Ford Ranger Wildtrak: Stylový pracant, který se nezalekne terénu ani silnice (první jízdní dojmy)

Pick-upy jsou moje srdcová záležitost. Jasně, trochu to souvisí s loňským testování Raptora ve španělském prachu, ale celkově mi ona auta s korbou připadnou nejlepším řešením pro ty, co mají rádi zábavu jak tu silniční, tak tu terénní, nebojí se naložit na auto žebřík, ale třeba i střelenou srnku a ke všemu jim nechybí cit pro styl.

Když tak byla možnost se v exkluzivní premiéře podívat s novým modelem Ford Ranger Wildtrak do off-roadového polygonu do Bělé pod Bezdězem, nebylo o čem polemizovat.

Zdroj: Martin Lankaš

Vizuálně vyrostl

Ve chvíli, kdy jsme přišli do Fordích garáží, bylo jasné, že cesta z Prahy do Bdělé bude plná udivených výrazů kolemjdoucích. Všechny vozy Wildtrak byly totiž buď laděny do svítivě žluté nebo oranžové barvy. Řekněme si upřímně, že takové odstíny pro pick-upy nejsou úplně typické, takže s tímhle Ford celkem boduje aka tím na sebe strhává neskutečnou pozornost. Po prvotních pohledech také  zjišťuji, že auto doznalo změn v exteriéru ve formě přepracované masky chladiče, na kterou plynule navazují led matrixové světlomety ve tvaru písmene C. Tvar předku ta působí mnohem robustněji. Nesmí samozřejmě chybět ranger logo vylisované na víku a dvacítky kola. Co jsem ale zvenku velmi ocenila byl přidaný nástupní schůdek na korbu. Pamatuji si, jak u Raptora chyběl a pro mě jako 163cm vysokou osobu, byl trochu problém se na korbu vyškrábat.

Při usednutí za volant cítím z auta určitou pohodu. I napříč tomu, že je to primárně pracant, jsou sedačky laděny do pohodlného módu. Je tu dost místa.

Kde jsou ty časy, kdy uvnitř pick-upů to bylo jen o řadící páce a volantu. V dnešní přetechnizované době máte k dispozici jak digitální přístrojový štít, tak displej infotainmentu. Nesmí chybět elektronická parkovací brzdy (vráťte nám tu mechanickou) a kruhový volič jízdních režimů (řekneme si později). Auto mě uvnitř neuráží, prostě taková klasika.

Vydáváme se na cestu

A je tu první pocit z nastartování. Ozývá se hřmotný zvuk. Ostatně Wildtrak jako první model značky dostává pod kapotu šestiválcový naftový třílitr o výkonu 240 koní. Jasně, ještě se tam může objevit naftové dvoulitrové bi-turbo, ale koho to zajímá.

Výjezd z garáží je sice v pohodě, ale cítím, že mít užší prostor, budu s tím celkem bojovat. A ne není to tím, že jsem žena. Je to tím, že auto má na délku cca 5,4 metru a na šířku 2,2 metru. První ukrojené kilometry odhalují fakt, že nová generace má oproti té předchozí lepší stabilitu, která je dána o 60 mm větším rozchodem kol. V zatáčce se sice lehce nakloní, ale vzhledem k velikosti auta, je to spíše úsměvné. Podvozek je naladěn velmi pohodlně, takže si nepřipadáte jako v pick-upu, ale jako na obláčku, a to hlavně díky tomu, že se posunuly tlumiče zadní nápravy mimo nosníky rámu. To k technické části.

Zdroj: Martin Lankaš

Na dálnici se pak dostává ke slovu síla motoru, která se odráží spíše v táhlém výkonu než v jakémsi jeho výbušném chování, ale to není na škodu, naopak. Nesmíme zapomínat na to, že to auto váží kolem 2,3 tuny a musí utáhnout 3500 kg přívěs (není problém si táhnout třeba jachtičku, že jo), takže pokud jde do tahu plynuje je to spíše ku prospěchu věci.

Jak je na tom luxusnější brách Ford Ranger Raptor?

Hlavně pracant

Parkujeme v Bdělé. Čas na práci. Obrazně řečeno. Specifikace Wildtrak je totiž hlavně určena pro majitele, kteří se nebojí hrubé manuální práce a pro práci auto potřebuji. Potřebujete převézt europaletu se zátěží 1 tuna? Žádný problém. Můžete! Chcete si na korbě nařezat a naměřit plaňky? Bez problémů. Integrované pravítko, zásuvka a otvory pro svorky vám v tom všem pomůžou. Úchytná oka uvnitř korby vám zase budou nápomocna v udržení nákladů na svém místě. Je libo si vytvořit vlastní rozdělení nákladového prostoru? Neváhejte použít latě, zasadit je do postranních prolisů na bocích korby a hle, máte to nastylované podle vás. Já vám říkám, že tohle je sen všech kutilů a fandů manuální práce (to jsem).

Zdroj: Martin Lankaš

Zdroj: Martin Lankaš

Terén kouše jako nic

Konečně vyjíždíme do terénu. Našim středobodem jízdy bude otočný volič jízdních režimů, který obsahuje 4 možnosti. První je 4A, tedy stálý pohon všech kol. Ten můžete mít zapnutý v podstatně kdykoliv. Ochotně kouše terén i silnici a inteligentně rozděluje výkon od zadní k přední nápravě tak, aby bylo dosaženo optimální trakce. Jasně, můžete použít jenom režim 2H pro normální jízdu, ale to by byla nuda.

Logicky lze na otočném ovladači zvolit i režim 4H, pokud je terén nezpevněný a 4L pro opravdu těžký terén a strmé svahy. Separé jsme využívali i na displeji lehce zapnutelnou uzávěrku zadního diferenciálu a asistenta při jízdě z kopce. Ostatně i přední kamera pomáhala v místech, kde nebylo vidět dolů přes kopec. Nemusíte se tak bát náročnějších míst. Wildtrak zvládne strmý terén, úzké kličkování mezi stromy nebo bahnité brodění či písčité podloží. Ostatně pro různé typy terénů (bahno, písek, kluzký povrch) má přednastavené režimy. Stačí jen nastavit a auto se začne samovolně nastavovat do ideálního stavu. Vy se nemusíte o nic v podstatě starat. V dnešní době už to není o tom vylézat z auta ven a zapínat čtyřkolku fyzicky na kolech. Dneska už je všechno o vyladěných elektronických systémech jednoduše ovladatelných z pohodlí sedaček. Můžete zahodit i strach z toho, že byste si odřeli přední nárazník v případě výjezdu nebo sjezdu z/do prudkého kopce. Ve Fordu posunuli přední nápravu dopředu, tak došlo ke zkrácení předního převisu a tím se logicky zvýšil i nájezdový úhel pro strmější kopce. Paráda.

Zdroj: Martin Lankaš

Terén v Bělé Wildtrak prověřil jen minimálně. Jeho limity jsou mnohem dál, a proto bych ho při klasickém redakčním testován ráda podrobila lehce těžšímu terénu.

Jinak je to auto perfektní. Je hezké na pohled, o práci jen nemluví, ale dělá ji, nebojí se se nechat „omlátit“ v terénu a zaslouží si obdiv jakéhokoliv petrolheada (víme, ne? – 3.0 EcoBlue V6 240 k). Díky za tuhle možnost s takovými auty jezdit. Kdo ví, jak dlouho je tu ještě k dispozici mít budeme.