Fiat Bravo (1995 – 2001)
RADOSTI
Pohodlná sedadla, dobré jízdní vlastnosti, atraktivní design, nízké ceny ojetin, dostatek vozů na trhu.
STAROSTI
Menší tuhost karoserie, vadnutí brzd vlivem přehřátí, do roku 1998 přeposilované řízení, slabší dílenské zpracování.
Italský výrobce Fiat uvedl model Bravo spolu s dvojčetem Brava v roce 1995. Zatímco Bravo je třídveřový hatchback, pod názvem Brava se skrývá praktičtější pětidveřový liftback. Automobily používají identickou techniku, stojí na shodném podvozku a i příď mají stejnou.
Při uvedení na trh se nabízely čtyři zážehové a jeden atmosférický vznětový motor. To se ale změnilo o rok později, kdy rozšířila nabídku nová benzinová šestnáctiventilová šestnáctistovka a dva turbodiesely. Úlohu základní pohonné jednotky stále plnila čtrnáctistovka.
Fiat Bravo fotogalerie – vše co potřebujete vidět
To se však změnilo v roce 1998. V rámci modernizace se totiž pod kapotu dostal zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru a výkonu 59 kW, který se stal novou základní motorizací. Objevil se také první turbodiesel 1.9 JTD/77 kW se vstřikováním systémem common rail. Výroba nejen modelu Bravo, ale i jeho sourozence Brava, byla ukončena v roce 2001, kdy dostal slovo nástupce jménem Stilo.
Bariérovým testem Euro NCAP třídveřový hatchback neprošel. Absolvoval jej ale liftback Brava. Jelikož je konstrukčně shodný, můžeme jeho výsledky použít i pro Bravo. Nárazová zkouška proběhla v roce 1998. Za ochranu posádky vůz dostal celkem šestnáct bodů, což znamená jenom dvě hvězdičky z pěti možných. Po stránce bezpečnosti tedy zrovna nevyniká.Pozice na trhu
Automobily z počátku výroby patří k nejlevnějším ojetinám. Nezřídka je vyhledávají mladí začínající řidiči, kteří shánějí živý vůz líbivých tvarů. Vozy z konce produkce pořídíte v dobrém stavu přibližně od 50 000 korun.
Nejlevnější Fiaty Bravo se ale nabízejí už za částky těsně pod hranicí 20 000 korun. Cena vozidel poháněných turbodieselem je asi o 10 000 Kč vyšší. Zájemci o common rail JTD si musejí nachystat alespoň 45 000 Kč.Zpracování
Dílenské zpracování nepatří zrovna k silným stránkám italských vozů a Fiat Bravo není výjimkou. Slícování některých dílů bývá nepřesné, kvalita plastů není vždy ideální. Samostatnou kapitolu představuje pogumování vnějších klik dveří, které v zimě popraská a pak se odlupuje.
Kladné body ale auto získává za originálně zpracovanou palubní desku, jejíž součástí je autorádio. Jeho tvar pak zaručuje, že se nedá použít v jiném voze než je Fiat Bravo či Brava. Pokud jej budete chtít nahradit je potřeba redukce umožňující montáž nového rádia klasického tvaru, to ale nebude designově ladit s palubní deskou. Proto se dá přikoupit kryt, který vypadá jako původní a pro zloděje nezajímavé audio (použit na fotografii interiéru).
Nabídka místa pro posádku není špatná. Avšak přístup k zadním sedadlům mohl být znatelně lepší. Zavazadelník o objemu 280 litrů musí stačit. Kdo chce více místa pro náklad, musí zvolit liftback Brava.Jízda
Bravo potěší dobře nastaveným podvozkem, který zajišťuje nejen potřebnou dávku pohodlí, ale i celkem zdatné držení jízdní stopy. V kombinaci s některou ze živých pohonných jednotek to vypadá lákavě, ale pozor na brzdy, které při větším namáhání vadnou vlivem přehřátí. Nepříjemné jsou také značné vůle v řazení a u vozidel vyrobených do roku 1998 nepotěší ani přeposilované řízení.Motorizace
Zájemci o zážehové motory by se měli zaměřit především na povedené šestnáctistovky o výkonu 76 kW, přízvnivce turbodieselů zase určitě oslový jednotky JTD. Nejmenší benzinová dvanástistovka není špatnou volbou, občas ji ale trápí nepravidelný běh.
Čtrnáctistovky jsou nejproblémovější a proto je rozhodně nemůžeme doporučit. Osmnáctistovka není často k vidění a musíte u ní počítat s vyšší spotřebou, než má velice povedený agregát 1.6 16V. Totéž platí o pětiválcovém dvoulitru ve sportovnější verzi HGT.
Ideál nepředstavují ani původní vznětové jednotky. Agregáty 1.9 JTD platí za spolehlivější a kultivovanější. Dříve se jim vytýkala vyšší cena rozvodů, dnes ale pořídíte rozvodovou sadu v druhovýrobě za 4000 korun, za 6000 Kč včetně vodního čerpadla. Někdy zlobí váha vzduchu, která stojí přibližně 3000 Kč.
Zážehové motory: 1.2 16V/59 kW, 1.4 12V/55 a 59 kW, 1.6 16V/66 a 76 kW, 1.8 16V/83 kW a 2.0 20V/108 kW.
Vznětové motory: 1.9 D/48 kW, 1.9 TD/55 a 74 kW, 1.9 JTD/74 a 77 kW.
NEJ motory
Dobrá volba: 1.6 16V/76 kW
Tento agregát je až neuvěřitelně živý a přitom pracuje velice úsporně. Můžete s ním jezdit i za méně než sedm litrů na sto kilometrů v kombinovaném provozu. Největší nebezpeční pro něj představují ucpané mazací kanálky, což znamená jeho konec. Důležité je tedy používat kvalitní olej a dodržovat interval výměny.
Nevhodný: 1.4 12V
Čtyřválec o objemu 1,4 litru existuje ve dvou výkonových verzích, ani jedna ale nepředstavuje dobrou volbu. Snadno se totiž zakarbonuje (opět je důležité používat kvalitní olej a neodkládat výměnu). Čtrnáctistovka není v porovnání se šestnáctistovkou úspornější ani živější. Zato se častěji potýká s problémy.
Časté závady
Setkat se můžete s poruchami startéru či ventilace, objevují se vozy s opotřebenou spojkou nebo zvlněnými brzdovými kotouči. Jan Žilina, vedou manažer Auto Diskont upozorňuje i na některé potíže s pohonnými jednotkami: „Oblíbené šestnáctistovky někdy trápí vadné zapalovací cívky, čtrnáctistovku zase palivové čerpadlo. U starších vznětových motorů si pro změnu dejte pozor na zvýšenou spotřebu oleje. Nezřídka se objevuje i jeho únik. Vozy vybavené turbodiesely JTD mohou mít při vysokém počtu ujetých kilometrů potíže se vstřikovači common railu.“
Běžné jsou vůle na přední nápravě a to v čepech a na táhlech stabilizátoru. „Můžete se setkat i s nadměrně opotřebeným uložením zadní nápravy,“ dodává zástupce Auto Diskont. Velice často je výfuk napadený silnou korozí. Jeho životnost je u Fiatu Bravo opravdu malá.
Milan Jirouš
