Husqvarna Concept MOAB

Terénní motorky se vyvíjí závratným tempem. Forma je u nich silně podřízena funkci a ani nejmodernější designové prvky obvykle nedožijí deseti let. Tím se otevírá obrovský, byť málo využívaný prostor pro kreace na téma retro. Husqvarna má kde brát, takže by vás Concept MOAB neměl překvapit. Nečekejte však retro techniku.Švédové svou novou studii označují jako scrambler, což je v tomto případě trochu problematické. Slovem scramble se v prvopočátcích označovaly terénní závody, to však bylo dřív, než se celosvětově uchytilo slovo motokros. Stroje nazývané scramblery byly populární po druhé světové válce, šlo o klasické silniční motocykly, jen odstrojené a vybavené terénními pneumatikami, rovnými řídítky a vším, co by potenciálně mohlo usnadnit pohyb mimo zpevněné cesty.

Problém konceptu MOAB spočívá v tom, že se neodkazuje na scrambler ve výše zmíněném smyslu. Barevné provedení nové Husqvarny věrně kopíruje stroj, který počátkem sedmdesátých let vlastnil Steve McQueen. Pózoval na něm v roce 1971 pro časopis Sports Illustrated. Husqvarna 400 byla závodním speciálem, byť její moderní interpretace – MOAB – by se jako scrambler uživila.Má na to jen trochu malý motor. 650 krychlových centimetrů není málo na enduro, ale silniční motorka předstírající terénní ambice by v jednadvacátém století užila spíš víc než litr. Motor by díky vstřikování benzínu mohl mít výkonovou křivku s příjemným průběhem a maximem až kolem šedesáti koňských sil, byť jednotka podle všeho pochází z BMW G 650 GS, kde má 48 koní a 60 newtonmetrů. Pokud lze něco usuzovat ze specifikací endura TE 630, k němuž má MOAB blízko spíš morálně než reálně, mohl by koncept vážit do 150 kilogramů. Husqvarna však žádné technické specifikace (vyjma objemu motoru) nezveřejnila.

MOAB je navzdory historickým proporcím veskrze moderní, přestože jednoduchý stroj. Má kotoučové brzdy, nenápadný přístrojový panel postavený na LED technologiích a moderní odpružení. McQueenova Husqvarna se sotva mohla pochlubit jedinou pružicí a tlumicí jednotkou vzadu, opatřenou přepákováním s progresivním chodem – to se totiž do terénu vydalo až v osmdesátých letech.

Husqvarna nemluví o sériové výrobě. Vzhledem k oblibě retro počinů je však produkce modelu odvozeného od konceptu MOAB víc než teoretickou možností. Švédové navíc opatrně zmínili také jízdu ve městě a padla dokonce zmínka o ženách za řídítky. To může znamenat jediné: Husqvarna nevystavuje MOAB jen jako módní kuriozitu.

Martin Plaštiak