Ford Fiesta ST

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 10

• Praktičnost 10

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 10

Ještě před rokem a půl se zdálo být skoro jisté, že když se na svět dostal svým krkolomným způsobem Focus RS, bude ve stejném stupni vyladění následovat i menší Fiesta, obzvláště poté, co se na autosalonech objevil důvěryhodný Concept RS.

To, že se tak nestalo, má pochopitelně svůj dohledatelný důvod. Všechny potřebné součástky pro malé RS má Ford už dávno v regálech, ale marketing došel k názoru, že sedm set a více tisíc korun by byl ochotný dát za ostrou Fiestu je málokdo, obzvlášť když se v podobných výkonnostních relacích pohybuje již zavedený a stále tolik módní Cooper S.

Zatím tedy zůstaneme u pouze poloostré Fiesty, ale alespoň se tím uzavírá řada ST, ve které je vedle ní Mondeo i nový Focus s přeplňovaným motorem od Volva.

V tom srovnání s Mini však na druhou stranu nevychází Fiesta vůbec špatně, protože za její cenu pořídíte u Mini pouze prostřední model Cooper, což znamená výkon omezený na 115 koní a holou základní výbavu, ve které není například ani klimatizace.

 Stopadesátikoňový výkon testovaného auta není z dvoulitrového objemu u sportovního modelu žádný zázrak, ale i pro to má Ford vysvětlení. Na britském trhu, kde se Fiesty ST pravděpodobně prodá nejvíce, totiž nižší výkon snižuje pojistné a tím i přibližuje auto mladým lidem, pro které je opravdu určené.

Ford Fiesta fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Všichni sice soucitně pokýváme hlavou, ale i tak by přišel dvacetikoňový bonus Fiestě opravdu vhod. Přitom vůbec nejde o to, že by byl motor špatný. Má solidní zvuk, točí sedm tisíc otáček a dvoulitrový objem dodává tak malému autu i příjemnou pružnost ve městě. Postrádá však tu správnou sportovní jiskru, kterou by si něco s nálepkou ST zasloužilo (nebo si to podle Fordu zaslouží opravdu jen RS?). Spravilo by to třeba jedno malé turbo nebo jen jiné sání, elektronika, vačky a svody. Přesně tím směrem se bude jistě ubírat tuningový sektor.

 Podvozek je zábavný, ale také velmi bezpečný, a ubrání plynu nemá zdaleka tak náhlé a pro řadu řidičů děsivé dopady, jak by se mohlo u tak krátkého auta zdát.

Sedmnáctipalcová paprsková kola vypadají podobně jako osmnáctky na Mondeu ST220 a Fiestě opravdu sluší, stejně jako pneumatiky Michelin Pilot Exalto 205/40. Dobře odolávají nedotáčivosti, ale v zatáčkách rychle poznáte, že výkon podvozku stačí na jejich rozměry jen tak tak.

Jako všechna auta s kvalitními jízdními vlastnostmi a poddimenzovaným výkonem vám i Fiesta ST ukáže, jak přínosné je hledat maximum adheze v pneumatikách při průjezdech zatáček, zbytečně nebrzdit a dobře si plánovat sled rychlostních stupňů a momenty jejich řazení. Chvilková nepozornost či opožděné podřazení vás dostane mimo otáčky, ve které má motor dostatečný výkon na překonání brzdného účinku zatáčejících pneumatik, a rychlost vám rychle spadne dolů. Právě v takových situacích má například Fabia RS se svým vysokým točivým momentem výhodu, i když to neznamená, že by Fiesta ST neměla navrch chováním podvozku, brzdami a v posledních dvou tisících otáček i motorem a pocitu z něj.

 Brzdy vyžadují zprvu silnější sešlápnutí, ale i při silném brzdění se dají velmi lehce dávkovat a navíc fungují opravdu účinně, a to i při rychlých sjezdech z kopců. Stále platí, že v pneumatikách najdete ve většině zatáček dostatečné rezervy pro to, abyste nemuseli brzdit tak silně, jak vám napovídá okamžitá rychlost před zatáčkou, ale je příjemné vědět, že když to zrovna potřebujete, můžete se do brzd opravdu opřít.

