Fullgas 2015: Zhenyuan – Dali
Cesta odsýpá až ve chvíli, kdy nás naši průvodci pouští dopředu. Náčelník za to bere a mizíme v dáli. Celé dopoledne brázdíme zemi středu sami. Takhle si to náš školící příslušník asi nepředstavoval. Na oběd stavíme u rodinné hospůdky uprostřed malého městečka. Život tu už pár let stojí. Sedáme a za pár minut tu je Jimmy s Leem. “ Vy máte rádi osly?“ Ptá se nás Jimmy. “ Jasně! My sníme všechno!“ Jen doktor trochu znejistěl a ptá se zda je kromě osla i něco jiného.
Není. Domorodci jdou tedy píchnout do osla pro trochu toho masa. Upozorňujeme Jimmyho, že po třech dnech bez bankomatu máme jen dvě stovky. Dostáváme tedy jen jeden hrnec pro všechny, ale vzhledem k jeho velikosti, tam půlka osla určitě je. Je to opravdu dobré. Takové měkčí vařené hovězí s tím, co zbylo v kuchyni. Vyjíždíme a kluci nám hned dávají zelenou. Mizíme v dáli. Zase se dlouho nevidíme. Po dvou hoďkách stavíme na křížovce před našim cílem a hned děláme špunt. Okolo jedoucí staví a fotí. Kolem jdoucí s námi vesele konverzují. Po 20 min. doráží kluci a už z jejich výrazu je znát, že něco neklaplo. Leo v autě zběsile gestikuluje a slova z něho lítají jak z kulometu.
Jimmy nám překládá, že jsou na křižovatce kamery a že průvodci jsou oni a měli by jet první. Kýváme pokorně hlavou a snažíme se nesmát. Jedeme tedy za klukama až k pagodám. Na parkovišti zůstává Leo a my s Jimmym jdeme na pagody. Hlavní stavba je 70 metrů vysoká a dvě boční jsou čtyřicetimetrové osmiboké. Místní je vystavěli na ochranu proti drakům, kteří snášely na krajinu pohromy. Obcházíme pagody a za nimi je chrám. Za chrámem schody a další chrám a pak další a další. Zase máme moto hadry a zase je vedro. Naše pěší výlety se stále posunují. Z posledního chrámu je nádherný výhled. Jimmy nám dělá odbornou přednášku a zodpovídá všechny naše všetečné otázky. Cestou zpět roztáčíme zlaté válce splněných přání, kde se všichni shodneme, že chceme hlavně ve zdraví dojet domů.
Cestou zpátky žasneme nad stavem zdejších památek. Když si vzpomeneme na Ankor Wat, který je jen o trochu starší, musíme Číňanům vyseknout poklonu. Na parkovišti se situace nezměnila a my máme na čem pokračovat do starého města, kde nám Jimmy zajistil bydlení v tradičním místním obydlí. Nemáme už peníze. Bankomaty nám naší kartu nebaští a Jimmy se už vysypal během dne. Aleš s Dezim vyráží na lov bankomatů, já s Vlastou jistíme restauraci. Po pár minutách dorazí skupina A zpět s vítězoslavným úsměvem. Skupina B si oddechne, neb už objednala. Po večeři jdou kluci ještě navštívit motorkáře z Austrálie, kde konečně narazí na točené pivo. Všechny 4 druhy jsou tak strašné, že si objednají kolu. Do půlnoci jsme všichni v pelechu. Zítra jedeme zase na sever.
