Dlouhodobý test Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDI (2015): První kontakt
autoweb.cz > Peugeot > Peugeot 308 > Dlouhodobý test Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDI (2015): Spotřeba
Dlouhodobý test Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDI (2015): Spotřeba
Co si budeme namlouvat. Prvotní pohnutkou pro pořízení dieselového pohonu je navzdory kontinuálnímu vzestupu jeho výkonu či kultivovanosti pořád ještě spotřeba, která je v reálném světě díky relativně vysoké efektivitě obvykle nižší než u srovnatelných benzínových pohonných jednotek plněných atmosféricky či nuceně.
Potřebujete snad další zdůvodnění k tomu, proč nárokům na palivo věnujeme samostatnou kapitolu hned v jedné z úvodních částí našeho seriálu o dlouhodobě testovaném Peugeotu 308 SW s dvoulitrovým naftovým čtyřválcem? Nepochybuji, že by se nějaké asi našlo, nicméně cokoli nad výše uvedené, by bylo pouze formální odbočkou od „podstaty problému“.
Předem bych měl možná napsat, co naměřila automobilka ve standardním normovaném testu NEDC. Model vybavený šestistupňovou manuální převodovkou a šestnáctipalcovými pneumatikami by měl být schopen ve městě jezdit za 4,4 litru na sto kilometrů, mimo aglomeraci dokonce za 3,5 litru na stovku a v průměru by měl z nádrže brát v kombinovaném provozu pouze 3,8 litru, respektive rovné čtyři na větších kolech.
Jak asi tušíte z předchozích povídání, k těmto hodnotám jsme se dosud ani nepřiblížili a v tuto chvíli palubní počítač hlásí spotřebu 6,5 litru nafty. Na vůz o hmotnosti 1550 kg, navíc provozovaném ne zrovna v rukavičkách a baletních piškotech, to nepovažuji za průběžný špatný výsledek, pořád je to ale o sedmdesát procent vyšší než udávaná hodnota, takže nás v redakci zajímalo, kolik toho dvoulitrové HDi spořádá v situaci, kdy budeme jeho příděl nafty hlídat více než pečlivě.
První větší příležitost se naskytla na jedné akci pořádané na okruhu v Sosnové u České Lípy, kde jsem asistoval téměř dvěma desítkám zájemců o svezení, kteří ale nasedali na volant 308 s vědomím, že musí zajet tři kola s pevným startem s co nejnižší spotřebou a zároveň časem kratším než čtyři minuty, aby se pro změnu zbytečně neloudali.
Podotýkám, že se nejednalo o trénované profesionály, zároveň ale přiznávám, že jim byla v několika bodech vysvětlena technika jízdy umožňující šetřit palivo. Výsledek? Ač nechci tento pokus žádným způsobem nějak přeceňovat už proto, že se vlastně jednalo tak trochu o laboratorní podmínky vytržené z reality a každý mikro-test trval příliš krátko, aby mohly být eliminovány hrubší chyby řidičů, nejčastěji se hodnota spotřeby ustálila na 5,4 až 5,9 l/100 km. Vítěz byl schopen ve stanoveném limitu dosáhnout rovných pět litrů na sto.
Pořád moc oproti tabulkovým hodnotám? Taky jsem měl ten dojem, takže jsem cestou ze Sosnové vynuloval palubní počítač a změřil spotřebu 308 cestou do Mladé Boleslavi.
Pokud to tam znáte, asi víte, že většinu času strávíte na poměrně kvalitní okresce, která se vine i několika vesnicemi, obecně se však dá jet velmi plynule a v případě, že není hustý provoz, pak také svižně. Víkendové odpoledne bylo přesně takové a Peugeot se docela vytáhl.
Při průměrné rychlosti přes 80 kilometrů v hodině byla 308 SW BlueHDi schopna na desetinku přesně dostát papírovému slibu, když jela v průměru za 3,5 litru nafty. Dlužno dodat, že s velmi opatrným našlapováním na plyn, brzkým řazením co nejvyšších kvaltů, nicméně bez triků typu přefukování gum, vypínání klimatizace, přelepováním spár lepicí páskou či sklápění zrcátek. Kromě toho bych ještě jednou rád odkázal na rychlost, dokazuje, že za cenu brzdy provozu to rozhodně nebylo.
Po najetí na dálnici nebyl důvod pospíchat, takže jsem akorát přidal na tachometrových 130 km/h (což tedy bylo reálně o chlup méně, než dovolují předpisy) a měřil dál až k Černému Mostu. Po ujetí celkem něco málo přes devadesát kilometrů jsem na východní okraj Prahy dojel se spotřebou 4,2 litru na 100 km, což pořád považuji za skvělý výsledek.
Jestli budeme schopni přiblížit těmto hodnotám také dlouhodobě sledovanou spotřebu, o tom docela pochybuji. Naše 308 se většinu času pohybuje ve městě, na dálnicích se výletním tempem pohybuje pouze výjimečně a navíc své v průběžném čísle pořád hraje také úvodní více než svižná cesta skrze Německo a zpátky.
Mimochodem, opačnému extrému, tedy nejvyšší možné dosažitelné spotřebě dieselového dvoulitru jsme se důsledněji zatím nevěnovali, můžu ale prozradit, že po několika rychlejších zkušebních kolech v Sosnové jezdil Peugeot za 12,7 litru. A přestože by to pravděpodobně šlo i za víc, nemyslím, že by mohla být extrémně vyšší.