Rozložení pedálů však opět otevírá naše oblíbené téma vhodné osobní obuvi a meziplynů. Řadit s nimi není ve Fiestě žádný problém, ale zapomeňte na to s úzkými botami, protože pedály mají k sobě nezvykle daleko. Sestava pedálů je pravděpodobně převzatá z nižších fiest, ale místo klasických širokých umělohmotných pedálů jsou ve Fiestě ST úzké hliníkové pedály. Obzvláště pedál plynu je tak miniaturizovaný, že mezi něj a pedál brzdy lehce prostrčíte celou nohu. Meziplyny ano, ale prosím jen se širokou podrážkou.

 V interiéru se místy projevuje až přílišná snaha o strohost a například loketní opěrka ve výplni dveří by mohla být alespoň u řidiče pokrytá koženkou nebo látkou. Místo toho si ale loket dřete o tvrdý plast. V dlouhém rukávu to ještě jde, ale v tričku to začne být nepříjemné. Sportovnost je sice hezká věc, ale až takhle by bolet nemusela.

Sedačka řidiče je i v nejnižší poloze stále o něco výš, než by bylo všem vyšším postavám příjemné, a spolu s nevysouvatelným volantem to mimo jiné znamená, že vyšší řidiči jsou nuceni sedět blíž k palubní desce, které se skoro dotýkají koleny. Při čelním nárazu by to mohlo dost bolet.

Na zadních sedadlech je oproti tomu opravdu dost místa pro dva pasažéry a stále ho je dostatek i v případě, že se dovnitř naskládají dvě vysoké postavy za sebe.

 Pětistupňová převodovka je přesná, má dostatečně krátké dráhy řazení a mechanický pocit v pohybech páky, ale na dálnici by praktické využitelnosti Fiesty hodně pomohla tím, kdyby měla šestku. Ve sto třiceti je dunění od motoru takřka nesnesitelné a nutí vás zrychlit alespoň na 145 km/h, což je hranice, ve které je interiér opět obyvatelný a od které se hlučnost už příliš nemění až do 180 km/h. Nad rychlostí 110 km/h ale stejně nepočítejte s tím, že byste rozuměli zprávám v rádiu.

 Zajímavé je na Fiestě ST i to, že je v mnoha ohledech právě tím autem, kterým měla být podle fanoušků Fabia RS, když se poprvé řeklo, že Škodovka udělá sportovní verzi. Proti ní se vymezuje třídveřovou karosérií a dvoulitrovým a hlavně benzínovým motorem.

Na druhou stranu je i na Fiestě vidět, že se její konstruktéři drželi reality a neudělali z ní tak ostré auto, jak by se mohlo zdát. Převod řízení je stále mnohem pomalejší než to, co dává i do základních modelů například Alfa Romeo, a ani když provokujete podvozek v silném přetížení v zatáčce ubráním plynu nebo brzděním, nestane se nic, z čeho by vám zbělaly klouby na volantu.

A pokud jde o tu Fabii RS, ta se s ohledem na každodenní využití drží ještě zřetelněji při zemi a právě díky tomu má i na našem opatrnickém trhu v porovnání se všemi srovnatelnými konkurenty opravdu měřitelný úspěch. Turbodiesel s šestým rychlostním stupněm je na dálnici tichý a spořivý a ani její podvozek vás tak nevyklepe, když není silnice pod vámi zrovna nejhladší.

Není pochyb o tom, že Fiesta ST je stylově čistší, ale když padne kosa na kámen a dáte zájemcům podepsat kupní smlouvu, tušíte správně, že většina z nich najednou zapomene na všechno posmívačné, co kdy řekla nebo slyšela o nafťácích a zůstane oběma nohama na zemi.

 Fiesta ST je opravdu solidní auto, které pěkně jezdí, příjemně se řídí, dobře zatáčí a silně brzdí, a rozhodně patří k tomu lepšímu, co Ford v posledních letech představil. Pokud by se však chtěla stát opravdu atraktivním sportovním mini a smést všechny argumenty ve prospěch jiných aut i turbodieselového pohonu ze stolu, musela by mít jiskrnější motor a rychlejší převod řízení, ale třeba i pedály blíž u sebe a také posouvatelný volant.

Jak vidíte, to osudové označení RS se nám tu stále potuluje kolem a vůbec nechce odejít.

Marek Nastoupil

Měření a technické údaje