Hyundai i30 N: Jak se řídí safety car Masarykova okruhu a proč má volant na špatné straně?

Safety car je v dnešní době nedílnou součástí všech automobilových závodů. Za úkol má zajistit bezpečnost na trati a zpomalit závodní pole během nebezpečných situací, např. po kolizi, kdy se na trati nachází překážka v podobě poškozeného vozu nebo jeho úlomků.

Pro závodníky znamená vyvěšení žlutých vlajek doprovázených výjezdem safety caru nejen chvilku pro odpočinek, ale také prostor k využití strategie a zastávky v boxech. Chumel závodníků se totiž často smrskne a náskok jezdců na předních pozicích je rázem pryč.

Americká oválová série NASCAR, kde není o kolize nouze, je do jisté míry postavena na strategii kolem safety caru. V některých závodních sériích safety car či pace car pak plní úlohu zaváděcího vozu při úvodním zahřívacím kole a následném letmém startu.

Kde se ale safety car vlastně vzal? Nejstarší dochovaná zmínka o použití safety caru pochází z roku 1911, kdy byl při inauguračním závodě Indianapolis 500 využit vůz Stoddard Dayton řízený Carlem G. Fisherem, tehdejším průkopníkem motorismu, stavitelem silnic a realitním magnátem v USA.

Zdroj: Indianapolis Motor Speedway

Od té chvíle se z pozice safety caru stala jistá prestiž a marketingový nástroj. Formuli 1 „hlídají“ od roku 1997 Mercedesy a MotoGP má zase nasmlouvané BMW. Americké automobilky se zase předháněly v tom, která si uzurpuje post pace caru při slavném závodě Indy 500 a představí svoji nejžhavější novinku či koncept a pozve slavnější celebritu.

Zajímavým marketingovým kouskem poslední doby je třeba jízda Trumpovy prezidenstké limuzíny při zahájení letošního závodu Daytona 500 série NASCAR. Ano, safety car můžete využít i k politickým účelům. V očích motoristicky nadšeného voliče totiž těžko bude existovat větší hrdina než prezident, který zahájil závod jeho oblíbené série. I když přímo neřídil a jenom se vezl.

Zdroj: Hugo Kottás

Safety car samozřejmě nesmí chybět ani v paddocku Automotodromu Brno, kde využívají služeb Hyundai i30 N při pořádání téměř všech motoristických akcí na Masarykově okruhu. Někdy ale nejezdí, jak už bylo řečeno, třeba při závodech MotoGP si pořadatel vozí svoje vlastní BMW divize M.

Dostal jsem možnost na chvíli usednout za volant brněnského safety caru a okusit, jak se takové auto řídí. První pohled odhalí, že se jedná o standardní Hyundai i30 N převlečený do „válečných barev“ s přidanými majáky na střeše. A vlastně toho víc není třeba. Přesto je jízda safety carem unikátní zážitek.

Zdroj: Hugo Kottás

Ten umocňuje i skutečnost, že brněnský zaváděcí Hyundai i30 N má pravostranné řízení. Pokud čekáte nějaké rozumné vysvětlení, třeba že pilot safety caru to má k pravým dveřím z paddocku blíž k volantu, než aby musel auto obíhat, není tomu tak. A důvodem není ani to, že už Stoddard Dayton byl pravostranný (mrkněte na fotku nahoře).

Čtěte také: Hyundai i30 N Performance: Protáhli jsme nejlepší hot-hatch po nejkrásnějším českém okruhu

Žádnou větší logiku v tom nehledejte, takhle to prostě vyšlo a skutečný důvod je tajemstvím mezi automobilkou a okruhem, pravděpodobně vedené ekonomickými důvody. Nabídnout mi Hyundai i30 N výhodněji s menší vadou na kráse v podobě volantu na špatné straně, bral bych ho všemi deseti, i kdybych musel do Mekáče celý život jenom couvat, abych měl okénko na správně sraně.

Zdroj: Hugo Kottás

Volant na pravé straně ale řízení na závodním okruhu v ničem nevadí, ostatně na silnici také ne, ačkoliv třeba předjíždění je kvůli horšímu výhledu pochopitelně nebezpečnější. Je to menší nezvyk, ale rád jsem si zase po čase připomněl, jaké to je sedět na straně spolujezdce s volantem v rukou. Ostatně není to tak dávno, kdy jsem se proháněl s pravostrankou po závodním okruhu ve Skotsku.

Takže otevírám pravé dveře, usedám za volant, sahám na řadicí páku levou rukou, řadím jedničku nezvykle doleva od sebe a vyrážím na trať, kterou mám celou jenom pro sebe. Už to je zvláštní zážitek. Normálně se kolem prohání banda dalších automobilových fanatiků, jenže teď tu jsem úplně sám.

Zdroj: Hugo Kottás

Volnou dráhu si ovšem příliš neužívám, jelikož hned zkraje 80 mil za hodinu (rychloměr je taktéž „nemístní“) mě zpomaluje nepříjemný aerodynamický hluk. Hned si uvědomím, že to budou asi přídavné majáčky, a raději zpomaluji, abych jim neublížil. Doporučením je nepřekračovat stovku mil, tedy 160 km/h.

Safety car ale vlastně nemusí být rychlý. Jeho hlavním účelem je zpomalit, zkrotit a seřadit závodní pole za sebou, nikoliv soupeřit se závodníky. Pochopitelně ale nastanou situace, kdy je třeba zrychlit tempo a safety car musí disponovat jistým potenciálem.

Zdroj: Hugo Kottás

Brněnský safety car se jinak od standardního Hyundaie i30 N příliš neodlišuje. Uvnitř najdete navíc jenom tlačítka pro ovládání majáků, žádný bezpečnostní rám, skořepinové sedačky ani šestibodové pásy tu nehledejte. Vlastně nejsou potřeba.

Jinak je to „enko“ jako každé jiné, se všemi svými kvalitami. Tedy dostatečně výkonným motorem, skvělým podvozkem a sympaticky agresivním vzezřením. A navíc je zábava ho řídit.