stroj zázračnými jízdními vlastnostmi, dali mu právě tolik, aby byl snesitelným společníkem na dlouhých i krátkých cestách. Je dokonce pohodlný. Terénní pickupy, třída G, Land Cruiser i podobná auta jsou mnohem jistější, ale potřebujete to? Wrangler také umí jezdit rychle, a to mu stačí.

Jak dobrý je v terénu? Asi vás nepřekvapí, že nevím. Za normálních okolností je pouhou zadokolkou (se samosvorným diferenciálem), ale to by neměl být problém. Jakmile se naučíte správně násilně zacházet s příslušnou pákou, připojíte si předek klidně za jízdy. Ještě náročnější je zařazení redukce, ale i to zvládnete. Auto bude ochotně šplhat do prudkých kopců a nejspíš se obejdete i bez elektrického aststenta pro jejich sjíždění. Jednička je krátká dost. Pokud nejezdíte do terénu pravidelně, dojde vám odvaha mnohem dřív, než Wrangler vyčerpá hlubokou zásobu schopností.Verdikt
Jeep Wrangler není užitkový stroj. Srovnávat ho s Defenderem a třídou G proto nepůsobí fér – evropští konkurenti zatím nestihli zareagovat na skutečnost, že na trhu s nákladními auty je pro ně dnes málo místa. Jeep na rozdíl od nich staví osobní vůz, který se nebojí bláta. Je to dobrý koncept. Wrangler funguje přesně tak, jak by fungovat měl. Vyvaroval se drsné uživatelské nepříjemnosti, na níž staví image Defender, stejně jako vysoké ceny jinak daleko lepšího Mercedesu třídy G. Za necelý milion dostanete od Jeepu přijatelně dobré auto s osobností, kterou vám budou závidět majitelé skvělých japonských off-roadů. Auto pohodlnější než stejně drahé terénní pickupy (Ranger, Hilux, Navara), přitom schopné jet sto třicet po dálnici a osmdesát v terénu.

A pokud potřebujete korbu, v nabídce Moparu se před pár týdny objevil kit pro garážovou přestavbu na pickup. Zkrátka přestože by vás Jeep Wrangler při pořizování off-roadu na každý den nejspíš nikdy nenapadl, je ve skutečnosti geniální volbou. Není zázračně schopný, ale míchá přednosti svých konkurentů v poměru, který přesně vyhovuje potřebám úplně obyčejného člověka. Tedy pokud chcete být vidět – splynout s davem je to jediné, co Wrangleru ani trochu nejde.

Měření a technické údaje