Ford Fiesta (2002 – 2008): V dobrém stavu nezklame

Ford Fiesta uvedený v roce 2002 se dodnes těší velké přízni motoristů. Důvodů najdeme hned několik a patří k nim třeba design nebo cenová dostupnost. Původní vozy jsou stále pohledné a automobily vyrobené po faceliftu v roce 2005 vypadají opravdu dobře – v rámci faceliftu vůz dostal nová přední a koncová světla, upraven byl nárazník a v interiéru se objevily kvalitnější materiály (palubní deska a čalounění nově ve třech barevných odstínech: černá, červená či s modrým nádechem).

Zatímco starší automobily se řadí mezi levné ojetiny, vozidla vyrobená po faceliftu si drží cenu lépe, což souvisí nejen s omlazeným vzhledem, ale samozřejmě i s menším stářím a většinou i nižším nájezdem. Každopádně předností vozu, bez ohledu na rok výroby, je výborně naladěný podvozek, stojící za vydařenými jízdními vlastnostmi.

Výtky často míří do interiéru. Zpočátku k nepříliš pohledné palubní desce (ta se výrazně zlepšila při faceliftu), po celou dobu výroby pak k manžetě řadicí páky, která vypadá, jako kdyby si ji fiesta půjčila z Ikarusu (před lety rozšířený autobus maďarské výroby). Každému také nevyhovují sedadla menších rozměrů, jejichž tenčí sedák nenabízí příliš pohodlí (to neplatí pro verzi ST, která má sedačky úplně jiné). Nabídkou místa pro posádku vůz nijak nevybočuje ze standardů třídy a totéž platí pro zavazadelník. Ten disponuje objemem 285 litrů.

Fiestu si nezřídka pořizují začínající motoristé nebo nachází místo jako druhé auto do rodiny. Zkrátka nepřijdou ale ani sportovně založení řidiči: sportovně laděná verze ST poháněná dvoulitrovým atmosférickým motorem o výkonu 110 kW (150 koní) je doslova fantastická. Jenže najít Fiestu ST v nebouraném stavu je už opravdový oříšek. Nejčastěji se na trhu setkáte s malými benzinovými motory, které jsou pro vůz dobrou volbou.

Úlohu základní pohonné jednotky nejprve plnil agregát 1.3i/44 a 51 kW. Ten je svižný i úsporný. Od roku 2003 se jako základní motor montoval šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 1,25 litru a výkonu 55 kW. Skutečně výbornou volbu ale představuje motor 1.4 16V pracující s výkonem 59 kW. Má dostatek sil a přitom je stále úsporný. Spotřebou však nezaskočí ani velice svižná benzinová šestnáctistovka disponující výkonem 74 kW, která dokáže malou Fiestu pořádně rozhýbat.

Automobil se ale dodával i s turbodiesely, přitom lepší volbou je jednoznačně ten menší. Jednotka 1.4 TDCi/50 kW se sice snahou nepřetrhne, je však velice úsporná a v případě dobrého zacházení i spolehlivá. To neplatí o silnějším agregátu 1.6 TDCi. Výkon 66 kW je pro Fiestu ideální, časté a drahé závady ale dělají z tohoto motoru bezednou kasičku, kterou opravdu nechcete vlastnit.

„Turbodiesel 1.6 TDCi se častěji potýká s vadným turbodmychadlem, EGR ventilem nebo vstřikovači,“ říká Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Časté jsou problémy s podtlakovým okruhem, který ovládá práci škrticí klapky, EGR ventilu a turba. Výjimkou nejsou úniky oleje, vadné vstřikovače nebo prodřené hadice od turba.

U 1.4 TDCi se občas vyskytují úniky oleje nebo potíže se vstřikovači. Zpravidla ale u vozidel s vysokým kilometrovým proběhem nebo pokud se majitel k automobilu nechová, jak by měl (nenechává motor dochladit před vypnutím či jej hned po startu nutí do vysokých otáček). Lepší volbou než turbodiesely jsou tedy benzinové motory, i když ani zde nemusí být vždy vše, jak má.

Zcela bez problémů není benzinová třináctistovka, která se někdy potýká s přeskakováním rozvodového řetězu – při vyšším nájezdu km. Motor se naštěstí nepotká. A jak poznáte, že jde o tento problém? Zpočátku dochází k problikávání kontrolky oleje, i když je ho v agregátu dostatek. Následně se přidá nepravidelný volnoběh, následně zhasínání motoru na volnoběh a svítící kontrolka oleje. Pak motor zhasne a už nejde nastartovat (řetěz postupně přeskočil až o tři zuby). Jediným řešením je výměna rozvodů včetně napínáku.

Slabší místa najdeme ale nejen na motorech. „Typické hučení prozradí ložiska kol na konci životnosti,“ pokračuje ve výčtu častějších závad zástupce AAA AUTO. Vůle vznikají na přední nápravě, známá je koroze výfuku, ale i povrchová koroze podvozkových dílů. Riziková místa na karoserii jsou prahy, lemy blatníků, ale i příď automobilu včetně kapoty motoru, kde může být poměrně slabý lak poškozen odletujícími kamínky, a to je samozřejmě ideální místo pro počátek koroze.

„Známé jsou také potíže s opotřebenými klíči a zámky, což je typická nemoc starších fordů,“ upozorňuje Jindřich Topol z AAA AUTO. „Proto všechny klíče a zámky před koupí vozu vyzkoušejte,“ dodává. Pokud vůz ještě dobře neznáte, buďte ostražití i pokud jde o stav paliva. Nepřesný palivoměr je často nechtěnou výbavou tohoto modelu.

Ve zpětném zrcátku

2002 – uvedení modelu ve tří a pětidveřovém provedení se zážehovými motory 1.3i/44 a 51 kW, 1.4 16V/59 kW, 1.6 16V/74 kW a turbodieselem 1.4 TDCi/50 kW
2003 – nově agregát 1.25 16V/55 kW.
2004 – nový turbodiesel 1.6 TDCi/66 kW ze společného vývoje s koncernem PSA Peugeot Citroën.
2005 – uvedena sportovně laděná verze ST s vynikajícím podvozkem, sportovními sedadly a atmosférickým zážehovým motorem 2.0 16V/110 kW.
2008 – nahrazení modelu novou generací Fordu Fiesta.

Bezpečnost dle Euro NCAP

Bariérovým testem Euro NCAP prošel Ford Fiesta v roce 2002. Za ochranu posádky při nárazu vůz získal 4 hvězdičky z 5 možných a za ohleduplnost při střetu s chodcem dostal 2 hvězdy ze 4 možných. Bezpečnost dětí se tehdy ještě samostatně nehodnotila a byla zahrnuta do celkové ochrany posádky.