Filipika proti kupé-kabrioletům

Mám Lexus rád a respektuji ho. Ačkoli značka patří pod Toyotu, pořád mi připadá Lexus sympatičtější. Proč? Vyrábí auta s pohonem zadních kol a ačkoli „zábavu řidiče“ nemají v náplni hlavní pracovní činnosti, u některých modelů lze vypozorovat, že si tím načerno bez vědomí automobilky přivydělávají. Mluvím teď například o sedanu Lexus IS 250.

A pak jsou tu modely jako třeba Lexus IS-F, který je nyní po montáži poctivého samosvoru rovnocenným soupeřem pro BMW M3, nebo třeba šílený Lexus LFA, který je tak složitý a drahý (deset milionů je za Lexus příšerná raketa, zvláště když můžete mít za stejné peníze Ferrari 458 Italia a ještě vám zbude na Audi A8 4.2 TDI a jedno auto na nákupy…), že na každém prodaném autě z limitované série pěti set kusů automobilka prodělává.

Ale pal to čert, mě teď trápí jedna věc – Lexus IS 250 C. S tímhle autem jsem se svezl jen jedno odpoledne a druhý den ráno. Byl jsem rád, že jsem se ho zbavil a přesedl do Roomsteru 1.2 TSI fofroudu…

Nepamatuji si, že bych někdy řídil tak beznadějně zoufalé auto, navíc se spoustou ergonomických nedostatků. Ano, můžete si stáhnout střechu, což bylo v třicetistupňovém vedru prima. Jenže sedíte vysoko jak v dodávce, neustále se hlavou dotýkáte rámu okna a volant má divný sklon, takže najít si optimální pozici za ním nelze. V autě se mi nepodařilo najít tlačítko pro stažení všech oken najednou, což považuji u luxusního kabrioletu za nedostatek. A proč pádla pod volantem nedělají to, co mají – tedy výměnu rychlostních stupňů?A teď motor – atmosférický šestiválec 2,5 l o papírovém výkonu 208 koní jich má pocitově asi 100. Kdybych neznal údaj točivého momentu (252 Nm v 4800 ot./min.), odhadl bych, že vrcholí hodnotou 40 Nm v 12 000 ot./min. a spolu s reakcí na plyn, která se dá přirovnat k odezvě naprázdno běžícího tryskového motoru, je požitek z pohonného ústrojí pouze takový, že o něm nevíte, ani když stojíte na plynu křečovitě vší silou.

Může za to hmotnost. Kupé-kabriolet Lexus IS 250 C váží podle výrobce 1750 kg, ale spíše bych věřil údaji celkové hmotnosti 2075 tun. Ehm, pardon… kilogramů. To je problém všech aut, která potřebují do své nevzhledné nafouknuté zádi složit dvě stovky kilogramů bakelitu, železa, trubek a skla, jen aby se střechou nahoře vypadala stejně kůl jako kupé. Kdepak, romantičnosti klasického kabrioletu s plátěnou střechou se to nevyrovná nikdy.

Jak Lexus IS 250 C působí v zatáčkách? Vezměte nějaké dobré, kvalitní a pohodlné, ovšem strašně nudné a uspávající SUV… no, třeba Lexus RX 350. Teď mu vypusťte přední pneumatiky, do kufru naložte deset pytlů cementu a zkuste s tím projet zatáčku. A máte přibližnou představu, jak se asi Lexus IS 250 C chová.

Určitě si pamatujete, jak nás Lexus IS 250 F-Sport (sedan) docela příjemně překvapil. Byl to pořád Lexus, takže k nějaké „výtržnosti“ jste ho museli přemlouvat jako třídního šprta k tomu, aby šel o přestávku přimalovat fixou na fotografii pana ředitele parohy a knírek. Takže nejprve je to něco jako „ne, já nevim, mě se to nezdá…“, za chvíli „ale tak jo!“ a nakonec jste překvapeni, v jakého chuligána se tento třídní šplh změní.Jenže kupé-kabriolet IS 250 C je jako někdo, komu řeknete velmi povedený vtip, který způsobil záchvaty smíchu mnoha lidem, a on na vás jen udělá: „ehm, prosím?“ a propíchne vás pohledem, ze kterého je cítit, že silně pochybuje o vašem duševním zdraví.

Jediná dobrá věc na Lexusu IS 250 C je tak standardně dodávaná přípojka na USB klíč, takže si můžu cestou pustit Pink Floyd a album The Wall, protože tak tlustou zeď mezi řidičem a děním na silnici nemá jen tak ledajaké auto.

Nezpochybňuji objektivní kvality Lexusu IS 250 C, mezi které patří kultivovanost, kvalita, dobrá výbava a celkem rozumné provozní náklady. Jenže pokud jde o pocit z jízdy, je to jedno z nejzoufalejších aut poslední doby, která jsem řídil. Ale to se dá říct prakticky o všech kupé-kabrioletech.

Tím ale netvrdím, že pokud chcete kultivovaný kvalitní prémiový pohodlný kabriolet s pevnou střechou, že si Lexus IS 250 C nemáte koupit. Jen od něj neočekávejte zábavu za volantem a tak přesvědčivé jízdní vlastnosti. Abych řekl pravdu, raději bych vzal SUV RX 450h a jel s ním nahánět decilitry spotřeby. To se aspoň člověk nějak zabaví a neusne.

Auta se sundavací střechou jsou mi sympatická. Ale když už automobilky rozřežou flexou klasické kupé a přidají mu čtvrt tunu hmotnosti, která otupí jejich jízdní vlastnosti a vyvážení, mohly by aspoň přidat charakternější zvukový projev a silnější motor, aby si člověk našel aspoň nějaký důvod k radosti.