Ford Transit Van 2.2 TDCi 125 k 350 L3 na rychlostním oválu

Říká se, že nejrychlejší auto na světě není Bugatti Veyron, nýbrž Ford Transit. Ať totiž jedete v seberychlejším autě, stejně se vždycky najde jeden, který se vám bude lepit do zpětného zrcátka. Něco na tom asi bude. Abychom tomu ale přišli na kloub, jeden Transit jsme si půjčili a vyrazili na jedno z nejrychlejších míst v České republice – na zkušební polygon v Kopřivnici.

Tam nás čeká rychlostní ovál a testovací dráha plná dlažebních kostek, výmolů a nerovností. Vlastně si říkám, že jsme mohli vyjet kousek za Prahu na D1. Vyšlo by to nastejno a ušetřili bychom si cestu. I když, naše nejstarší dálnice se už horlivě opravuje. Tento všeobecně známý fakt zmiňuji proto, že s dálničními uzavírkami souvisí první věc – nový Transit je překvapivě malý na to, jak je velký.

Nenechte se zmýlit, tohle je prostřední z Transitů, který na délku měří 5531 mm a do svých útrob pojme až 11,2 m³ nákladu. Kabina je také prostorná a na prostředním sedadle se dá vydržet i delší cesta, pokud tedy zrovna vedle vás nesedí vyhazovač z nočního klubu. Celkově působí interiér vzdušně, aby také ne, kdy s sebou vozíte litry směsi dusíku a kyslíku, navzdory své šířce se ale velmi snadno vodí úzkými pruhy silnice.

Hranaté tvary a velká zrcátky vám umožní snadno trefit okraje a zúžením tak projedete jako horký nůž máslem. To je ovšem jen jedna z věcí, která činí život s Transitem mnohem snazší. Pozice za volantem vůbec nepřipomíná natahování na skřipec, naopak je na poměry dodávek velmi pohodlná. Sedačku si můžete spustit hodně nízko a volant přitáhnout k sobě, takže se nemusíte za volantem natahovat jako řidič autobusu.

Spíš se uvelebíte jako v křesle obývacího pokoje a necháte se unášet na komfortním podvozku. Prázdné auto stále dost poskakuje, ale stačí naházet do „kufru“ pár sad náhradních kol s pneumatikami a hned je jízda klidnější. Rozměrné plechy karoserie na nerovnostech bouchají a zpod kapoty uslyšíte typicky dodávkovité klapání turbodieselu, stejně vás ale ohromí, o kolik jsou dnešní užitková auta kulturnější.

Ford Transit Custom Kombi 2.2 TDCi 100 k 310 L2 sanitka (2014)

První jízda | vydáno 1. 4. 2014

Vím to, protože jsem právě vystoupil z Transitu minulé generace. Ten nový se řídí docela jednoduše. Stále musíte mít v hlavě jeho rozměrné proporce, ale není to nic, na co se nedá zvyknout. Všechny ovládací prvky jdou zlehka, řadicí páka už není ta půlmetrová tyč z náklaďáku, a palubní deska je docela pohledná. Nový Ford Transit má zase o něco blíž k normálnímu autu.

A to i právě při vysokých rychlostech, kterých dosáhnete na dálnici či, jako v našem případě na rychlostním oválu v Kopřivnici. Výkon 125 koní a točivý moment 350 Nm se na papíře zdá jako celkem podměrečný, Transit s ním ale peláší celkem obstojně. Pravda, ani zdaleka není naplněný na povolených 1,4 tuny nosnosti, problémy však nemá ani nad dálničním limitem. Kvůli rozměrné boční ploše si musíte dávat pozor na boční vítr, na rozbitém povrchu kopřivnického oválu a v jeho ostrém oblouku však podvozek působí sebejistě.

Takže až zase v zrcátku zahlédnete Ford Transit, už budete vědět, jak se tam dostal. S novou generací to bude ještě častější jev. Je totiž rychlejší, pohodlnější, stabilnější, snáze se ovládá a celkově je zase o něco dotaženější. A nezapomeňte mu uhnout. Třeba vám zrovna veze novou televizi…